Spotřebitelské ceny v květnu stouply o 2,9 % oproti stejnému měsíci předchozího roku. V porovnání s letošním dubnem jsou vyšší o 0,2 %. Čerstvá čísla o inflaci zveřejnil Český statistický úřad.
Meziroční inflace je o 0,2 procentního bodu nižší než v dubnu, kdy dosáhla 3,1 %. Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v květnu největší vliv ceny v oblasti dopravy: ceny pohonných hmot a olejů stouply o 22 %, ceny automobilů o 6,9 %. Před rokem po nástupu epidemie klesly průměrné ceny benzinu a nafty pod 26 korun za litr, letos v květnu benzin zdražil nad 32 korun a nafta těsně pod 30.
Ceny tabákových výrobků stouply o 15,4 %, finančních služeb o 8,8 %, vodného a stočného o 5,5 %, piva o 4,1 %, lihovin o 2,2 %, nájemného z bytu o 1,8 %.
Naopak meziroční pokles zaznamenaly hlavně ceny potravin a nealkoholických nápojů (o 1,3 %). Například ceny vepřového masa byly v květnu nižší o 10 %, vajec o 8,9 %, zeleniny o 7,4 %, ovoce o 4 %, cukru o 1,9 %. Ceny zemního plynu klesly o 4,7 % a elektřiny o 3,4 %.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v květnu 2,8 %.
Průměrné ceny benzinu a nafty v Česku za poslední dva roky. Zdroj: CCS
„Jen doprava se na inflaci podílí zhruba třetinou, druhou třetinu obstarávají stejně jako v předchozích měsících alkohol a cigarety. Rostou sice i náklady na bydlení, avšak díky levnější elektřině a plynu není jejich dopad na spotřebitele tak výrazný jako například v západní Evropě, kde již tyto ceny kopírují zdražování energií na trzích,“ říká analytik ČSOB Petr Dufek.
„Je pravděpodobné, že v blízkostí tří procent se bude pohybovat i v létě, nicméně od podzimu by se inflace mohla dostat pod 2,5 %. V každém případě Česká národní banka by mohla být s vývojem inflace vcelku spokojená, a proto by nemusela až tak pospíchat se zvyšováním sazeb. Nakonec kus práce za ni už udělala posilující koruna,“ očekává Dufek.
„Rychlé tempo zdražování bude nutit centrální bankéře, aby zvýšili úrokové sazby v ekonomice. Tím skončí éra uvolněné měnové politiky v České republice, která k rychlému zdražování vede. V důsledku tohoto vývoje se zvýší úroky na hypotékách a kurz koruny bude posilovat vůči euru i dolaru,“ myslí si Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS.
„Celková i jádrová inflace se drží poblíž tří procent, horní hranice tolerančního pásma inflačního cíle ČNB. Nicméně inflace ve výrobních cenách v průmyslu už zrychlila na 4,6 procenta a pod tlakem rychle rostoucích cen komodit v zahraničí bude nejspíše dále stoupat. Na růst cen bude také tlačit rychlejší růst mezd v souvislosti s rostoucí poptávkou po práci. Rizika dalšího vývoje inflace jsou poměrně výrazně vychýlena směrem nahoru,“ říká David Marek, ekonom společnosti Deloitte.
ČNB na to podle něj může zareagovat obratem kurzu měnové politiky a zahájením série zvyšování úrokových sazeb, a to už za dva týdny. „Celkem by letos mohla zvýšit své úrokové sazby třikrát, tj. o 75 bazických bodů,“ odhaduje Marek.
Petr Kučera
Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem