V čem spočívá obchodní model podílového vlastnictví soukromých letadel?
Klient si nekupuje celé letadlo, ale jen jeho část. Nemá však k dispozici pouze jeden stroj, ale všechny letouny dané kategorie v celé naší flotile. Odpadají tak komplikace, které by nastaly, kdyby spolumajitelé jednoho letounu chtěli letět ve stejnou dobu. S tímto problémem se také potýkají společnosti, které provozují air-taxi. Ty totiž mají k dispozici třeba jen tři stroje. Přitom děti českých byznysmenů chodí do stejných škol, takže mají prázdniny ve stejnou dobu. Všichni pak chtějí naráz letět k moři na Maledivy nebo lyžovat do Aspenu. My máme klienty po celé Evropě, navíc nabízíme flotilu se sto padesáti byznys jety, takže k něčemu podobnému u nás nedojde.
Jak dlouho působí NetJets v Evropě a kdy získala tato společnost první klienty v České republice?
Společnost NetJets Europe vznikla v roce 1996. První čeští klienti začali našich služeb využívat až v roce 2004. Nicméně do České republiky jsme létali už koncem devadesátých let, protože tu obchodovali naši zákazníci z Velké Británie a USA.
Jakou pozici má v majetkové struktuře Warren Buffett? Je stoprocentním vlastníkem NetJets?
Warren Buffett je vlastníkem americké NetJets Inc. od roku 1998. NetJets Europe ale přímo nevlastní. Jde spíš o sesterskou společnost, která působí v Evropě.
Podle dostupných informací NetJets Europe dosáhla ziskovosti až v roce 2006, tedy po deseti letech své existence. Netrval přechod do černých čísel příliš dlouho?
Někdo by to období mohl považovat za ztrátové, jiní zase za investici, která se začne zhodnocovat až později. Tento byznys samozřejmě vyžaduje velké počáteční náklady. Kdybychom se zaměřili pouze na Británii, Francii a Švýcarsko, tak by se nám peníze vrátily určitě dřív. My jsme ale chtěli jít jinou cestou, dosáhnout co největšího počtu klientů po celé Evropě, nejen na Západě. Nějakou dobu tedy trvalo, než jsme vybudovali silnou klientskou základnu, abychom svou flotilu dostatečně vytížili.
Kus letadla za čtvrt milionu dolarů
Podle jakého klíče se vypočítávají podíly na letounech?
Náš obchodní model kalkuluje s tím, že letadlo za rok s klienty nalétá osm set hodin. Základní podíl je pak jedna šestnáctina, což odpovídá padesáti nalétaným hodinám za rok. Na jeden stroj naší flotily však vychází průměrně jedenáct spoluvlastníků. Někteří klienti mají totiž zakoupený i větší podíl. Na každém letadle si navíc necháváme podíl i my, aby bylo možné jednotlivé lety co nejefektivněji naplánovat. Spoluvlastníci se samozřejmě dělí i o náklady na provoz a údržbu letounů.
Kolik stojí získání takového podílu na letadle?
Podílové vlastnictví jedné šestnáctiny v kategorii „light jet“ vyjde na 240 tisíc dolarů. K dispozici pak máte padesát letových hodin za rok.
A na jak dlouhou dobu se kontrakt uzavírá?
Spoluvlastníkem se stáváte na dobu neurčitou, tedy na celý život. Výhodou také je, že můžete svůj podíl Net Jets odprodat za tržní cenu zpět. Většina klientů si nechává podíl zhruba sedm až osm let. U starších letadel se totiž výrazně zvyšují provozní náklady, takže klientům sami doporučujeme odprodání a nákup některého z novějších strojů.
Takže si u vás zákazník nemůže koupit třeba jen jeden let?
Nabízíme pouze podílové vlastnictví a program „corporate card“, jejž využívají společnosti, které si u nás předplatí 25 letových hodin pro své zaměstnance. Ti pak můžou při svých obchodních jednáních z tohoto limitu čerpat po dobu dvou let. Jednotlivé lety tedy nenabízíme, kdybychom tímto způsobem přeprodávali neobsazené kapacity, tak bychom porušili svůj byznys-plán a to nechceme.
Za byznysem i za sluníčkem
Jak dlouho dopředu si musí klient let rezervovat?
Svým klientům garantujeme, že budou mít na vybraném letišti tryskáč přistavený do deseti hodin. Většinou se to ale stihne ještě mnohem dřív. Zvláště v době, kdy počet letů ve střední a východní Evropě výrazně roste, takže je možnost návaznosti mnohem větší.
Pokud by měl klient opravdu životně důležitou schůzku a měl by strach, aby se let kvůli nějaké technické závadě nezpozdil, je možné, aby byly připravené ke vzletu hned dva stroje?
Zní to sice kuriózně, ale dochází k tomu celkem často. Takovouto možnost nabízíme i my. Někdy je to zdarma, jindy za příplatek. Záleží na tom, ze kterého letiště chce klient letět a kolik je zrovna k dispozici volných kapacit.
Kolik klientů máte v současnosti v České republice?
V současné době tu máme uzavřeno třicet kontraktů. Drtivá většina klientů je z Prahy. Z devadesáti procent jde o podnikatele, kteří tu mají svou firmu. Mezi naše zákazníky ale patří i velké nadnárodní společnosti a také někteří čeští tenisté.
Létají vaši klienti víc za soukromými aktivitami, nebo spíš na obchodní jednání?
Často jde o spojené nádoby. Řekl bych ale, že zhruba polovina letů je za účelem dovolené a polovina kvůli byznysu.
Dají se nějakým způsobem definovat specifika českého trhu?
Obecně se dá říct, že tu zájem o soukromé létání stále roste. Český trh se příliš neliší od toho západoevropského. Většina obchodních letů také míří tímto směrem. Například klienti ze Slovenska létají za svým byznysem mnohem častěji do východní Evropy. A co se týče létání na dovolenou, tak to je všude stejné. Rus, Čech, Angličan i Němec – všichni chtějí do jižní Francie, na Korsiku, na jih Španělska nebo na řecké ostrovy.
Jako před krizí už nebude nikdy
Jak změnila váš byznys hospodářská krize?
Na sféru soukromého létání měla ekonomická krize samozřejmě negativní dopad. Řada lidí přišla o spoustu peněz, začali odkládat plánované investice, víc přemýšlet o svých nákladech. Na druhou stranu si ale myslím, že krize měla v určité psychologické rovině i kladný dopad. Každý byznysmen přece nepotřebuje mít své vlastní letadlo. Soukromé létání by nemělo být bráno jako druh luxusu, který chce člověk vystavovat na odiv. Jde jen o nástroj, který vám může pomoci při byznysu nebo ušetřit čas. To je velký rozdíl.
Mohla tedy krize paradoxně přivést vaší společnosti nové klienty?
I my jsme měli v krizových letech horší výsledky. Spousta klientů se zbavovala podílů, méně se létalo, takže jsme měli vyšší náklady. Brzy se k nám ale přiklonili ti, kteří se například zbavili vlastního letounu, protože pro ně bylo jeho vlastnictví příliš nákladné, ale přesto občas potřebovali někam zaletět. Dnes si vedeme opět velmi dobře. Někdo se sice stále ptá, kdy se trh zase vrátí na stejnou úroveň jako před krizí. To ale není správné uvažování. Já tvrdím, že situace už nebude nikdy stejná jako předtím. Společnosti by se měly dívat kupředu, a ne se jen neustále ohlížet, jaké to bývalo dřív.
Ve kterých regionech vidíte největší příležitosti k rozvoji?
Západní Evropa je velice vyspělý trh, rádi bychom se rozvíjeli především v Německu. Velký potenciál vidím ve střední Evropě a v Rusku. Zajímavý region je také Ukrajina. Na Balkánu je to zatím trochu problematické.
Jak vnímáte konkurenci v České republice?
Já osobně konkurenci vítám, myslím si, že zdravá soutěživost trhu vždycky prospěje. V poslední době si dva Češi koupili vlastní jet, takže je vidět, že je tu o soukromé létání skutečně zájem. Dalším segmentem trhu jsou air-taxi, tyto společnosti však mají jen velice omezený počet strojů, což je dost limituje. My se nacházíme někde uprostřed mezi těmito dvěma póly. Pokud někdo nehodlá utrácet za vlastní letadlo, ale chce mít větší pohodlí a víc jistoty než u air-taxi, tak jsme pro něj dobrou alternativou.
Sdílejte článek, než ho smažem