Ukradnou nám moderní technologie soukromí?

S možnostmi, které nabízejí moderní informační technologie, je soukromí každého z nás vystaveno stále větším rizikům. Zkusili jste někdy přes internet vyhledat kontakt na nějakou osobu? Často není problém najít e-mail, nebo dokonce telefon, případně si jej odvodit z firemních e-mailů. Je pravděpodobné, že většina bude ve stejném formátu např. příjmení@firma.cz. A kolikrát vám vaši známí poslali nějaký řetězový e-mail, ve kterém vám neúmyslně postoupili kontakty na další svoje známé (více najdete v článku E-mail: snadná cesta k vašemu soukromí i penězům)? Ovšem u e-mailů to zdaleka nekončí.

Orwellovská vize Velkého bratra skutečností?

Chcete se v bance nezávazně zeptat, zda a za jakých podmínek vám půjčí? Počítejte s tím, že ve většině případů na sebe budete muset prozradit řadu osobních údajů. Nebo např. taxislužba. Voláte stejnou firmu podruhé a operátorka už vás oslovuje jménem, tzn. vaše číslo už mají ve své databázi. Na kamerové systémy, které bedlivě sledují každý váš pohyb narazíte nejen na ulici, ale i v supermarketu, bance, na úřadě, v hotelu, v muzeu, na letišti, autobusovém či vlakovém nádraží, ale i v některých obytných domech. Čipy ve vašem mobilním telefonu či platební kartě si možná ukládají a vyměňují data, aniž o tom víte (více o čipových technologiích se dočtete v článku Čipová karta brzy v každé kapse: (ne)bezpečí pro osobní data? a Skutečná čipová karta zatím v Česku neexistuje).

Jste fyzická osoba a podnikáte? Pak počítejte s tím, že svoje rodné číslo budete "rozdávat" takřka na potkání, je totiž součástí daňového identifikačního čísla (DIČ). Jste majitelem nemovitosti v osobním vlastnictví? Mrkněte se, co všechno je možné vyčíst z listu vlastnictví, který si kdokoli může vyzvednout na katastru nemovitostí. Chcete se podívat do Ameriky? Při žádosti o vízum naskenují vaše ukazováčky ještě dřív, než vám vízum přidělí. A tak bychom mohli pokračovat dál a dál.

Berte ochranu svého soukromí vážně

Možná si řeknete no a co. Co je na tom, že internetem koluje můj e-mail, banka zná pár mých osobních dat, taxislužba číslo mobilního telefonu, supermarket má záznam mého nákupu, americká ambasáda otisk mých prstů, moji obchodní partneři (a nejen oni) znají moje rodné číslo a z listu vlastnictví je možné vyčíst, že mám na bytě dvoumiliónovou hypotéku?

Problém je v tom, že už ani nevíme a jen těžko můžeme zjistit, kde všude o nás nějaký záznam existuje a jaká osobní data obsahuje. A díky rozvoji počítačů jsou všechna data uložena pěkně v elektronické podobě, což s nimi umožňuje snadnější manipulaci. Databáze se tak mohou jednoduše upravovat, porovnávat, vyměňovat, rozesílat, vypalovat nebo taky ztrácet, ať už z důvodu nedbalosti, nebo úmyslně.

Zneužití osobních údajů začíná např. nabídkou zboží či služeb firmy, které jste svoje data nikdy nedávali (možná jste vyplnili nějakou anketu v supermarketu) či nevyžádanými e-maily (možná posíláte řetězové e-maily), pokračuje třeba přes zamítnutý úvěr (možná jste se před x lety opozdili s jednou splátkou jiného úvěru), nepřijetí do zaměstnání (možná sympatizujete s radikály) a končit může dokonce tzv. krádeží identity, kdy se za vás může vydávat jiná osoba a poškodit vás.

Soukromí Čechů již 6 let chrání zákon

V řadě případů informace osobního charakteru vydat musíte, ale není důvod osobní údaje vyplňovat do každé ankety či dotazníku např. v rámci nějaké reklamní akce. A už vůbec ne rodné číslo, které je jedinečným identifikátorem, díky kterému lze propojit velké množství databází a vytvořit si podrobný profil každého občana. Od roku 2000 je v České republice tato oblast ošetřena zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů, který stanovuje pravidla, zásady, práva a povinnosti při nakládání s nimi.

Vyjma situací, kdy vám to ukládají speciální zákony (např. o policii), je ke zpracování vašich osobních údajů zapotřebí váš souhlas. Vždy máte právo se ptát, na základě jakého předpisu je informace vyžadována a k jakému účelu. Samotný zákon sice ještě nikomu nezaručí, že jsou data v bezpečí nebo že všichni se budou chovat korektně, ale jsou nastavena alespoň nastavena určitá pravidla a sankce.

Na dodržování zákonem stanovených povinností při zpracování osobních údajů dohlíží Úřad pro ochranu osobních údajů. Každý, kdo v České republice shromažďuje údaje o lidech, musí být zařazen do registru úřadu. Na tento úřad se můžete obrátit s případnou stížností či žádostí o konzultaci v oblasti ochrany osobních údajů. Subjektům, které shromažďují a zpracovávají osobní údaje v rozporu se zákonem, může Úřad udělit pokutu ve výši až 10 miliónů korun. Pokuty za neoprávněné šíření obchodních sdělení se zatím pohybují v řádu tisíců až desetitisíců korun. Nejvyšší pokuta, kterou Úřad dosud udělil dosáhla 3,5 miliónu korun a byla letos v létě udělena Komerční pojišťovně za únik informací o klientech.

Téma ochrany soukromí je podle sdělení Igora Němce, předsedy Úřadu na ochranu osobních údajů, tématem 21. století. Vedle samotného úřadu, který pro Českou televizi připravil např. seriál na téma ochrany osobních údajů "Neznalost neomlouvá aneb Každý máme tajemství", se toto téma snaží zpopularizovat i další subjekty. Např. nevládní organizace Iuridicum Remedium letos v ČR již podruhé uspořádala tématickou soutěž, tzv. "Ceny Velkého bratra".

Ceny Velkého bratra

Cílem soutěže Velký bratr, která již druhým rokem existuje i v České republice, je ty největší "slídily" vytáhnout na světlo a na porušování soukromí upozornit širokou veřejnost. Soutěž vznikla v roce 1998 v USA a Austrálii a v současné době se koná v 16 zemích. Ceny se vyhlašují v několika kategoriích (viz tabulku) a kandidáty na ocenění může navrhovat každý, z návrhů pak "vítěze" vybere porota složená z odborníků na nové technologie, právníků, obránců lidských práv a novinářů.