Třináct let pracoval jako provozní a výkonný ředitel J&T Banky, později pod jeho vedením vznikla J&T Leasingová společnost. Souběžně s rozjezdem leasingovky dostal na starost také rozvoj vinařství Kolby, jehož nákupem společnost J&T Finance Group finančníka Patrika Tkáče vstoupila do vinařského byznysu v České republice. Jak to všechno stíhá? „Čas mezi víno a finance dělím zhruba půl na půl. Snažím se vinařství nastavit tak, aby nebylo závislé na mém denním rozhodování.“ Proč se Patrik Tkáč rozhodl investovat do vína a jak dnes mezi stále silnější konkurencí zaujmout?
Václav Nešetřil
Finance a vinohradnictví jsou dva hodně vzdálené světy. Co vás k vínu přivedlo?
Rodina. Pocházím ze Znojma, děda i táta měli vlastní sklep. Profesně jsem se sice vydal jinudy, v Ostravě vystudoval techniku, později odešel do Prahy s úmyslem pracovat ve financích, ale víno pořád bylo mým velkým koníčkem. Prvním krokem bylo vybudování vinného sklepa a penzionu v Novém Šaldorfě u Znojma. V roce 2017 jsem pak koupil na náměstí v historickém centru Znojma starý renesanční dům se čtyřmi patry sklepů, ve kterém letos rozjíždím malé rodinné vinařství s produkcí dvaceti tisíc lahví vína ročně. A protože mě víno zajímalo i po teoretické stránce, udělal jsem si inženýra vinohradnictví a vinařství na Mendelově univerzitě v Lednici. Když se později o mé zálibě dozvěděl Patrik Tkáč, sám nadšenec do vína, který vlastní ve Francii malé vinařství, napadlo ho, že bychom mohli koupit něco na Moravě.
Proč padla volba právě na vinařství Kolby v Pouzdřanech a odkud ten netradiční název?
Šlo víceméně o náhodu. Sami jsme dopředu nevěděli, co přesně chceme koupit. Pak ale přišla nabídka na Kolby. Po dlouhých jednáních původní majitel konečně kývl a v září 2017 bylo Kolby naše. Včetně hotové úrody, což mimo jiné znamenalo, že ročník 2017 už jsme po stránce kvality suroviny nemohli téměř ovlivnit. Teprve až 2018 je vyladěný podle nás.
A pokud jde o název, jmenuje se tak svah, na kterém vinohrad [mimochodem na úvodním snímku – pozn. red.] leží. Existuje několik variant, z čeho je název odvozený. Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že jde o německé slovíčko der Kolben, označující dřevěný sloupek, kolem kterého roste vinná réva. Každopádně se nám název líbí a o změně nepřemýšlíme.
Kolik vlastně takové vinařství a vinohrad dnes stojí?
V našem případě zhruba pětaosmdesát milionů korun za sedmatřicet hektarů a vybavený vinařský provoz. Obecně samozřejmě záleží na stavu vinohradů, vinohradnické techniky a vinařské technologie, kvalitě a pověsti produkovaného vína a řadě dalších parametrů.
A jak si Kolby v tomhle ohledu vedlo?
Úroveň vinařství byla relativně slušná. V našem vnímání byla jedinečná především sedmatřicetihektarová monopolní viniční trať, která se rozkládá na jihozápadním svahu vedle národní přírodní památky Pouzdřanská step. Specifické mikroklima a alkalické, vysoce výhřevné sprašové hlinité a hlinitojílovité půdy vytvářejí unikátní stepní terroir, který se následně výrazně projevuje ve vínech Kolby.
Ihned po akvizici vinařství jsme se začali věnovat hlavně vinohradu, který nebyl v úplně nejlepší kondici. Trať jsme vyčistili od náletových dřevin, které zadržovaly stékající mráz, navezli a zapravili jsme přes dvě stě tun kravského hnoje, postavili čtyři kilometry plotu jako zábranu zvěři, která přicházela z okolního lesa a vinohrad devastovala okusem. Každé druhé meziřadí jsme ozelenili speciální směsí rostlin schopných vázat vzdušný dusík a dodávajících zpětně do půdy organickou hmotu. Soustředili jsme se na kvalitně provedený zimní řez a zelené práce, abychom zajistili hrozny v té nejlepší kvalitě a optimálním množství. Tyhle a další úpravy včetně dokoupení potřebné mechanizace spolkly něco kolem šesti milionů korun.
Kolik litrů vína ze sedmatřiceti hektarů vinic vyrobíte?
Za normálních podmínek s plně plodící vinicí bychom měli být bez problémů na 250 tunách hroznů. Loni jsme udělali 180 tun, v roce 2017 jen 80, tehdy ovšem měli problém všichni. Do budoucna bychom roční produkci rádi drželi někde kolem 180 tun. Což představuje zhruba 150 tisíc lahví vína.
Nižší výnos je způsoben tím, že se jedná o poměrně starou vinici, takže je potřeba počítat s výpadky. V dalších letech proto plánujeme investice okolo třiceti milionů, za které vinici postupně obnovíme. Zlikvidovat sloupky, vyklučit keře, pohnojit a znovu vysázet jeden hektar vinohradu přijde zhruba na milion korun.
„Je to sice výrazně obtížnější cesta, ale jen takhle může být vinař skutečně svobodný,“ říká Bogdan Trojak o výrobě naturálních vín, bez postřiků a přídatných látek.
Sází (na) jedinou odrůdu, nebojuje o medaile na soutěžích, nebojí se experimentovat. A stejně jako pankáči s kohouty na hlavách i Roman Fabig ví, že stejně důležitý jako produkt je i image.
Rozhodla se založit vinařství. V době, kdy noviny psaly, že hektar půdy na jihu Moravy stojí stejně jako na jihu Francie, to vypadá jako bláznovství. Jenže od touhy nalívat lidem z vlastní lahve Dominiku Černohorskou neodradí ani spálená kůže a bolavá záda po parném dni na vinohradě.
„Nejspíš si kupujete víno z Maďarska nebo Moldávie, ze kterého se na českých hranicích zázrakem stala Pálava. Celá tuzemská produkce Pálavy totiž dělá zhruba dvě cisterny,“ vysvětluje v rozhovoru Martin Kozák.
O jakých odrůdách se bavíme?
Pěstujeme celkem dvanáct odrůd, devět bílých a tři červené. Produkci jsme vzhledem k vlastnostem odrůd, podmínkám vinohradu a zkušenostem s vyráběnými víny rozdělili na tři části. Základní řadu tvoří lehká vína určená k přímé konzumaci, maximálně do 1–3 let po nalahvování. Jedná se o Sauvignon, Rulandské šedé, Hibernal, Chardonnay a Modrý Portugal. Vyšší řada představuje vlajkovou loď vinařství. Z odrůd Vlašský ryzlink, Rýnský ryzlink, Rulandské bílé, Veltlínské zelené a Tramín červený chceme vyrábět plná, velká vína, produkovaná částečně i na dubových sudech. Co se týče modrých odrůd, tak ve vyšší řadě pěstujeme Merlot a Cabernet Sauvignon a od ročníku 2016 jsme nastoupili cestu jejich kupážování a dlouhého zrání v dubových sudech. Výsledky nás velmi pozitivně překvapují. Třešničku na dortu představuje nejvyšší řada vín. Naším cílem je vyrobit mimořádné bílé cuvée, mastné, velké víno z dubových sudů. Nemusí to být každý rok, ale když už ho vyrobíme, tak musí stát za to.
Kdy by vám Kolby mělo začít vydělávat?
Nepočítáme s klasickou návratností investice. Je pro nás důležité dostat vinařství do zisku. Chceme, aby si samo na sebe vydělalo a zároveň pokrylo svůj budoucí rozvoj. Vedle toho poroste i hodnota vinice i vinařství. Kvalitních tratí není nekonečně…
Ekonomika v tomhle byznysu funguje poměrně čitelně: máte sumu vinic, které, pokud se o ně dobře staráte, vyprodukují určitý objem hroznů. Z nich vyrobíte určitý počet lahví a ty musíte prodat. Zároveň máte poměrně jasnou představu o nákladech. Lidi, auta, postřiky, distribuce vín a další vás přijdou na zhruba čtrnáct milionů korun ročně. To jsou de facto mandatorní výdaje… Sice můžete spořit a ušetřit nějakého půl milionu, jenže o tom to není. Důležitější je vyrábět kvalitu, budovat si reputaci a tu prodávat za adekvátní cenu. A právě na tom dnes intenzivně pracujeme.
Jak?
Vedle obchodních zástupců, kteří prodávají privátním klientům, firmám, restauracím a vinotékám, chceme prodávat víno z místa – tedy přímo v našem vinařství. Proto plánujeme vybudovat v Pouzdřanech wine resort, který vedle kvalitního vína přinese také kvalitní relax na úrovni. Chceme propojit zážitky, aktivní odpočinek, kulturu a výborné víno a jídlo do jednoho all-inclusive balíku. Dělat dobré víno dnes zkrátka nestačí. Umí to skoro každé vinařství, kde vědí, že se víno musí dělat podle toho, jak ho člověk cítí a co dovoluje terroir vinice.
Ačkoli se celou dobu bavíme o Kolby, nezůstali jste jen u něj. Loni v prosinci koupil J&T Wine Holding vinařství Reisten v Pavlově…
Už nákup Kolby byla víceméně náhoda. A i s vinařstvím Reisten to bylo podobné. Prostě se zrovna sešla nabídka s poptávkou a my byli v pravý čas na pravém místě. Patrik Tkáč měl představu o top vinařství na Pálavě, a když jsme se dozvěděli, že Templářské sklepy prodávají Reisten, nebylo to těžké rozhodování. Náročnější už ale byla obchodní jednání. Plácli jsme si až po tři čtvrtě roce, ale plácli jsme si. A získali jsme opravdu kvalitní butikové vinařství.
Je Reisten vaší poslední akvizici?
V Čechách a na Moravě zřejmě ano. Spíš uvažujeme o tom, že bychom nějaké polohy směnili. Ve hře je varianta, kdy se Reisten zmenší, a my se tak dostaneme k nějaké další top poloze na Pálavě.
Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?
Kam kráčí nakladatelé? Český knižní trh je v dobré kondici. Nulová DPH na knížky ale cenovky na pultech nejspíš nezmění. Co bude s ušetřenými penězi?
KNIHY JSOU BYZNYS
• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.
BYZNYS JE HRA
• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?
Martin Vlnas
Investujte do indexu S&P 500!
Zabezpečte svou budoucnost. Investujte do akcií globálních firem jako Apple či Coca-Cola díky fondu EFEKTIKA! S předpokládaným výnosem přes 7 % ročně.
Sdílejte článek, než ho smažem
