Zdroj: Shutterstock
Zaměstnanci, kteří vyjedou třeba jako vedoucí nebo instruktoři na tábory nebo sportovní soustředění pro děti a mládež, můžou požádat svého zaměstnavatele až o třítýdenní pracovní volno nad rámec své dovolené. A pokud tomu nebrání provozní důvody na straně zaměstnavatele, také ho musí dostat. A za část toho volna mají navíc nárok na náhradu mzdy nebo platu.
Konkrétně mají ze tří týdnů volna nárok na náhradu mzdy za pěti dní, pokud splní podmínky. Zjednodušeně řečeno: zaměstnavatel vyplatí tolik peněz, kolik by si zaměstnanec za pět dní vydělal. Jestliže tedy nemá vysokou mzdu či plat. Náhrada má totiž limit.
Náklady zaměstnavateli zpětně uhradí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Cílem tohoto státního příspěvku je motivovat lidi k práci s dětmi a mládeží.
Výše hodinové náhrady mzdy nebo platu pro táborové vedoucí sice vychází z průměrného hodinového výdělku zaměstnance, je ale omezena jednou stočtyřiasedmdesátinou průměrné mzdy v národním hospodářství.
V 1. čtvrtletí 2025 činila průměrná mzda podle Českého statistického úřadu 46 924 korun. Jedna stočtyřiasedmdesátina tedy vychází na 270 korun bez pár haléřů. Při čtyřicetihodinové týdenní pracovní době tedy může náhrada mzdy pro vedoucího na táboře v roce 2025 dělat až 10 787 korun za pět dní.
Pokud by tedy zaměstnanec měl reálný průměrný hodinový výdělek například 500 korun za hodinu, maximální náhrada na hodinu bude těch necelých 270 korun – uplatní se strop. Zaměstnanec se mzdou ve výši 150 korun na hodinu, má nárok na náhrdu v plné výší 150 korun.
Podle sociální správy může sice zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci i vyšší náhradu mzdy nad stanovený strop, ale stát mu víc než necelých 270 korun na hodinu neproplatí.
Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za počet hodin pracovního volna odpovídající délce jeho stanovené nebo případně kratší týdenní pracovní doby. A poskytuje se od prvního dne čerpání pracovního volna v daném roce.
Když má člověk stanovenou běžnou pracovní dobou na 20 hodin týdně, ale na týden, kdy si vezme volno a jede s dětmi na tábor, má vypsáno do směn třeba 30 hodin, dostane náhradu mzdy za 20 hodin.
Volno nemusí vyčerpat zaměstnanec najednou. Například pokud má pracovní dobu v délce 37,5 hodiny a čerpá pracovní volno v rozsahu 30 hodin, jede tedy na tábor na čtyři dny, tak obdrží náhradu mzdy za 30 hodin. Tím vyčerpá 80 % ročního limitu (tedy 30 hodin ze 37,5 hodiny). Zbylých 20 procent si může vyčerpat jindy.
Pokud by ale u něj došlo ke změně týdenní pracovní doby například na 30 hodin týdně, při dalším čerpání pracovního volna mu bude příslušet náhrada mzdy za zbývajících 20 %, ale už vůči aktuálně nastavené týdenní pracovní době, tedy 20 % z 30 hodin je už jen šest hodin. Ty mu budou případně proplaceny.
Aby mohl zaměstnanec vůbec na tábor nebo na soustředění čerpat volno a zároveň náhradu mzdy, musí:
Zaměstnavatel pak sociální správě musí kvůli refundaci poskytnuté náhrady mzdy zaměstnanci doložit, že mu peníze skutečně vyplatil a v jaké výši.
Žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu může zaměstnavatel podat příslušné sociální správě nejpozději do šesti kalendářních měsíců po uplynutí kalendářního měsíce, do něhož byla náhrada zúčtována. Po této době nárok na refundaci zaniká.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
