Když v obchodech berou jen karty. Konec hotovosti očima expertů

Vždycky se říkávalo, že cash je král. Jenže trůn se povážlivě otřásá. Naditý paklík bankovek v kapse už dávno není takové terno jako dřív. Hotovost se používá stále méně – nutno dodat, že nejen z vůle spotřebitelů, kteří rádi sáhnou po pohodlnější bezhotovostní platbě, ale i kvůli nařízením shora.

Třeba v Česku umožňuje zákon o praní špinavých peněz platit hotově maximálně 270 tisíc korun. V některých skandinávských zemích se dokonce nějaký čas a čím dál vážněji mluví o úplném konci bankovek, což pochopitelně budí odpor těch, kteří se obávají přílišné moci státu: peníze, elektronické peníze se jednak dají snáz sledovat, blokovat, danit – scénářů s různou intenzitou černi je dost. Proto také nedávno v sousedním Rakousku vznikla v obavách před velkým bratrem iniciativa, aby se právo na placení v hotovosti dostalo do ústavy.

Pípající Češi

Že si Češi libují v bezhotovostních platbách, se ví dlouho. Finanční instituce tu rády zkoušejí technologické novinky. Rychle jsme si osvojili bezkontaktní platební metody včetně placení hodinkami a mobilem.

Pořád se tak ale nedá platit všude. Z nedávného průzkumu agentury STEM/MARK, který si nechala vypracovat společnost Trisbee, přitom vyplývá, že dvě třetiny Čechů vnímají hotovost jen jako záložní řešení, když nejde platit jinak. Vedle míst, kde se nedá platit elektronicky, se ale také začínají objevovat taková, kde to naopak nejde jinak. To je ale poměrně problematické: podle výkladu České národní banky podnikatelé až na pár výjimek musí povinně přijímat hotovost, ale naopak Ministerstvo financí tvrdí, že si obchodník může vybrat.

Jak souboj hotovostních a elektronických plateb dopadne podle respondentů naší pravidelné ankety? Měli by mít obchodníci zákonnou povinnost přijímat platby v hotovosti? Nebo se naopak v dohledné době dočkáme toho, že bude hotovost zcela potlačena a bude se platit pouze elektronicky? A pokud k tomu dojde, bude to na základě legislativy, nebo přirozeným vývojem platebních zvyklostí?

Tomáš Prouza

prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Zákonná povinnost přijímat hotovost je zbytečná buzerace podnikatelů. Pokud někdo chce fungovat pouze elektronicky, neměl by mu v tom stát bránit. Mělo by to být přesně naopak – stát by měl být rád, že někdo rozvíjí moderní podnikání a chce se posouvat kupředu. Elektronické platby jsou navíc čím dál přirozenější a hotovost přestává být pro řadu lidí důležitá, takže směr vývoje je jasný a žádný buzerační zákon tomu nezabrání.

---

Josef Tětek

analytik společnosti TopMonks

Nemyslím, že by obchodníci měli mít povinnost přijímat platby v hotovosti. Obchodníci a jejich zákazníci by měli mít co největší prostor ohledně toho, jak si směnu vypořádají – tj. neměla by ani být povinnost vydávat účtenky, zejména s napojením v reálném čase na centrální státní registr.

Nástup výlučně bezhotovostních plateb je možný, ačkoli se to pravděpodobně nestane přirozeně. Hotovost má pořád oproti digitálním penězům nesporné výhody: je plně anonymní a umožňuje prosperitu produktivní šedé ekonomiky. Je pravděpodobné, že s nástupem příští krize budou sílit hlasy volající po čím dál větším omezování hotovosti. Už nyní jsou reálné limity na hotovostní platby rok od roku nižší, a to následkem inflace – stejný limit jako před pěti lety je nyní v reálné kupní síle zhruba o deset procent nižší. V zemích s dlouhodobými fiskálními problémy, jako je Řecko podnikají legislativní kroky na vynucení většího podílu elektronických plateb už dnes. Výraznější tlak na potlačování hotovosti pak poukáže na přednosti nestátních alternativ, jako je třeba bitcoin.

---

Martin Leskovjan

spoluzakladatel Paralelní Polis

Nevidím důvod, proč by měl být obchodník jakkoliv nucen akceptovat konkrétní platební metody. Hotovost je samozřejmě praktická a zejména pro lidi v tísnivé situaci (např. exekuce, nemožnost mít běžný účet u banky, represe a sledování ze strany státu apod.) může být jednou z mála možností, jak se chránit a mít možnost ekonomicky fungovat. Finanční správa samozřejmě nadšeně podporuje směřování k bezhotovostní společnosti, protože si tím vytvoří pole pro absolutní vymahatelnost daní, absolutní dohled nad veškerými transakcemi, a tím i potenciální plné ovládnutí soukromí občanů. Poslední funkční nástroje, jak této plíživé totalitě vzdorovat, jsou hotovost a kryptoměny.

---

Jan Hrdina

tajemník Asociace českého tradičního obchodu

Vymáhat zákonem přijímání hotovosti, byť jen hypoteticky, je přesně typ regulace, který český trh nepotřebuje. Dokud lidé budou disponovat hotovostí, nezávislí čeští obchodníci ji budou přijímat. A v dohledné době se přechod k bezhotovostní ekonomice rozhodně nedá očekávat. Cesta k bezhotovostní ekonomice se ukázala být poměrně obtížná i ve Švédsku, kde se na ni hodně sázelo, a i když se už téměř všude platí kartou, tamní vláda plán na odstranění hotovosti zbrzdila. Pokud se do tohoto bodu někdy dopracujeme i v Česku, bude to daleko pravděpodobněji přirozenou cestou vývoje trhu, zatím je ale stále příliš mnoho faktorů, které by úplnému přechodu na bezhotovostní platby překáželo. Z pohledu maloobchodu tu stále existuje jistá část obchodníků, kteří z nejrůznějších důvodů elektronické platby neumožňují nebo umožňují jen neradi. Stejně tak bezhotovostní platby nejsou zcela komfortní zejména pro starší občany, kteří jsou zvyklí disponovat hotovostí. V neposlední řadě tu pak existují některá podnikatelská odvětví, která jsou na práci s hotovostí přímo závislá.

---

Michal Šmída

zakladatel a CEO Twisto

Jsem člověk, který takřka nikdy nemá hotovost. Přemýšlím nad tím přesně naopak, všude by mělo být možné zaplatit kartou. Za mě by tak měla být hotovost potlačena, platit bezhotovostně je pohodlnější a bezpečnější. Zásadní změnou pro mě bylo spuštění Apple Pay v Česku. Platit mobilem je něco, co by mělo časem „zabít“ fyzické platební karty. Věřím, že nejsme daleko od toho, že začneme platit biometrikou. Změnu paradigmatu zařídí early adopters, protože takhle platit bude modernější a jednodušší.

---

Dominik Stroukal

hlavní ekonom Roklen

Nejenže by obchodníci neměli mít zákonnou povinnost přijímat platby v hotovosti, ale dokonce by nikdo neměl mít zákonnou povinnost přijímat české koruny. To je ale jiná, i když naprosto zásadní debata.

Před úmyslným rušením hotovosti bychom se měli mít na pozoru, obzvlášť pokud mu nepředchází spontánní pokles jejího užívání. Úvahy o rušení hotovosti ve Švédsku nepřišly zčistajasna, ale protože se podíl hotovosti na hrubém domácím produktu během tohoto století postupně snížil ze tří na jedno procento. Norsko si ho drží na procentu a půl, Dánsko na třech.

U nás vystřelil téměř na dvojnásobek, ze sedmi na dvanáct procent. Podobně v eurozóně nebo v sousedním Polsku a v Maďarsku dokonce na trojnásobek. Hotovost je tu oblíbená, na severu není. Je snadné pochopit, že nemá smysl udržovat při životě něco, co nikdo nepoužívá, to se u nás ale neděje. Kdyby se to ale někdy v budoucnosti stát mělo, tak trvejme na tom, aby byly vytvořeny podmínky pro legální existenci konkurenční soukromé hotovosti. Třeba jen pro pár lidí. Ať ji vydávají a spravují soukromé podniky. Třeba by lidé poptávali hotovost krytou drahými kovy…

---

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Úrokové sazby ve vyspělém světě včetně Česka klesají od počátku 90. let. Důvodem je populační stárnutí, globalizace, technologický pokrok a menší investiční náročnost IT odvětví, předluženost, přeregulovanost a přehnaně uvolněná měnová politika centrálních bank. Kombinace toho všeho vrhá Západ do takzvané pasti dluhu: úroky sice dále klesají, ale životní úroveň takřka stagnuje. Mnohé centrální banky už jsou se svojí základní úrokovou sazbou na nule nebo mírně pod ní. Past dluhu tím pádem sklapla. A to před sebou máme dramatické stárnutí Číny, které poznamená celý svět. Chystaná environmentální opatření v Evropské unii budou ve výsledku znamenat další dluh a další regulace. Životní úroveň bude ve sklaplé pasti dluhu stagnovat, hrozí její propadání s nedozírnými politickými, společenskými či geopolitickými důsledky.

Jedním z dočasných řešení této neblahé situace bude snížení úrokových sazeb hlouběji do záporu. K tomu je ale třeba zrušit hotovost. Centrální banky a představitelé západního establishmentu tedy dřív nebo později ve zrušení hotovosti uvidí klíč k tomu, aby stávající systém – a tím i svá privilegia v něm – udrželi ještě nějaký čas při životě. A to i přesto, že hluboce záporné sazby představují výzvu spotřebiteli „nakupuj teď hned, i když tu věc zas tolik nepotřebuješ, protože v bance o peníze přijdeš“. Záporné sazby jsou výzvou k plýtvavé spotřebě – která je ovšem v příkrém rozporu s celoplanetárním bojem za lepší klima. Zákonná povinnost přijímat platbu v hotovosti by tedy klidně mohla být součástí environmentálního balíku opatření, neboť snižuje pravděpodobnost úplného zrušení hotovosti, a tedy i plýtvavé, environmentálně krajně nesmyslné spotřeby. Establishment si to sice ještě asi neuvědomuje, ale pokud teď tolik volá po lepším klimatu, neměl by už volat pro omezování hotovosti, neb ty dvě věci jsou ve své podstatě protichůdné.

---

Miroslav Singer

bývalý guvernér ČNB a hlavní ekonom Generali CEE Holdingu

Já bych to nechal na obchodnících a dobrovolnosti, ať si to rozhodnou sami.

Sdílejte článek, než ho smažem