Sběratelé už vědí, na co se mohou těšit v letech 2021 až 2025. Česká národní banka dnes představila emisní plán pamětních mincí a bankovek pro toto období.
Chystá mince s motivy ikonických dopravních prostředků, městských památkových rezervací nebo „velkoprůměrovou“ minci ke stému výročí založení Velké Prahy. Vůbec poprvé vydá centrální banka také české dukáty.
Nový emisní plán podle ČNB reflektuje významná výročí českých dějin či jiné pamětihodnosti spojené s naším územím. Zahrnuje jak stříbrné a zlaté pamětní mince, tak i v pořadí druhou pamětní bankovku.
České dukáty se v plánu objevují díky tomu, že od roku 2018 smí ČNB vydávat i obchodní mince. „Fakticky jde o přechod dukátového regálu, tedy práva razit dukáty, ze státu na Českou národní banku. Stát měl toto právo od roku 1923 nepřetržitě do roku 2018, ale od roku 1982 ho nevyužíval,“ říká člen bankovní rady Vojtěch Benda.
„Obchodní mince nejsou součástí soustavy zákonných peněz a nemají hodnotu denominovanou v měnové jednotce,“ upřesňuje mluvčí ČNB Markéta Fišerová. Tím se liší od pamětních mincí či bankovek.
Nové dukáty vyjdou během pětiletého emisního období dvakrát. Poprvé v roce 2023 ke stému výročí emise československých – takzvaných svatováclavských – dukátů. A potom v roce 2025, kdy uplyne 700 let od zahájení ražby prvních českých zlatých mincí Janem Lucemburským. Jak budou vypadat, zatím ČNB neukázala.
Kromě dukátů chystá šestnáct motivů stříbrných mincí v nominální hodnotě 200 Kč. Připomenou například 100 let od zahájení pravidelného vysílání Československého rozhlasu, 150 let od narození Františka Kupky, 900. výročí úmrtí kronikáře Kosmase, 150. výročí narození Jože Plečnika, 100. výročí narození Dany a Emila Zátopkových nebo 400. výročí vydání Komenského mapy Moravy.
Námětem nové řady stříbrných pětisetkorun pro roky 2021 až 2025 jsou slavné dopravní prostředky. Na rubu mincí budou postupně zvěčněny ikony českého průmyslu: parní lokomotiva Škoda 498, motocykl Jawa 250 nebo automobil Tatra 603, tramvaj ČKD Tatra T3 a cvičný letoun Aero L-39 Albatros.
„Zájem ale jistě vzbudí i stříbrná mince k příležitosti založení Velké Prahy v roce 1922. S hmotností jednoho kilogramu a průměrem 100 milimetrů je první velkoprůměrovou stříbrnou mincí emitovanou ČNB,“ prozrazuje Benda.
Výjimečná bude tato stříbrná mince o nominální hodnotě 10 000 Kč i svou poctou hlavnímu městu. „Praha totiž bývá v cyklech zlatých mincí systematicky vynechávána, aby se dostalo prostoru i ostatním regionům a někdy méně známým monumentům,“ doplňuje Benda.
Ukázkovým příkladem je cyklus zlatých pětitisícikorun, v němž se objeví deset vybraných městských památkových rezervací. Mezi nimi lze jmenovat Litoměřice, Hradec Králové, Kroměříž či Štramberk.
V roce 2021 také vyjde mimořádná zlatá mince nominální hodnoty 10 000 Kč o hmotnosti jedné troyské unce. Ponese motiv patronky české země kněžny Ludmily, od jejíhož úmrtí uplyne 1100 let.
V roce 2019 ČNB emitovala historicky první pamětní bankovku s portrétem Aloise Rašína. Budování československé měny zůstane tématem pamětních bankovek i dál. V roce 2022 se na další z nich objeví nejvýznamnější finančník první republiky Karel Engliš.
Pamětní mince mají na našem území dlouholetou tradici. První ražby vznikly už za panovníků habsbursko-lotrinské dynastie a všeobecného rozšíření dosáhly za panování Františka Josefa I. Československá republika na ně navázala již v roce 1923, ale teprve od roku 1964 jsou vydávány bez přerušení každoročně – do roku 1989 státem a od roku 1990 centrální bankou.
Pohled do historie i nový emisní plán najdete na webu ČNB.
Sdílejte článek, než ho smažem