Ministerstvo zemědělství nevyslyšelo připomínky kritiků, podle nichž má chystaná definice „české potraviny“ mezery a povede i k některým absurdním výkladům. Svou představu chce ministerstvo prosadit víceméně v původně navržené podobě už od dubna. Vyplývá to z výsledků připomínkového řízení, které má k dispozici on-line deník Aktuálně.cz.
Označení „česká potravina“ by tak mohly dobrovolně používat produkty vyrobené na území České republiky, pokud nejméně 75 procent složek k jejich výrobě pochází z České republiky. Třetí z původně navržených podmínek – sídlo potravinářského podniku na území Česka – ministerstvo vypustilo, protože podle něj není podstatná.
Ani nová vyhláška však nemusí ukončit praktiky některých výrobců či obchodníků.
Zřejmě nejznámějším příkladem jsou nápisy Česká kvalita v řetězci Penny Market, označující i zahraniční výrobky. Na začátku roku 2012 řetězec ani přes opakované výtky inspektorů neodstranil visačky s českou vlajkou u zahraničních výrobků. Od státu za to pak dostal pokutu ve výši 600 tisíc korun za klamání spotřebitelů. Penny Market se tehdy bránil tím, že potraviny jsou vyrobené podle tradičních českých receptur, inspekcí napadená označení však později stáhl. Na konci loňského roku ale kontrola ve dvou prodejnách znovu našla chybné označení, mimo jiné u bramborových chipsů z Polska.
Navrhovaná vyhláška totiž sice definuje pojem „česká potravina“, ale nikoliv širší použití slova „český“ v názvu potravin nebo jiné možné varianty jako právě „česká kvalita“. „Pokud se definuje jen termín česká potravina, budou mít výrobci možnost označení zneužívat a uvádět na obalech jiné tvary slova český, což bude nepostižitelné,“ varuje například Miroslav Koberna z Potravinářské komory.
To připouští i mluvčí Ministerstva zemědělství Hynek Jordán. „Předmětem regulace není omezení používání jiných tvrzení, která navozují dojem o původu z České republiky či na něj odkazují,“ říká mluvčí.
Podle zástupců výrobců potravin či sdružení spotřebitelů má ale nedostatky i samotná definice „české potraviny“. Hlavním problémem je paušální podíl 75 procent pro všechny potraviny.
„Moc možností obrany už nemáme. Budeme tedy asi ještě více v médiích vysvětlovat, že podíl 75 procent je u některých komodit zbytečně nízký, zatímco u některých není možno tohoto podílu dosáhnout. Kdyby se takto postupovalo všude, tak neexistuje žádná belgická a švýcarská čokoláda,“ konstatuje mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.
Právě Potravinářská komora ministerstvu navrhovala, aby převzalo její ochrannou známku Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR. Ta požaduje stoprocentní tuzemský původ například u masa, mléka a mléčných výrobků nebo vína. U lahůdek připouští sedmdesátiprocentní zastoupení českých složek, u sterilované zeleniny a kompotů připouští jen šedesátiprocentní, u pečiva 55procentní a u těstovin stačí padesátiprocentní.
Ředitel Sdružení českých spotřebitelů Libor Dupal říká, že z hlediska surovinového zastoupení je jakýkoliv limit menší než sto procent vůči spotřebiteli kontraproduktivní. Přesto je sdružení ochotno ze svého požadavku mírně ustoupit. „Podpořili bychom myšlenku, že by základní surovina, tedy ta uvedená v označení nebo zastoupená více než z poloviny, měla ze sta procent pocházet z tuzemska,“ dodává.
Ministerská definice se zdá nedopracovaná i některým obchodním řetězcům. Podle skupiny Ahold, která v Česku provozuje supermarkety a hypermarkety Albert a Interspar, by bylo potřeba objasnit některé další aspekty.
„Pokud bude za hlavní složku počítána také voda, mohlo by dojít k paradoxní situaci, kdy například všechny známé nápoje nadnárodních značek nebo zmrzliny či piva mohou být deklarovány rovněž jako česká potravina,“ upozorňuje mluvčí Aholdu Judita Urbánková.
Mluvčí ministerstva ale potvrzuje, že ani po ukončení připomínkového řízení se do definice nedostala žádná výjimka. „Voda jako složka není vyjmuta ze složení surovin, které musí pocházet z České republiky,“ říká Jordán.
Ministerský návrh nyní míří k pracovním komisím Legislativní rady vlády. Rovněž bude probíhat notifikace u Evropské komise. „V této fázi ještě může dojít ke změnám,“ připouští mluvčí.
Z obalů potravin mají díky vyhlášce zmizet také zavádějící označení typu domácí, čerstvý, živý, dia nebo natural. Ovocné výrobky, které neobsahují ani stopu ovoce a k dosažení kýžené chuti používají umělé aroma, už nebudou moci na obalu zobrazit ovoce. Stát chce zakázat také používání napodobenin názvů potravin, které jsou vymezeny právními předpisy, u výrobků, které nesplňují stanovené jakostní požadavky – příkladem jsou názvy vodečka či lovečák.
Termíny jako domácí, čerstvý, živý, čistý, přírodní nebo pravý se budou moci používat jen tehdy, pokud odpovídají příslušným „komoditním vyhláškám“, tedy speciálním předpisům pro jednotlivé potraviny. V některých případech jsou již definovány delší dobu, zejména pojem čerstvé, například pro čerstvé mléko nebo sýr. Chybějící „komoditní“ definice se ministerstvo chystá doplnit.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Kvalita potravin je absolutně důležitá pro hlavu i tělo. A nás na Peníze.cz opravdu zajímá. Nabízíme výběr z článků a rozhovorů, věnovaných tomu, co všechno nám také v našich obchodech dokážou nabídnout. I tomu, jak se bez takových nabídek obejít:
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
