Teta mi nad borůvkovým koláčem vyprávěla, že jakmile začaly prázdniny, její babička (moje prababička) pro ni hned měla práci. Každý den šla do lesa a nevrátila se, než natrhala tři litry borůvek. Z nich se pak vařil kompot. Když bylo dost sklenic s namodralou dobrotou, mohla borůvky prodávat sousedům a tržby si šetřila na vánoční dárky. Po sezóně borůvek přišly na řadu ostružiny a švestky. Na konci prázdnin byla spíž plná.
Až 5000 Kč v kompotech
Pro borůvkovou marmeládu nebo švestkový kompot nebo povidla si můžeme pohodlně zajít do obchodu. Jedna sklenička v bio kvalitě stojí kolem padesáti korun – a můžeme pochybovat, nakolik vysoká ta kvalita opravdu je.
Prababička jich prý za sezónu vyrobila sto – jenom těch borůvkových. Kdyby se takhle činila dnes, přinesla by do rodinného rozpočtu pět tisíc korun. A to není málo. Jistě, stojí to hodně času, ale všechna doporučení zdravého životného stylu se shodují v jednom: měli bychom se víc hýbat na čerstvém vzduchu. Proč nespojit zdravé s ekonomickým?
Právě teď vrcholí sezóna borůvek. Moje teta na ně ani po svých prázdninových zkušenostech nezanevřela. V lese byla už šestkrát. Loni nebyly. Letos jsou, a tak se činí. Borůvky nejsou jen oblíbenou pochoutkou, ale také lékem. Doporučují se při jednom z nejčastějších civilizačních onemocnění – cukrovce. „Obsahují totiž glukokininy, které přispívají k poklesu hladiny krevního cukru,“ říká aromaterapeutka Kateřina Hrazdirová.
Kromě notoricky známých borůvkových koláčů si borůvky můžete snadno zachovat na zimu. Stačí je povařit s trochou cukru, nalít do vymytých zavařovacích sklenic, zavíčkovat a nechat ztuhnout jako marmeládu. Přidávat je můžete do ovesných kaší nebo jogurtů.
Jahůdky od cesty
Při toulkách lesem můžete zahlédnout drobné načervenalé plody. Roztomilé jahůdky jsou sladké a dozrávají celé léto. „Jahodník roste na slunných stráních a pasekách, v lesích a u cest. Existuje několik druhů planých jahodníků. Sbírají se listy i plody ze všech typů, tak je nemusíte rozlišovat,“ připomíná Hrazdirová. Zatímco listy se sbírají v době květu, na plody se můžete vydat právě teď.
Z lesních jahod můžete stejně jako z těch zahradních připravit džem nebo kompot. Protože jsou drobné a málokdy se jich podaří nasbírat dostatečné množství, není zakázáno přidat k nim zahradní jahody.
Zatímco loňský rok byl bohatý na letní jablka, která jsou známá také jako žitničky, a na švestky, letošek se zdá být v tomto ohledu chudší.
„Loni jsme byli doslova zavaleni ovocem, ale letos je to bída,“ říká bylinkářka a aromaterapeutka Michaela Makulová. „Proto je vhodné zpracovat ovoce klidně na dvě až tři sezóny dopředu, pokud je. Zavařené kompoty nebo džemy vydrží právě až tři roky,“ dodává.
Jak sbírat byliny
Podle Makulové je pořád ještě čas sbírat byliny, i když největší sílu mívají kolem svátku svatého Jána. „Spoustu z nich ale můžete trhat a sušit až do konce léta nebo do konce září,“ dodává.
V srpnu je stále sezóna divoké dobromysli, heřmánku, máty, která roste i ve volné přírodě, řebříčku, sedmikrásky nebo šalvěje. „Je skvělé namíchat si vlastní bylinkové čaje nebo si nasušit koření a nemusíte ho pak kupovat,“ radí.
Při sbírání bylin se hodí pár pravidel. Abyste z nich měli užitek, trhejte je jen na čistých místech – co nejdál od silnic, továren nebo chemicky ošetřovaných polí. Vezměte si jen tolik, kolik skutečně potřebujete.
„Pokud sbíráte květy, vždy jich rostlině několik nechte, když sbíráte listy, platí to samé. Při sběru kořenů nezlikvidujte všechny bylinky, které potkáte,“ dodává Hrazdirová. Nikdy nesbírejte nahnilé, plesnivé nebo škůdci napadené bylinky.
„Sušení je pak trochu věda. Některé byliny se suší při teplotách kolem 30 až 40 °C, jsou ale bylinky, které můžete sušit až při teplotě 60 °C,“ říká Makulová.
Dobře usušená rostlina se při ohybu láme. Nedosušené bylinky mohou snadno zplesnivět a přesušené se drolí a klesá v nich obsah účinných látek. Nejlepší je sušit rostliny celé tak, jak jste je posbírali a na menší kusy je rozlámat až po usušení. Pro skladování se hodí plechové nebo skleněné tmavé dózy.
Usušené byliny vydrží v dobré kondici právě rok, tedy do další sklizně. Potom ztrácejí účinky a hodí se jen pro koupele. „To ale není vůbec špatný způsob, jak je zužitkovat. Z loňských bylin si uvařte zhruba půl litru silného čaje a nalijte ho do napuštěné vany. Můžete přidat i mořskou sůl,“ doporučuje Hrazdirová.
Sdílejte článek, než ho smažem