Asociace a co od nich očekáváme

Konkurence je v tržním hospodářství hnacím motorem pokroku a totéž platí i pro profesní sdružení. Byla by proto škoda "jet jen na volnoběh". Soutěžení v oblasti služeb poskytovaných členům je velice žádoucí. Jedná se především o odborné semináře, konzultace ke specifickým dotazům, internetové informační zázemí, zastupování ve sporech s institucemi apod. Umím si dokonce docela dobře představit, že taková asociace zprostředkovatelů bude pro své členy provozovat pool na nekomerční bázi.
Kapacita pro existenci několika sdružení u nás určitě je. Vyjdeme-li z odhadu 20 tisíc zprostředkovatelů, pak při poloviční organizovanosti a ročním příspěvku 1 200 Kč se jedná o částku 12 miliónů korun ročně. Takové prostředky již plnohodnotně uživí 2 až 3 sdružení.
Za velice nešťastné bych proto považoval, pokud by existence jediného profesního sdružení vyplývala přímo ze zákona, nedej bože navíc ještě s povinným členstvím. I my máme své "Ráthy" a povinnost financovat něčí ego mi nepřipadá nejvhodnější.

Skupinové zájmy

Kromě toho, že všichni jsme více či méně zprostředkovatelé, máme většinou ještě své další zájmy, a to skupinové. Rozdílný úhel pohledu, někdy dokonce protichůdný, budou mít například zprostředkovatelské firmy a zprostředkovatelé z řad fyzických osob. Lze proto předpokládat, a já to považuji dokonce za velice žádoucí, aby vzniklo samostatné sdružení pouze fyzických osob, jako protiváha ekonomickým tlakům velkých distribučních firem.
Další významnou skupinou jsou finanční poradci. Ti asi od své asociace budou vyžadovat především informační servis. Zde si proto umím představit například existenci společného analytického centra, případně školícího střediska. Velkou roli při poradenství hraje rovněž důvěra klientů. Příslušnost k asociaci poradců by tedy pro klienta měla signalizovat nejen určitou záruku odborných znalostí, ale i morálních kvalit poradce. Členství v asociaci poradců by proto mělo být exkluzivní, nikoli masové. Počtu členů a požadovanému servisu bude pak nutno přizpůsobit i členský příspěvek.

Nadřazenost zájmů oboru

Soupeření a konkurence v dílčích oblastech je žádoucí, při prosazování zájmů profese jako celku to ale škodí. Všichni jsme částečně i zprostředkovatelé, pracujeme s finančními produkty, a máme proto i společné zájmy ve vztahu k finančním institucím. Řadu společných zájmů rovněž lze najít v našich požadavcích na potřebnou legislativu a servis ze strany státu. Ve vztahu k veřejnosti by pak byl prospěšný jednotný a všemi akceptovatelný systém certifikace. Společné zájmy oboru je proto nutné prosazovat společně, jednotně a měly by být nadřazeny zájmům skupinovým.
Z uvedeného důvodu bych se proto velmi přimlouval za vznik nějakého zastřešujícího "nadstranického" orgánu, něco jako "sdružení sdružení". Tento orgán by především zastupoval náš obor navenek (vůči státu, finančním institucím, laické veřejnosti), ale plnil by i roli arbitra při některých meziasociačních nedorozuměních. Mám na mysli např. přijetí člena asociací v případě, že byl z obdobného sdružení vyloučen pro porušení zákona, nebo obecně uznávaných zásad morálky či čestného podnikání.

Úloha osobností

Po určitých zkušenostech si dovolím vyslovit i některá doporučení ohledně vnitřního uspořádání hypotetické asociace. Sdružení je vždy o lidech a pro lidi. Většina lidí je ale svým založením pasivní, zaměřena převážně konzumně. Tomu odpovídá i jejich podíl na samosprávě sdružení. O to větší prostor se otvírá pro vůdčí osobnosti. Tito hyperaktivní jedinci jsou pro rozvoj sdružení zcela nepostradatelní. Bez jejich aktivity by sdružení stagnovalo a časem i zaniklo. Bohužel, nic není zadarmo. Jejich aktivita je zpravidla vykoupena dalšími, již méně vhodnými vlastnostmi. Mám na mysli především sebestřednost, potlačování jiných názorů, odmítání kritiky atd. Pokud se těmto tendencím aktivně nečelí, pak takový spolek (platí to obecně), se stává spolkem "jednoho muže". Aby mně bylo ale správně rozuměno, to není kritika těchto vůdců, ti jsou takoví od přírody a nic s tím nenadělají. To je kritika jejich okolí, že jim rozvoj těchto vlastností a jejich dopad na chod sdružení umožňují.
Sdružení by mělo být demokratickou institucí. Postavme proto do jeho čela silnou vůdčí osobnost. Druhou nejsilnější osobnost ale postavme do čela kontrolního orgánu. Nezanedbávejme roli vnitřní kontroly. Nejen v demokratickém státu, ale ve všech demokratických organizacích je nezbytné, aby role zákonodárná (shromáždění členů), výkonná (předsednictvo, prezidium, …) a kontrolní (dozorčí rada), byly od sebe odděleny a vyváženy. Podporujme proto ve svých sdruženích konstruktivní opozici jako základní princip sebekontroly.

Také si myslíte, že je v ČR prostor pro více asociací? Prospěje oblasti finančního zprostředkování konkurence mezi těmito subjekty? Co říkáte myšlence, že by měl vzniknout rovněž jakýsi zastřešující orgán?