Jak vybrat dobrou realitní kancelář. Teorie vs. praxe

Velká realitka nerovná se automaticky dobrá realitka. To je první upozornění oslovených realitních makléřů. Stejnou službu může poskytnout jak nadnárodní korporace, tak i živnostník. „Nejlepší vyzkoušenou metodou je takzvaný „mystery shopping“, kdy se klient informuje na několik nabídek vyhlídnuté kanceláře a na základě přístupu jejích pracovníků, rozsahu a kvality podávaných informací spolu s plněním sjednaných dohod dojde většinou k rychlému rozhodnutí, která z nich je dobrá. Hodně napoví i schůzka sjednaná v sídle realitní kanceláře a samotné jednání makléřů při osobním jednání,“ říká Petr Vosmík, ředitel z Českomoravské realitní.

Jak toto doporučení realizovat v praxi? Zvláště ve větších městech těžko. Realitní kanceláře spoléhají na to, že o jeden byt se pere několik zájemců. Čas na „mystery shopping“ má proto málokdo. Pokud by dotyčný zájemce chtěl obcházet realitky, porovnávat jejich přístup či kvalitu podávaných informací, může snadno o vyhlédnutou nemovitost přijít. Totéž platí v případě, že dotyčný si sice dá práci a předem si několik kanceláří vyzkouší a vybere tu pravou, jenže byt, který se mu líbí, nabízí na svých internetových stránkách zrovna nějaká jiná realitka.

O serióznosti realitní kanceláře svědčí i informace, které realitka poskytne klientovi o žádané nemovitosti. „Klient by měl dostat obecně povědomí o nemovitosti, na kterou se jde podívat. Vstupní informace (lokalita, velikost, dispozice, cena) by se měly krýt s jeho představou,“ podotýká Peter Višňovský z Lexxus Classic, kde působí jako obchodní ředitel. Karel Müller z Müller Reality Immobilien dodává: „Klient by se měl dozvědět majetkoprávní vztahy k nemovitosti, např. existence věcných břemen. Snímek z katastrální mapy spolu s listem vlastnictví ukáže, kde jsou hranice nemovitosti.“

V případě, že se klientovi vyhlédnutá nemovitost líbí, zařídí ideální realitní kancelář veškerý servis spojený se zajištěním peněz od klienta, převedením nemovitosti v katastru nemovitostí až po předání klíčů. Mezi povinnosti realitní kanceláře by měla patřit i právní péče, kterou pro realitní kancelář vyřizuje předem sjednaný advokát. Není však prý problém, když má klient vlastního právního zástupce, který bude s realitní kanceláří řešit koupi nemovitosti po právní stránce, tvrdí oslovení makléři.

Kromě poskytnutých informací o nemovitosti, by měl dobrý realitní makléř splnit i odbornější podmínky. V praxi to znamená, že by kromě svých obchodních dovedností měl nabídnout klientovi i komplexnější přístup po stránce stavební, technické, právní a finanční. „Je potřeba klienta zasvětit do konkrétního systému převodu nemovitosti. Případně prodiskutovat jeho požadavky ohledně převodu. Následovat by měly návrhy smluvních dokumentů a setkaní s prodávajícím, nedošlo-li k němu dříve,“ sděluje Peter Višňovský.

A jak tato teorie může také fungovat v praxi? Třeba takto: mladý manželský pár si chtěl v Praze koupit byt. Na stránkách jedné velké realitní kanceláře si manželé jeden vybrali a kontaktovali realitní makléřku. Ta jim sdělila, že na schůzku s prodávajícím nepůjde, ale že ji ráda domluví. Učinila, jak řekla. Domluvila, ale nepřišla. Protože se manželům byt líbil, rozhodli se pokračovat s realitkou v jednání. Ta od nich nejdříve vyinkasovala poplatek za zprostředkování ve výši několika desítek tisíc korun.

Místo návrhu kupní smlouvy připraveného na míru danému obchodu předložila realitka kupujícím jakýsi standardní návrh smlouvy plný gramatických chyb. Zároveň začala hypoteční makléřka vyřizovat pro manželský pár hypotéku. Teprve po několika týdnech se díky bance zjistilo, že na listu vlastnictví domu je záznam o konkurzu předchozího majitele domu, který byty převáděl do osobního vlastnictví. Zástupci realitní kanceláře manželům sdělili, že je touto informací nechtěli příliš stresovat. Proto jim ji pro jistotu neřekli.

Martýrium koupě bytu po několika dalších týdnech úspěšně skončilo. Manželé měli svůj byt, prodávající své peníze. A realitka svou tučnou odměnu. Při otázce manželů, za co tuto odměnu inkasuje, pracovnice kanceláře odpověděla: „Za to, že spárujeme přes internet prodávajícího a nakupujícího.“ O servisu, o kterém mluvili námi oslovení makléři, nepadlo ani slovo.

Co si myslíte o kvalitě služeb realitních kanceláří?