Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Samoobsluhy na venkově získají pomoc od státu, plánuje Jurečka. Pod tisíc obyvatel jsou ztrátové

Provozovatelé venkovských obchodů chtějí státní dotace, protože více než o podnikání jde podle nich o službu. Hranice mezi výdělečností a ztrátovostí prodejny se pohybuje okolo tisíce obyvatel v dané obci. Za posledních dvacet let bylo v Česku zavřeno zhruba šest tisíc malých prodejen a samoobsluh, což je třetina jejich původního počtu.

Ministerstvo zemědělství zřídilo expertní skupinu, která se zabývá „potravinovou obslužností“ českého venkova. „Zajištění dostupnosti potravin na venkově je ve státním zájmu,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Už nyní podporujeme pojízdné prodejny. Do konce letošního roku je uskutečnitelné nastavení podpory, kterou bude zajišťovat některé z ministerstev. Druhou možností je místo dotací poskytovat daňové slevy nebo bonusy,” upřesňuje ministr. Bližší podrobnosti ke zvažované podpoře ale neuvedl.

Podle Jurečky by měl stát chránit menší tuzemské obchodníky před nadnárodními řetězci. Ve spolupráci s členskými státy Evropské unie chce proto předložit návrh, který má velkým hráčům na trhu zamezit v nekalých obchodních praktikách.

Tím, jak obyvatel v menších obcích ubývá, přestává jít o podnikání a prodejny se stávají spíše službou, říká Miloslav Hlavsa, ředitel družstva Konzum v Ústí nad Orlicí. Tato družstevní síť zahrnuje přes sto prodejen.

„Hranice mezi výdělečností a ztrátovostí prodejny se pohybuje okolo tisíce obyvatel v dané obci. V malých obcích si prodejny nevydělají ani na běžný provoz, natož na důstojné mzdy,” říká Hlavsa. Nejkritičtější situace je podle něj v obcích do 500 obyvatel.

Drobné prodejny zajišťují potraviny hlavně pro starší, hůře pohyblivé obyvatele vesnic. Stát by podle Hlavsy měl dotovat vesnické samoobsluhy, podobně jako přispívá regionálním dopravcům. „V případě uplatnění potřebných dotací pro všech 4375 obcí, které mají od sto do tisíce obyvatel, by to vyšlo na 706 milionů korun za rok. To je méně než desetina toho, kolik se vynakládá na dopravní obslužnost,” míní Hlavsa.

Podle jeho propočtů je provoz prodejny v místě se stovkou obyvatel potřeba dotovat částkou 244 tisíc korun ročně, zatímco při 900 obyvatelích stačí na jednu prodejnu 27 tisíc.

„Někteří obchodníci své problémové prodejny dotují ze zisků těch městských. Tím ale přestávají být ve městech konkurenceschopní jak mzdově, tak cenami zboží,” vysvětluje Hlavsa.

Provozovatelé menších prodejen mají dlouhodobě problémy s nedostatkem pracovníků. Zavedením elektronické evidence tržeb se jejich situace ještě ztížila. „Starší prodavačky chtěly zprvu odejít, nechtějí se učit pracovat s novou technologií,” říká Josef Štícha, jehož síť Eso Market nyní obsahuje 35 samoobsluh.

Kvůli nutnosti pořízení nových pokladen chtěl zpočátku provoz svých prodejen ukončit. „Ve vesnických prodejnách se nedá generovat skoro žádný zisk. Nakonec jsem se domluvil se starosty, kteří o obchody ve svých obcích stojí. Díky jejich podpoře jsem potřebné pokladny nakoupil a nyní řešíme internetové připojení,” upřesňuje Štícha.

V některých lokalitách není dostatečně silný signál potřebný pro novou technologii. „Drátové připojení je kvůli zrušeným pevným linkám a neschopnosti poskytovatelů také špatné,” dodává Štícha.

Josef Štícha začal v roce 2000 provozovat prodejnu ve vesnici se 120 obyvateli. „Předchozí majitel ji chtěl zavřít. Postupně jsem přibíral další prodejny, dnes je jich 35. Každá má rozdílnou pracovní dobu podle požadavků zákazníků, některé prodavačky přejíždějí mezi několika prodejnami,” říká Štícha, který má nejvíce zákazníků mezi seniory.

Za posledních dvacet let bylo v Česku zavřeno zhruba šest tisíc malých prodejen a samoobsluh, což je třetina jejich původního počtu.

Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+11
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

30. 1. 2017 13:20, Hynek

Proč venkovské samoobsluhy "chcípají"?

Za prvé proto, že v nich skoro nikdo nenakupuje. Když jezdí lidé do práce do nejbližšího města, nakoupí si tam, protože v podvečer už ta místní sámoška na vesnici buď má zavřeno (většinou) nebo už ani není pečivo. Že by si pořídili nějakou rozpékárnu, jako mají řetězce, aby bylo alespoň něco k nabídnutí bez rizika vyhazování neprodasného čerstvého pečiva, o tom majitelé ani neuvažují. No a těch pár důchodců, co si objedná pečivo den předem přesně na kus, tak ti takové tržby, aby se obchod udržel v rentabilitě, nikdy neudělají. Takže ať se pak nediví, že o ně přestává být zájem.

Za druhé cena: většina lidí sleduje, jestli mají máslo v Lidlu o 5 korun levnější, jenže to v té venkovské sámošce prostě nejde. Buď si musí být ochotni připlatit, aby si v obci obchodníka alespoň nějak udrželi, nebo holt ušetří 5 korun na másle a za rok už si doma nekoupí ani to dražší máslo. Ona ta cesta do města do Lidla totiž stojí víc než těch 5 ušetřených korun.

Za třetí: Babiš. Obchodník těžko může věnovat dostatek času nákupům u dodavatelů a licitováním o nákupních (a potažmo tedy i prodejních) cenách, když musí rok od roku věnovat víc a víc času administrativě, v poslední době přibývá kontrolní hlášení, EET atd., atd. Pro řetězec se stovkami zaměstnanců je to jen marginální časové zatížení, pro jednoho obchodníka to ale znamená obrovskou zátěž, aby vše nastudoval a zprovoznil postupy odpovídající požadavkům úředníka, jinak dostane pokuty a ještě o něm bude celá vesnice mluvit jako o tom "podvodníkovi, co má nás okrádá na ceně másla a stát na daních".

Nejsem provozovatel žádné sámošky, jen to sleduji a obdivuji ty, kteří tuto službu zatím stále ještě na vesnicích poskytují, často i přes nevděk občanů, kteří jejich služby využívají a často i potřebují, aneb ne každý může kdykoliv jezdit na nákupy do města (zejména starší nebo nemocní lidé), ne každý může nebo chce objednávat potraviny z e-shopů (zase zejména starší nebo nemocní lidé.

Reagovat

 

+20
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

29. 1. 2017 8:19, Lukáš

Před 2 roky Jurečkova KDU a Babis odmítli hlasovat pro vyšší zvyseni minimální mzdy dle návrhu Marksove, tak ať se nediví, že mimo Prahu a velka města je bida, dreme za 8-9 čistého!

Reagovat

 

-41
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (32 komentářů)

1. 2. 2017 | 7:48 | pp

Nemáš pravdu, svět konci s liberální ekonomikou-nuzky mezi bohatými a chudými jsou moc otevřené-proto vyhrávají volby populiste! Tak se musí výrazně zvyšovat platy a mzdy-jinak bude třetí svět. válka! více

31. 1. 2017 | 22:45 | jezevec

problém je v tom, že když stát zdaní vysoké mzdy státních úředníků, daní teoreticky vybere více, ale vytvořené hodnoty je stejně. hádej hadači, která hodnota se musí zvýšit, aby stát měl více peněz? více

31. 1. 2017 | 11:39 | pp

Ty lháři vem fakt, že když stát zdání rocne 4000 miliard tak dostane 1600 miliard, když zdání 40-ti procenty jen 3000 miliard, dostane jen 1200 miliard, tedy o 400 miliard méně. Matiku neokecáš! více

31. 1. 2017 | 9:51 | Hunter

Mohl bych vám vysvětlovat rozdíl mezi korelací a kauzalitou, ale to by bylo moc složité, tak to zkusím jednoduše:
Když mzdy rostou (a výběr daní a přebytek rozpočtu a pak díky tomu důchody a sociální dávky), protože...
více

31. 1. 2017 | 9:08 | pp

Zase lez investice byly vyšší než plán na rok 2016 ! více

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK