A tebe taky sním! Státnímu Otesánkovi za Babiše roste apetýt

Pavel Jégl | rubrika: Komentář | 19. 10. 2020 | 29 komentářů
Armáda státních zaměstnanců narostla do nevídaných rozměrů. Co víc, příjmové nůžky mezi nimi a těmi, kteří na jejich platy vydělávají, se povážlivě rozevírají.
A tebe taky sním! Státnímu Otesánkovi za Babiše roste apetýt

Zdroj: Shutterstock

V covidových časech jsme zahlceni každodenními statistikami o počtu nově nakažených, provedených testech, aktuálních případech… Tato data mají, bohužel, společné to, že klouzavě (trendově) rostou.

Jsou ale i jiné statistiky, které zasluhují pozornost. Jedna z nich například ukazuje, že roste také rozdíl mezi příjmy v soukromém a státním sektoru.

Z dat Informačního systému o průměrném výdělku vyplývá, že platy ve veřejném sektoru ve druhém čtvrtletí vyskočily o osm procent ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Zvýšily se tedy o hodnotu, která vysoce přesahuje nejen inflaci, ale i růst ekonomiky. Soukromý sektor se přitom jen plazil, mzdy v něm povyrostly o 2,1 procenta, což nepokrývá inflaci.

Výsledkem je, že zatímco průměrná měsíční mzda lidí pracujících v soukromém odvětví je 36 593 koruny, zaměstnanci státu, krajů, obcí a jejich rozpočtových či příspěvkových organizací (zaměstnanci veřejné sféry) si přijdou na 40 572 korun. Rozdíl činí 3979 korun.

Chcete snad konkurovat státu?

Průměrná mzda je ale v soukromém sektoru nadhodnocena mzdami nejlépe ohodnocených zaměstnanců. Lepší obrázek o skutečném stavu proto dává mediánový příjem, který leží uprostřed – polovina příjmů je pod ním a polovina nad ním. V tomto případě je rozdíl přímo propastný. Zaměstnanec soukromé firmy ztrácí na zaměstnance státu 7508 korun.

Pravda, patří se zmínit skutečnost, na kterou obhájci vyšších platů ve veřejné sféře upozorňují: Je v ní zaměstnán větší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí než v soukromém sektoru. To nelze popírat. Zároveň je ale jasné, že lidé s vysokoškolským diplomem mají větší šanci na vyšší příjem v soukromém sektoru, který není spoután nejrůznějšími tarify.

Je patrné, že velký rozdíl mezi průměrem a mediánem je dán i tím, že veřejná správa se stává čím dál atraktivnější pro lidi s výučním listem a maturanty. Zejména pro ně platí, že erár má zlaté dno. Jejich příjem u státu se dnes mnohdy přinejmenším vyrovná tomu, na který si přijdou u soukromníka. K tomu mají vyšší jistotu zaměstnání.

Kdysi byla právě stabilita pracovních míst bonusem, kterým se vysvětlovalo, proč platy u státu pouze dohánějí mzdy u soukromníka. Dnes je mnohdy předehnaly, a ještě se jim vzdalují. Navzdory tomu, že soukromý sektor musí zaměstnancům státu na platy vydělat.

Je přitom jasné, že v epoše covidové rozdíl mezi mzdami a platy vzroste. Nic proti vyšším platům pro učitele. Jenže odbory korona-nekorona žádají pro příští rok růst tarifů pro pracovníky veřejného sektoru minimálně o sedm procent (pro některé obory 10 a 15 procent).

160 STRAN FINMAGU

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Devadesátky zlatý, budoucnost nejistá. Rozhovor Petra Fischera s Radovanem Vávrou a Dominikem Stroukalem. Dva ekonomové. dvě generace, dva pohledy na devadesátá léta i roky budoucí

MAG. Téma čísla: knihy • Radim Kopáč a kniha za časů korony • Jak Knihobot recykluje miliony knížek • Metoda zettelkasten: jak nikdy nezapomenout, co jste četli • Mistr, Markétka a Audioteka: audioknižní jednička natáčí velké dramatizace • Jakub Žofčák a nerozumná investice – 20 let od zfilmování Pána prstenů • Tři hrsti tipů

FIN. Jiří Hovorka s šéfem pražské burzy: proč se na ni českým firmám nechce? • To se vám vrátí! Mockrát. Dominik Stroukal o magii ekonomických multiplikátorů • Kdo chce bitcoin bít Josef Tětek o lidech, co to neradi krypto


Lze tušit, že nastává doba (pokud už nenastala), kdy kombinaci vyšších platů a zaměstnaneckých jistot nebudou soukromníci až na výjimky schopni státu konkurovat. A je zjevné, že většina pracovníků v privátním sektoru bude v této krizi „bita“ víc než zaměstnanci státu. Soukromníci musí šetřit (i na mzdách) víc než stát. Zejména proto, že stát hospodaří s cizími penězi.

Zmíněný rozdíl v příjmech by patrně nepůsobil tak nápadně, kdyby stát nebyl tolik vypasený a kdybychom nežili v době, které se dá říkat „erární“. Ještě nikdy nenabobtnal státní (a současně s ním veřejný) sektor tak jako za vlád Babišova hnutí a sociálních demokratů.

V roce 2013, kdy Babiš nastoupil do vlády jako ministr financí, pracovalo ve státních službách 413 595 lidí. Od té doby až do loňského roku se jejich počet zvýšil na 449 018 lidí, píše se ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu z letošního září. (Počet zaměstnanců ve veřejné sféře přesáhl 700 tisíc.)

Ve stejné době se zvýšily výdaje státního rozpočtu na platy o 77,5 miliardy korun, ze 132 miliard vzrostly na 209,5 miliardy (strany 36 a 37 zprávy).  

A ještě jedno alarmující srovnání ze zprávy NKÚ: Podíl výdajů na platy na příjmech státního rozpočtu v roce 2016 dosahoval 11,8 procenta. Loni to bylo už 13,75 procenta – to vše navzdory utěšenému ekonomickému růstu a stoupajícím daňovým příjmům vlády.

K tomu zpráva NKÚ podotýká: „Efektivita vládního sektoru se nezvýšila, a v posledních letech naopak klesá.“

Otesánek vs. babička

Stát je Otesánek a taky se tak chová. Pro osvěžení paměti – v pohádce roste Otesánkův apetit úměrně množství jídla, které spořádá. Nejdřív spapá kaši, vypije ucháč mlíka, pak se naláduje pecnem chleba a spořádá mámu, tátu. Když vyjde ven, nasouká do sebe děvečku s trakárkem plným jetele, sedláka s koňmi a povozem…

Nakonec se Otesánek dokolíbá k poli, kde babička okopává zelí. Chystá se ji spolknout. Avšak duchapřítomná seniorka chráněná respirátorem typu FFP2 a vyzbrojená motyčkou nezaváhá, nástrojem mu rozčísne břicho a z Otesánkova žaludku vylézají ti, kterými se nenasyta nacpal.

To je však pohádka. V reálné ekonomice příběh vypaseného státu tak jednoduše, rychle a šťastně nekončí.

Pavel Jégl

Autor článku Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Další články autora.

Líbil se vám článek?

+512
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 29 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

19. 10. 2020 5:36, moje jméno

Doufám, že si tohle taky přečte nějaká kobliha....

+143
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

19. 10. 2020 7:28, Pavel

Tak to bych rád viděl. Motáte tu průměrnou mzdu ve státním i v soukromém sektoru, do toho medián, rozdíly. Ale kolik lidí takové platy má? Průměr 40.000,- ? Měl bych se tedy cítit podhodnocen, když po 35 letech práce v IT ve státním mám 35.000,- hrubého a v naší organizaci, když nepočítám top management, jeden z nejvyšších platů? Jděte s těmi statistikami a průměry někam.

-89
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (29 komentářů) příspěvků.

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

A tohle už jste četli?

Mzdy rekordně stouply, hlásí statistici

3. 9. 2021 | Petr Kučera | 7 komentářů

Mzdy rekordně stouply, hlásí statistici

Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí na 38 275 korun, což je o 3893 korun (11,3 %) víc než ve stejném období loňského roku. Spotřebitelské ceny (inflace)... celý článek

Dobré zprávy pro rodiny s dětmi. Dostanou víc peněz

28. 7. 2021 | Petr Kučera | 21 komentářů

Dobré zprávy pro rodiny s dětmi. Dostanou víc peněz

Ode dneška je účinná novela zákona o státní sociální podpoře. Původně se týkala hlavně přídavků na děti, nakonec přináší i několik dalších vylepšení. Tady je přehled změn.

Průměrná mzda roste nad inflaci. Lidem zůstalo ještě víc

4. 6. 2021 | Jiří Hovorka | 7 komentářů

Průměrná mzda roste nad inflaci. Lidem zůstalo ještě víc

Průměrná hrubá mzda v letošním prvním čtvrtletí stoupla na 35 285 korun, což je o 1089 korun (3,2 %) víc než ve stejném období loňského roku. Čerstvá čísla zveřejnil Český statistický... celý článek

Průměrná mzda výrazně stoupla. Covid drtí hlavně nízkopříjmové

8. 3. 2021 | Jiří Hovorka | 7 komentářů

Průměrná mzda výrazně stoupla. Covid drtí hlavně nízkopříjmové

Průměrná hrubá mzda stoupla v loňském čtvrtém čtvrtletí na 38 525 korun. Čerstvá čísla zveřejnil Český statistický úřad. V porovnání s posledním čtvrtletím roku 2019 vzrostla o 2363... celý článek

Česká minimální mzda patří k nejnižším v EU. Nové porovnání

6. 2. 2021 | Jana Králová | 31 komentářů

Česká minimální mzda patří k nejnižším v EU. Nové porovnání

Jednoznačně nejvyšší částku mají garantovanou nejhůř placení zaměstnanci v Lucembursku – 2202 eur za měsíc. To je 6,6krát víc než v nejslabším Bulharsku.

Partners Financial Services
Nadílka

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.