Vánoční nákup za 30 let výrazně zlevnil, ukazuje porovnání

Autor je hlavním analytikem CFD World, registrované obchodní značky Goldenburg Group Limited.

Vánoční nákup stál v roce 1989 víc než čtyřnásobek tehdejší průměrné mzdy v republice. Letos stejný sortiment přijde rodinu na pouhou polovinu průměrné mzdy. Ukazuje to porovnání spotřebního koše, který sestavili analytici CFD World a CETA (Centra ekonomických a tržních analýz).

Vánoční spotřební koš jsme zvolili s ohledem na porovnatelnost zboží. Zahrnuje potraviny používané k přípravě tradičních vánočních pokrmů, vánoční stromek, profilové vzorky elektroniky (televizor běžné cenové hladiny) a reprezentativní nákup oblečení (pánská košile, dámská halenka a pánské ponožky).

Ceny jsou dnes (s výjimkou elektroniky, která byla v roce 1989 stále těžko dostupným, luxusním zbožím) mnohem vyšší než dřív. To však platí i o mzdách. Proto v následující tabulce srovnáváme náklady Vánoc jako násobek průměrné mzdy.

Porovnali jsme i vývoj cen na Slovensku, které mělo s Českem do roku 1992 společný stát. Češi jsou stále o něco blahobytnější, rozdíl mezi oběma zeměmi se však postupně snižuje. V roce 2004 – tedy ještě před slovenským přijetím eura – činil rozdíl 19,2 procentního bodu. Čechy tehdy stál vánoční nákup přes 55 % mzdy, Slováky téměř 75 %. Ovšem v roce 2019 už činí rozdíl jen 10,5 procentního bodu.

Nominální mzda se za 30 let v tuzemsku zvedla na víc než desetinásobek. Průměrná mzda v Československu v roce 1989 byla 3170 korun. V samostatné České republice v roce 2004 dosáhla 17 466 Kč a v roce 2019 stoupla na 34 105 Kč. Na Slovensku bylo (po přepočtu tehdejším kurzem) 12 660 Kč v roce 2004 a 27 132 Kč v roce 2019.

Oproti tomu vybraný televizor zůstal v Česku přibližně stejně drahý (v tomto případě kolem 13 tisíc), oblečení stojí dnes téměř osminásobek, vánoční stromek pětinásobek ceny roku 1989.

Obdobně u vybraných potravin narostly nominální ceny v rozmezí trojnásobku až sedminásobku. Například za vánočního kapra letos zaplatíme pětinásobek ceny z roku 1989, tedy méně, než o kolik se zvýšila mzda.

Výjimkami, které takřka přesně kopírovaly růst mzdy, jsou mléko a mouka s desetinásobným zdražením. Pouze u nich tak můžeme konstatovat, že jsou letos pro spotřebitele „stejně drahé“ jako za socialismu.

Při srovnávání kupní síly mezi lety 1989 a 2019 navíc nelze opomenout, že dnes existuje mnohem pestřejší sortiment spotřebního zboží. A také jeho dostupnost je – třeba i s ohledem na možnosti internetových obchodů – je v současnosti neporovnatelná s tehdejším stavem.

Zvláště v oblasti elektronických zařízení nelze srovnávat roky 1989 (ale ani 2004) se současností. Dnešní nabídka je mnohem širší a samotné přístroje jsou výrazně lepší – například nejlevnější chytré mobilní telefony jsou násobně výkonnější, než byly nejdražší stolní počítače v roce 2004, o roku 1989 ani nemluvě.

„Roky 1989 a 2019 se liší ještě v jednom fenoménu, kterým je koupě vánočních dárků na dluh. Před sametovou revolucí – ani týdny krátce po ní – neexistovala možnost neúčelových spotřebních úvěrů. Tehdejší státní bankovní sektor je neposkytoval. Dnes je růst zadlužení v předvánočním čase celospolečenským problémem, který má pro některé domácnosti fatální následky,“ říká Michal Hejl, analytik CETA.

Máte sílu na další texty?

• 30 let svobody: Kupní síla Čechů stoupla o dvě třetiny

• Jídlo a alkohol v Česku patří k nejlevnějším v EU, ukazuje žebříček

• Kupní síla Čechů je třetinu pod průměrem Evropy. Nové porovnání

• Češi mají čtvrtý nejdražší plyn v EU, drahá už je i elektřina

• Kde se nejlíp žije? Česko předběhlo USA, ukazuje žebříček

Sdílejte článek, než ho smažem