Letité spory o to, jaké výrobky mohou používat označení česká potravina, mají brzy skončit. Ministerstvo zemědělství dokončilo první návrh vyhlášky, která má tento termín přesně definovat. Pomoci by tak měla například diskontnímu řetězci Penny Market, jehož Českou kvalitu z Polska vyhodnotila Státní potravinářská a zemědělská inspekce opakovaně jako klamání zákazníků.
Za českou potravinu mají být podle návrhu považovány jen takové výrobky, které vyrobila na území České republiky firma se sídlem v České republice. Další podmínkou je, aby minimálně tři čtvrtiny složek byly českého původu.
Z obalů potravin mají zmizet také zavádějící označení typu domácí, čerstvý, živý, dia nebo natural. Ovocné výrobky, které neobsahují ani stopu ovoce a k dosažení kýžené chuti používají umělé aroma, už nebudou moci na obalu zobrazit ovoce. Stát chce zakázat také používání napodobenin názvů potravin, které jsou vymezeny právními předpisy, u výrobků, které stanovené jakostní požadavky nesplňují – příkladem jsou názvy vodečka či lovečák.
Definitivní podobu vyhlášky, která má být účinná od dubna příštího roku, nyní ministerstvo dokončuje, když řeší připomínky ostatních resortů a takzvaných připomínkových míst, jako jsou oborová nebo spotřebitelská sdružení.
„Cílem návrhu novely vyhlášky je mimo jiné zvýšit ochranu spotřebitelů tím, že se zamezí klamavému označování potravin,“ říká mluvčí Ministerstva zemědělství Hynek Jordán.
Podle kritiků návrhu je takováto snaha ministerstva sice chvályhodná, jeho současná podoba jde prý ale jak proti spotřebitelům, tak proti výrobcům.
„Pro spotřebitele je zásadním problémem ustanovení, že nejméně 75 procent složek k výrobě takzvané české potraviny musí pocházet z České republiky. Tento princip pokládáme za nesmírně zjednodušený, a proto za problematický a neakceptovatelný,“ reaguje ředitel Sdružení českých spotřebitelů Libor Dupal.
Za skutečně českou potravinu lze podle něj považovat výhradně takový výrobek, jehož základní složka pochází ze sta procent z Česka. „Podle návrhu vyhlášky nemusí až 25 procent pocházet z České republiky. To znamená, že například české mléko by mohlo obsahovat až čtvrtinu mléka jiného původu, to samé třeba mouka v chlebu,“ upřesňuje Dupal.
Ani jedna ze zmíněných definic české potraviny se nelíbí zástupcům výrobců, tedy Potravinářské komoře ČR. Podle vedoucí legislativního oddělení Markéty Chýlkové totiž paušální nastavení původu potravin neodráží realitu trhu. „Navíc, některé potraviny vyrobené v Česku by nemohly nést toto označení jen proto, že použitá složka v tuzemsku třeba vůbec neroste. Příkladem může být čokoláda,“ vysvětluje.
Potravinářská komora proto chce, aby se označení „česká potravina“ rovnalo již existující značce „Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR“. Ta požaduje stoprocentní tuzemský původ například u masa, mléka a mléčných výrobků nebo vína. U lahůdek připouští sedmdesátiprocentní zastoupení českých složek, u sterilované zeleniny a kompotů připouští jen šedesátiprocentní, u pečiva 55procentní a u těstovin stačí padesátiprocentní.
Vyhláška má po mnoha letech zakázat také označení dia na obalech. Podle ministerstva totiž v současné době neexistují žádné předpisy, které by stanovovaly požadavky na potraviny vhodné pro diabetiky, ani neexistuje rozdělení na potraviny běžné a vhodné pro diabetiky na základě doložených odborných argumentů. Odkazuje přitom na zprávu Evropské komise a stanovisko českého Ministerstva zdravotnictví.
Ministerstvo chce také omezit zavádějící názvy, které výrobci na obalech často uvádějí, aby nalákali více zákazníků. Z obalů by tak mělo úplně zmizet třeba označení natural. „S tímto zákazem nesouhlasíme, jde o označení, které je celoevropsky používáno pro potraviny, do nichž nebyly přidány žádné látky, barviva a podobně,“ namítá Markéta Chýlková z Potravinářské komory.
Výrazné omezení zřejmě čeká také na termíny jako domácí, čerstvý, živý, čistý, přírodní nebo pravý. Používat se budou moci jen tehdy, pokud odpovídají příslušným „komoditním vyhláškám“, tedy speciálním předpisům pro jednotlivé potraviny. V některých případech jsou již definovány delší dobu, zejména pojem čerstvé, například pro čerstvé mléko nebo sýr. Chybějící „komoditní“ definice se ministerstvo chystá doplnit.
Stát chce také určit jasná pravidla pro zobrazení ovoce na obalech, například u jogurtů. Pokud potravina skutečně obsahuje ovoce, může být zobrazeno na obale. Pokud obsahuje jen přírodní příchuť, musí to být výslovně uvedeno u ovoce na obalu. A potravina, která neobsahuje přírodní aroma, nebude smět na obalu používat ovoce, ale pouze jen slovní popis – například s „malinovou příchutí“.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Kvalita potravin je absolutně důležitá pro hlavu i tělo. A nás na Peníze.cz opravdu zajímá. Nabízíme výběr z článků a rozhovorů, věnovaných tomu, co všechno nám také v našich obchodech dokážou nabídnout. I tomu, jak se bez takových nabídek obejít:
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
7. 12. 2014 13:34
Nechci se nikoho zastávat, ale obávám se, že v Holandsku se taky moc kakaa nesklidí, a přesto v obchodě běžně "Holandské kakao"najdete v regálu. A pokud si někdo doveze kakaové boby, sám si je už tady upraží, atd...atd.. a vyrobí z toho čokoládu, nevidím důvod, proč by to nemohla být česká čokoláda.
100% pocházející z tuzemska je taky nesmysl, poněvadž například v klobásce může být koření, které u nás neroste, a ne jen v klobásce. Což řeší oněch 75 %.
Spíše by to chtělo onen obecný předpis doplnit podle jednotlivých odvětví, či rovnou potravinových výrobků doplnit o upřesňující předpisy. Kam vůbec zmizely potravinářské normy, které stanovily kolik čeho a kde být musí atd..?
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.