Český trh s bydlením patří k nejhorším v EU. Problém má přes milion lidí

Dostupnost bydlení v Česku a jeho kvalita se pohybují až na 23. příčce v rámci evropské sedmadvacítky. Oproti loňsku se podmínky pro bydlení zhoršily o jedno místo.

Vyplývá to z nové analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví, který pravidelně připravuje Česká spořitelna ve spolupráci se Sociologickým ústavem a projektem Evropa v datech.

„Podmínky bydlení v Česku zhoršují vysoké ceny novostaveb, finanční nedostupnost, zdlouhavý proces stavebního řízení a nová výstavba celkově,“ komentuje výsledek analýzy Milan Mařík, analytik projektu Evropa v datech.

Zatímco třeba Švédi či Finové mohou koupit průměrně velký byt za osm ročních platů, Češi jich potřebují třináct, což představuje pátý nejvyšší počet v EU.

Za finanční nedostupností stojí především slabá výstavba nových bytů. „Hrubý odhad ukazuje, že ročně potřebujeme postavit 50 až 60 tisíc nových bytů. Za posledních deset let jsme jich ale postavili něco málo přes 30 tisíc ročně. Proto dlouhodobě poklesla dostupnost bydlení měřená násobkem průměrných ročních příjmů k ceně průměrného bydlení,” vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

V roce 2022 sice došlo k navýšení výstavby bytů, to se ale, jak Navrátil dodává, dlouhodobě neprojeví. „Sice jsme zaznamenali nárůst dokončených bytů v roce 2023 o šest procent v meziročním srovnání, nicméně letos opět klesá počet zahájené výstavby, což se projeví se zpožděním v poklesu dokončených bytů,“ dodává.

O půlku dražší novostavby než v roce 2015

Dlouhodobě si zejména novostavby prošly poměrně strmým růstem cen, tvrdí analýza. Průměrná cena se dnes pohybuje na hodnotách o 57 % vyšších než v roce 2015, přičemž se jedná o šestý nejstrmější růst z 27 unijních států.

Česko tak stojí vysoko nad eurounijním průměrem, jenž představuje 37% nárůst ceny novostavby. Například ve Francii za stejné období novostavby podražily o 9 %, na Slovensku pak o 16 % a v Německu o 41 %.

K celkovému zhoršení přispívají i rostoucí výdaje spjaté s bydlením, které komplikují Čechům bydlení. „S nadměrnými výdaji na bydlení se v ČR potýká 9 % domácností oproti 6 % domácností, které uváděla předchozí data z roku 2021,“ uvádí se v analýze.

Podle autorů se nárůst cen týká zejména topení. Počet českých domácností, které nemohou dostatečně topit, se meziročně zdvojnásobil na 6 %. Jakkoliv se nejedná o příznivou situaci, stále se jsme pod eurounijním průměrem, který činí 9 %. Rostoucí náklady na bydlení, které často ženou nahoru ceny za energie, u nás spadají mezi závažné problémy.

„Domácnosti, které platí víc než 40 % svých příjmů za bydlení jsou současně v energetické chudobě. Mnoho lidí v Česku žije v prostorách s vysokou energetickou náročností nebo nevhodným typem vytápění. Nejenom, že se zvyšuje podíl domácností, které vynakládají za své bydlení 40 % a víc svých příjmů, roste nám podíl těch, kteří za bydlení platí víc než 50 %, a dokonce 70 % příjmů. Víc než 70 % příjmů za bydlení platí až 115 tisíc osob,“ poukazuje Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení.

Průměrně domácnosti na výdaje spjaté s bydlením vynaloží 26 % svých příjmů, což odpovídá šestému nejvyššímu podílu v EU.

Jak vyplývá ze Zprávy o vyloučení z bydlení 2024, závažný problém s bydlením má nyní 1,6 milionu obyvatel ČR. „Krize bydlení se dotýká i zhruba 62 tisíc dětí, které jsou v bytové nouzi, a i 9700 seniorek a seniorů v bezdomovectví. To jsou skutečně obrovská čísla. V Česku se dědí chudoba i ta nejextrémnější forma sociálního vyloučení – bezdomovectví. Mnoho dětí se rodí do bytové nouze. Mnoho seniorek a seniorů umírá v bytové nouzi,“ upozorňuje Bírová.

Rostoucí náklady se podepisují také na stavu domů a bytů. „Data totiž ukazují, že ten se během posledních tří let zhoršil. Narostl například počet domácností, do kterých zatéká, a to ze 7 % na 9 %. Dlužno nicméně dodat, že se stále jedná o devátý nejnižší podíl v EU,“ doplňuje Milan Mařík.

Jednou ze dvou oblastí, které se v rámci bydlení zlepšily, jsou investice do rezidenční výstavby. Na tu u nás připadne 6,2 % HDP, tedy pátý nejvyšší podíl HDP v Evropské unii.

Tyto zvyšující se investice do výstavby obytných domů se již podepisují na velikosti bytového fondu v Česku. Ten podle nově zveřejněných dat za rok 2021 čítá 509 bytů na tisíc obyvatel, tedy 16. nejvyšší počet v evropské sedmadvacítce. Podle předchozích dat, která popisovala situaci ještě v roce 2015, tehdy na tisíc obyvatel v Česku připadalo 408 bytů, což byl jeden z nejhorších výsledků v EU. „Celkově ale český bytový fond zůstává hluboce poddimenzovaný,“ uzavírá analýza.

---

Sdílejte článek, než ho smažem