Co všechno ohrožuje renomé farmářských trhů a jaká pochybení zjišťují při kontrolách pořadatelé? Oslovení organizátoři ve shodě uvádějí, že největší nebezpečí představují nekvalitní výrobky, jejichž prodejci zákazníkům neříkají pravdu o původu zboží. Jeden příklad za všechny uvádí Michaela Romanová z Nalok.cz, projektu podporujícího lokální výrobce: „Na oblíbený trh ve Štípě [okr. Zlín], jsme pozvali i prodejce ovčích kůží, jehož zboží jsme na trhu kontrolovali. Bohužel posléze nás informovala překvapená zákaznice, že hračka, kterou si u něj koupila, má na sobě cedulku Made in China... Prodejce před naší kontrolou některé zboží prostě schoval.“
Jak takové praxi čelit? „Efektivní boj spočívá v neustálém dohledu nad trhem, nepolevující obezřetnosti, trvání si na svém konceptu,“ prozrazuje svůj recept Klára Svobodová, organizátorka trhů v Dolních Břežanech, Klánovicích a Dolních Počernicích. „Prodejce kontrolujeme průběžně, řešíme i podněty nakupujících, ale těch není mnoho,“ doplňuje za organizátory trhů na pražském Vítězném náměstí Monika Dušková. Dámy se shodují, že v důsledku stoupajícího počtu trhů je problémem nedostatek kvalitních tuzemských producentů. „Každého prodejce se snažíme co nejdůkladněji prověřit. Žádáme předložení příslušných dokladů, snažíme se uskutečnit osobní setkání, prohlédnout a ochutnat nabízené produkty, ověřit si poskytnuté informace. I tak se občas stane, že někdo sítem proklouzne. V okamžiku, kdy zjistíme nesrovnalost, okamžitě spolupráci ukončujeme,“ říká Svobodová.
Ne každý organizátor však přistupuje k výběru prodejců tak svědomitě, na což upozorňuje Michaela Romanová: „Pořádání farmářských trhů není bohužel nijak ziskově zajímavé, takže aby si organizátor dal tu práci s kvalitním výběrem prodejců a sortimentu, musí to pro něj být zároveň koníček. Shánění prodejců je pro organizátory časově náročné, a tak bývá často ošizeno. Už dnes existuje spousta ‚farmářských trhů‘, kam pořadatel vezme všechny prodejce, kteří se mu přihlásí…“ Taková praxe vrhá stín na všechny trhy. „Pokud se na jednom trhu objeví nějaký problém, neznamená to, že všechny trhy takto fungují,“ připomíná Michaela Romanová.
Na další nešvar, který by se mohl stát hrobařem dobré pověsti trhů, upozorňuje Roman Vaněk z Pražského kulinářského institutu, jenž sem tam kroutí hlavou nad neúměrně vysokými cenami obyčejných produktů. „Někteří farmáři občas nevědí, kde končí hranice slušné ceny a kde již začíná absolutní cenový nesmysl. Doufám, že to lidé včas pochopí a budou kupovat jen fér kvalitu za férové ceny tak jako v gastronomicky vyspělých zemích,“ říká Vaněk a připojuje vlastní zkušenost: „Do Pražského kulinářského institutu kupujeme jen český česnek. Začali jsme před dvěma, třemi lety na ceně 90 Kč za kg. Vloni jsme ho ještě koupili za fajn cenu 110 Kč. Dnes, když ho vidím prodávat za dvě stovky za kilo, ježí se mi vlasy. Takovou hodnotu nemá. Česnek je základní surovina. Asi se mi ho letos ve velkém nepodaří sehnat za méně než 150 Kč. Příští rok se budu muset poohlédnout jinde.“ O osud farmářských trhů nicméně Roman Vaněk strach nemá a věří, že podobné excesy se časem vyřeší samy. „Lidé, kteří navštěvují farmářské trhy, nejsou hlupáci,“ vyjadřuje své přesvědčení.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Kontrolu trhů provádí i k tomu určené státní instituce. Nutnost chránit nebalené potraviny před prachem a kontaktem s rukama prodejce, udržovat v čistotě plochy, na které jsou potraviny kladeny, uchovávat zboží vyžadující určitou teplotu v chladicích boxech, mít přístup k sociálnímu zařízení, správně značit produkty; to jsou některé požadavky, s jejichž dodržováním se prodejci na trzích více či méně potýkají. „Při zjištěných nedostatcích se následně provádí kontrola, zda se nedostatky neopakují. Zjištěné druhy nedostatků však zatím nijak zásadně nevybočují z běžných výsledků kontrolní činnosti, které zjišťujeme při obvyklých kontrolách v ‚kamenných‘ obchodech,“ říká Michal Spáčil ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce. „Zdá se, že velké problémy naši inspektoři nezjišťují, i když, ano, jsou i případy, kdy nebyla dodržena teplota při prodeji. Minimálně v jednom případě jsme také zjistili výrobu masných výrobků v domácnosti prodejce, tedy výrobu a prodej bez patřičného schválení,“ doplňuje Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy, která zodpovídá za kontrolu potravin živočišného původu.
Samotní provozovatelé i státní instituce jistě mohou svými kontrolami přispět ke kultivaci prostředí, avšak hlavním „kontrolorem“ a tím, kdo prodejcům vystaví vysvědčení, by měl být aktivní nakupující. „Zákazník si musí uvědomit, že má svá práva, a měl by jich využívat. Zeptat se prodejce na původ zboží, a když se mu dostane mlžné odpovědi, měl by být ve střehu a takové zboží nekupovat. Prostě si musí uvědomit, že v posledku záleží na něm, co si koupí,“ uzavírá Josef Duben.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
