Průměrná mzda v Česku na konci prvního pololetí poprvé v historii překročila hranici 34 tisíc korun, podle Českého statistického úřadu dělala na konci června 34 105 korun. Medián mezd činil 29 127 korun.
Meziročně se průměrná hrubá mzda zvýšila o 7,2 procenta, po odečtení inflace (mezi červnem 2019 a červnem 2018 dosáhla na 2,8 %) hrubá mzda reálně meziročně vzrostla o 4,3 procenta. „Růst tak překonal očekávání trhu, který ve střední hodnotě analytických odhadů počítal se vzestupem o 4,1 procenta,“ říká Lukáš Kovanda, ekonom Czech Fund.
Medián mezd vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 6,9 procenta na 29 127 korun, u mužů dosáhl 31 764, u žen byl 26 375 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo podle statistiků mzdu mezi 14 955 a 55 259 korunami.
„Nejrychlejší meziroční růst mezd zaznamenávají zaměstnanci ve školství, kterým bylo přidáno na začátku roku a také v administrativě. Menší nárůsty mezd jsou naopak v sektoru těžby či energetice. Hlavním tahounem růstu mezd tak zůstává stát, který v novém roce plošně zvyšoval platy státních zaměstnanců,“ říká Michal Brožka, ekonom Komerční banky.
Tip: Zdroje jsou! Vláda vykouzlila štědrý rozpočet
„Počítáme s tím, že česká ekonomika bude postupně zpomalovat a ruku v ruce s tím bude zpomalovat i tempo růstu mezd. Pro letošek počítáme s růstem mezd průměrným tempem 6,5 procenta po loňském nárůstu o 7,6 procenta. V příštím roce čekáme zvýšení mezd v průměru o 5,3 procenta,“ dodává Brožka.
I výsledky mezd za druhé čtvrtletí letošního roku potvrzují, že se napětí na trhu práce příliš nezměnilo. Mzdy si udržely své dosavadní tempo, když se průměrný výdělek zvýšil meziročně o 7,2 %, zatímco na začátku roku to bylo 7,4 %. Nenaplnilo se tak očekávání, že by tempo růstu mezd mohlo v letošním roce zmírnit.
K určité změně nicméně došlo, a sice mediánová mzda tentokrát vzrostla viditelně pomaleji než ta průměrná. Zvýšila se jen o 6,9 %, což neznamená nic jiného, než že rychleji se ve druhém čtvrtletí přidávalo lidem s vyššími příjmy. Takže zatímco v průměru překročila mzda v české ekonomice 34 tisíc, polovina lidí má méně než 29 127 korun.
Zaostávání mediánu je změnou oproti loňskému roku, kdy se přidávalo více lidem s nižšími mzdami, a přitom minimální a na ni navázané zaručené mzdy byly i letos slušně navýšené.
A kde se ve druhém čtvrtletí přidávalo nejrychleji? Opět v odvětví s dominancí veřejného sektoru, takže na prvním místě je školství (+11,4 %). Naproti tomu nejpomaleji rostly mzdy v těžebním průmyslu. V samotném zpracovatelském průmyslu, který je největším tuzemským odvětvím z pohledu vytvořené přidané hodnoty i zaměstnanosti se přidávalo podprůměrně (+6,5 %). Je vidět, že firmy jsou stále opatrnější v situaci, kdy se zhoršují jejich vyhlídky a ani přetrvávající nedostatek zaměstnanců je plošně nepřinutil k prudkému navýšení mzdových nákladů.
Jak hodnotit aktuální číslo? Růst mezd je rychlejší, než třeba předpokládala ČNB, nicméně není tak hrozivý, že by si jej česká ekonomika nemohla dovolit. Stále funguje v režimu výrazné konkurenční výhody nižších mzdových nákladů, takže rychlejší růst mezd ohrožuje spíše firmy pracující s minimálními maržemi, respektive nízkou přidanou hodnotou. Je zároveň katalyzátorem rychlejší obměny technologií směrem k automatizaci a robotizaci, respektive k dosažení nižší pracovní náročnosti produkce.
Z pohledu potenciálních inflačních důsledků není současný růst mezd výraznější hrozbou. Některé služby osobní povahy budou dál nejspíše zdražovat z titulu vyšších nákladů, avšak už tak silnou poptávku neodradí. V případě zboží se mzdy na cenách příliš nepodepíší v důsledku silného konkurenčního boje. A to vlastně není v našich podmínkách nic nového.
Dynamika mezd by měla ve druhé polovině roku zvolnit z titulu pomalejšího růstu ekonomiky i vyčerpání některých dočasných vlivů. Navíc samotný očekávaný útlum ekonomického růstu se ve mzdách odrazí až se zpožděním.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
