Co to tedy vlastně znamená, když na potravině najdete označení Klasa? Na internetových stránkách projektu se můžeme dočíst, že „značka Klasa je udělována ministrem zemědělství již od roku 2003. Zaslouží si ji jen ty nejkvalitnější potravinářské a zemědělské výrobky. Díky pečlivému předvýběru vám při nákupu stačí orientovat se podle loga Klasa a máte jistotu, že nesáhnete vedle.“ Pokud by byl výběr kvalitních potravin opravdu tak snadný, bylo by nakupování jedna radost. Realita je ale trochu jiná. Kdo očekává, že oceněné výrobky představují výkladní skříň českých potravin, bude hodně zklamaný. Certifikát Klasa totiž získává množství naprosto průměrných produktů a dokonce i některé potraviny, které mají ke zdravému stravování a přívlastku „kvalitní potravina“ velmi daleko. „Řadu výrobků, kterých se toto ocenění týká, můžeme nepochybně označit za vysoce kvalitní potraviny. Na druhou stranu však v obchodech snadno narazíme na potraviny s logem Klasa, u kterých se ptám, jak je možné, že něco takového mohlo dostat jakékoliv ocenění,“ říká rozpačitě Rudolf Náprstek, předseda Občanského sdružení Zdravá potravina.
Národní značka kvality pro chemii
Problematická jsou už kritéria, na jejichž základě se ocenění uděluje. „Když se podíváte na pravidla pro udělování značky Klasa, najdete podle mne velice vágní a svéráznou definici kvality. Pro udělení značky v podstatě stačí, když dodržíte elementární hygienické a výrobní požadavky (které by měly být samozřejmostí a ne předmětem ocenění!) a jste český výrobce,“ rozhořčoval se už v roce 2006 na svých webových stránkách Martin Kuciel, který je milovníkům dobrého jídla známý pod pseudonymem pan Cuketka. Řada gastronomických odborníků dodává, že se na tom dodnes nic nezměnilo. Vadí jim především to, že certifikát nezohledňuje obsah éček, výživovou hodnotu výrobku, zemi původu použitých surovin a řadu dalších vlastnosti potravin, které mají přímý vliv na naše zdraví. Vladislava Veselá ze Státního zemědělského intervenčního fondu, který má projekt Klasa na starosti, se však podobné kritice brání: „Není pravdou, že stačí, aby výrobky oceněné značkou Klasa splňovaly pouze legislativní požadavky. Výrobky jsou posuzovány a hodnoceny z hlediska předložené technické dokumentace a předloženého vzorku výrobku. Hlavní důraz je přitom kladen na popis a prokázání nadstandardní kvalitativní charakteristiky konkrétního výrobku. Výrobky samozřejmě musí splňovat platnou legislativu, včetně správného označení výrobku. Dále je také posuzován průběh kontrol provedených dozorovými orgány v předchozím období, případně další relevantní údaje.“
Jen letmý pohled na dlouhý seznam oceněných výrobků, kterých je aktuálně 1186, však ukazuje, že ke spoustě z nich se zkrátka označení „nadstandardně kvalitní potravina“ nehodí. Jako názorný příklad nám můžou posloužit třeba:
- Aljašská pomazánka s treskou, která obsahuje kontroverzní zvýrazňovač chuti glutaman sodný, konzervant benzoát sodný, červené barvivo košenilu, pocházející ze sušeného hmyzu, a další přídatné látky.
- Ochucená minerální voda Mineral drink Limeta s řadou problematických syntetických sladidel, jako jsou například acesulfam draselný, aspartam či cyklamáty.
- Podobně je na tom i další ochucená minerální voda Hanácká kyselka pomeranč, která obsahuje jen cukr, umělé sladilo a umělé pomerančové aroma.
- Za nadstandardně kvalitní potravinu se také jen stěží může považovat plnotučná hořčice, která obsahuje obávaný konzervant benzoát sodný.
- Certifikátem Klasa se pyšní i majonéza, u které v prosinci loňského roku spotřebitelský časopis dTest odhalil, že obsahuje nedostatečný podíl vaječných žloutků. Potravinářská vyhláška přitom ukládá výrobcům, aby do majonéz dávali alespoň dvě procenta vaječných žloutků, což je pro představu jeden vaječný žloutek na kilo majonézy. „Povinný podíl žloutků ve vyhlášce je tak nízký, že jsme původně ani nepočítali s odhalením hříšníků,“ říká redaktor dTestu Václav Beneš.
Kdo řekne, co je Klasa?
O certifikát Klasa se můžou ucházet všichni čeští výrobci, kteří splňují podmínky, zveřejněné na internetových stránkách projektu. Jak už bylo uvedeno, veškerá administrace národní značky Klasa spadá pod Státní zemědělský intervenční fond. O tom, zda bude nakonec výrobku, který se o ocenění uchází, udělen certifikát, rozhoduje speciálně sestavená dvanáctičlenná komise. „Hodnotitelská komise působí při sekci potravinářských výrob Úřadu pro potraviny. Je zřízena jako poradní orgán pro udělování národní značky kvality Klasa vydávající doporučení pro udělení či neudělení certifikátu. Komise je složena ze zástupců Ministerstva zemědělství, Státního zemědělského intervenčního fondu, dozorových organizací (Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa), Potravinářské komory, Agrární komory, spotřebitelských organizací a nezávislých odborníků z oblasti potravinářství (vysoké školy, Výzkumný ústav potravinářského průmyslu). Členové komise za činnost v této komisi nedostávají žádnou finanční odměnu,“ vysvětluje Vladislava Veselá ze Státního zemědělského intervenčního fondu. Podle kritiků projektu Klasa však není udělování certifikátu dostatečně transparentní.
Odborníkům se příliš nezamlouvá ani oficiální web projektu – eklasa.cz. Chybí na něm především přesný popis složení oceněných potravin a vysvětlení, proč byl certifikát udělen právě danému produktu. „Na tomto webu postrádám jakékoliv konkrétní informace. Člověk se zde nemůže dočíst ani o obsazení odborné rady, která o přidělení certifikátu rozhoduje, ani o složení potravin, které získaly značku Klasa. Mělo by zde být také zdůvodnění, proč konkrétní potravina – a na základě jakých výjimečných vlastností – byla oceněna. Spotřebiteli tak nezbývá než věřit, že jemu neznámá odborná rada, na základě jemu neznámých kritérií, rozhoduje objektivně a nezaujatě,“ říká Rudolf Náprstek z Občanského sdružení Zdravá potravina.
Nejasnosti kolem financování
Od roku 2003, kdy projekt Klasa vznikl, bylo na jeho propagaci ze státní kasy vyplaceno už přes 1,5 miliardy korun. Pohled veřejnosti na to, jestli je částka vydávaná na zviditelňování českých výrobků přijatelná, či nikoliv, se různí. Někdo podporu domácích potravin vítá, jiní upozorňují na to, že jde o zbytečné investice, které navíc nejsou dostatečně transparentní. Nápadné byly především výdaje na konci minulého roku, kdy bylo podle informací deníku Mladá fronta Dnes na mediální podporu projektu Klasa během tří měsíců rozděleno 150 milionů korun. Ještě na podzim přitom zástupci Státního zemědělského intervenčního fondu tvrdili, že útrata bude pouze 30 milionů korun. „Náklady na podporu značky Klasa od roku 2003 do současnosti činí 1, 547 miliardy korun a dle našeho názoru jsou nízké v porovnání s náklady na podporu obdobných značek v zahraničí. Jako příklad lze uvést sousední Rakousko, kde jdou do propagace místních potravinářských výrobků v přepočtu zhruba dvě miliardy korun ročně. Státní investice do propagace značky Klasa je jednou z mála možností, jak může stát v souladu s unijními pravidly podpořit naše výrobce kvalitních potravin. A to zejména za situace, kdy jsou zahraniční producenti podporováni svými vládami v ještě větší míře. Navíc pokud má mít marketingová podpora značky tohoto typu smysl, vyžaduje to v dnešní době nemalé finanční náklady,“ hájí financování projektu Vladislava Veselá a odkazuje na únorový spotřebitelský průzkum společnosti společností STEM/MARK, ve kterém potvrdilo znalost značky 88 procent respondentů. Rudolf Náprstek však výsledky podobných průzkumů bere s rezervou: „Jako název je tato značka sice známá, ale její význam absolutní většině spotřebitelů uniká. Mnozí si myslí, že značí potraviny bez éček, jiní zase takto označené potraviny pokládají za tradiční české produkty.“
Stamilionové útraty spojené s propagací tuzemských potravin nakonec přece jen upoutaly pozornost státních kontrolorů. Nejvyšší kontrolní úřad totiž koncem května oznámil, že si hodlá posvítit nejen na projekt Klasa, ale i značky Regionální potravina a Vína z Moravy, vína z Čech. „Jedná se o kontrolu, jejímž záměrem je prověřit hospodaření s peněžními prostředky vynakládanými na služby v oblasti informování a komunikace s veřejností s cílem podpory zemědělských produktů a potravin na tuzemském trhu. Kontrolováno bude nejen Ministerstvo zemědělství, ale i Státní zemědělský intervenční fond a Vinařský fond. Bude se jednat o audit výkonnosti, budeme tedy posuzovat hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládaných prostředků,“ uvádí tisková mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu Olga Málková. Kontrola by měla být zahájena v říjnu letošního roku a její dokončení je předběžně stanoveno na červen 2014. Odpověď na otázku, jestli je s financováním propagace českých potravin všechno v pořádku, tedy dostaneme až za nějaký ten pátek. O tom, zda jsou produkty označené značkou Klasa skutečně „nadstandardně kvalitní“ si však může udělat obrázek každý sám už teď při návštěvě obchodu.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
6. 8. 2013 17:08, Pavel
Protože mám nejbližší obchod Lídl mám zcela jiná kritéria na kvalitu. Je jím značka made in Germania.
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.