Zdroj: Pleska / Midjourney
Náhrada mzdy nebo platu za dovolenou se počítá z průměrného hodinového výdělku v kalendářním čtvrtletí, které předcházelo čtvrtletí, kdy v zaměstnání dovolenou čerpáte.
Kalendářní čtvrtletí jsou čtyři: leden až březen, duben až červen, červenec až září a říjen až prosinec. Při výpočtu náhrady mzdy se tedy nevychází z výdělků ve třech měsících, které vaší dovolené bezprostředně předcházely (i když to tak samozřejmě často vyjde), ale vždycky z kalendářních čtvrtletí.
Jestli se tedy například letos chystáte odpočívat od práce například v srpnu, náhrada mzdy se vypočte z vašich výdělků za duben až červen. A ze stejného období se bude počítat, i když si dovolenou vezmete ještě v září.
Pokud jste zaměstnaní celý rok, stanovuje vám účtárna zaměstnavatele průměrný výdělek čtyřikrát ročně: vždycky prvního ledna, prvního dubna, prvního července a prvního října.
Svůj průměrný hodinový výdělek zjistíte, když hrubou mzdu za příslušné čtvrtletí vydělíte počtem odpracovaných hodin.
Do hrubé mzdy nebo hrubého platu se započítávají i odměny a prémie. To má jeden příjemný důsledek: když si dovolenou správně načasujete, tedy vezmete si ji po kalendářním čtvrtletí, kdy vám zaměstnavatel přilepšil nějakou odměnou, bude náhrada mzdy za dovolenou vyšší, než by byla vaše mzda, kdybyste chodili do práce.
Pozor ale na to, jaký typ prémie vám šéf dal. Mimořádná prémie se započítává celá. Jestli jste ale dostali odměnu, která se váže k delšímu období, například roční nebo půlroční prémii či třináctý plat, zahrne se do hrubého výdělku za každý měsíc jenom poměrná část: v případě půlroční prémie jedna šestina, z roční prémie nebo třináctého platu dvanáctina.
Váš průměrný výdělek ale může stoupnout i jiným způsobem než odměnami: nižším počtem pracovních dnů (a tedy i hodin) v předchozím čtvrtletí, příplatky za práci přesčas, za práci ve svátek nebo o víkendu a podobně.
Naše kalkulačka vám náhradu mzdy jednoduše a přehledně vypočítá. Potřebné vstupní údaje najdete na výplatních páskách.
Hledáte cestovní pojištění na míru? Poradíme!
Najděte cestovní pojištění podle svých představ, ať na pracovní cestu nebo dovolenou. Sjednáte i v den odjezdu sobě i ostatním.
Jestli máte nové zaměstnání a nastoupili jste teprve v předešlém kalendářním čtvrtletí, stanoví se vám průměrný výdělek z doby od začátku pracovního poměru do konce předchozího kalendářního čtvrtletí.
V případě, že jste v předchozím kalendářním čtvrtletí u zaměstnavatele odpracovali míň než 21 dní, nebude se náhrada mzdy odvozovat z průměrného výdělku, ale z očekávaného, pravděpodobného výdělku – tedy z hrubé mzdy, jakou byste dostali za předpokladu, že byste v předchozím čtvrtletí pracovali.
Při určování pravděpodobného výdělku se zohledňuje běžná výše vaší mzdy, případně výše mzdy kolegů, kteří pro zaměstnavatele dělají obdobnou práci.
Průměrný ani pravděpodobný hrubý výdělek nemůže klesnout pod hranici minimální mzdy. Ta pro rok 2024 dělá 18 900 Kč měsíčně (112,50 Kč za hodinu).
Jestli chcete čerpat dovolenou v nové práci, kde ještě nejste ani rok, bude se vám hodit i další z našich kalkulaček. Ta ukazuje, jak se počítá takzvaná poměrná část dovolené.
Nárok na dovolenou mají od roku 2024 také dohodáři, tedy lidé zaměstnaní na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Musí ale naplnit dvě podmínky. Aby dohodář získal u zaměstnavatele nárok na dovolenou musí:
Zmíněných osmdesát hodin odpovídá čtyřem pracovním týdnům o dvaceti hodinách. Právě na dvacet hodin je pevně stanovená takzvaná fiktivní týdenní pracovní doba dohodáře, s ní se při výpočtu pracuje bez ohledu na to, kolik hodin týdně pracuje doopravdy.
Délka dovolené pro dohodáře závisí taky na tom, v jaké délce zaměstnavatel nabízí dovolenou zaměstnancům s pracovní smlouvou, jestli mají nárok na čtyřtýdenní minimum stanovené zákonem, nebo jestli jako benefit dostávají dovolenou delší.
Vzorec pro výpočet délky dovolené dohodáře vypadá takto: počet odpracovaných hodin : 52 × standardní výměra dovolené v podniku v týdnech.
Pro příklad řekněme, že dohodář pracoval ve firmě celý rok po pěti hodinách týdně a celkem odpracoval 260 hodin, tedy 13 týdnů s fiktivní pracovní dobou 20 hodin. Splněny jsou obě podmínky, dohod trvala přes 4 týdny a zaměstnanec odpracoval víc než 80 hodin. Podnik zaměstnancům dává 4 týdny dovolené.
Dovolená našeho dohodáře bude 260 : 52 × 4 = 20 hodin. Když nevyjde celé číslo, zaokrouhluje se na celé hodiny nahoru.
Dovolenou by si měl člověk vybrat v roce, ve kterém mu na ni vznikl nárok, a platí to i pro dovolenou u práce na dohodu. Pokud se ji vyčerpat během trvání dohody nepovede, může být po skončení dohody proplacena. Pokud ovšem člověku u téhož zaměstnavatele nenavazuje okamžitě dohoda jiná.
Řada dohodářů má u téhož zaměstnavatele jak hlavní pracovní poměr, tak dohodu navíc. V takových případech se doporučuje čerpat obojí dovolenou zároveň.
Náhrada mzdy za dovolenou se daní stejně jako mzda. Totéž platí pro odvody zdravotního pojištění a sociálního pojištění.
V praxi se za měsíc, kdy jste měli dovolenou, jednoduše sečte vaše hrubá mzda za odpracované dny a náhrada mzdy za dovolenou. A z výsledné částky zaměstnavatel odvede zálohu na daň z příjmů i na zdravotní pojištění a sociální pojištění v běžné výši.
Může se vám hodit i naše kalkulačka čisté mzdy pro letošní rok.
Důležité otázky a odpovědi (FAQ)
Nárok na dovolenou vzniká v pracovním poěmru zaměstnanci, který v příslušném kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele odpracoval aspoň 60 pracovních dní. Pokud u něj nepracuje celý rok, náleží mu poměrná část dovolené (za každý odpracovaný týden 1/52 z ročního nároku).
Termín dovolené podle zákona vždycky určuje zaměstnavatel. V praxi se samozřejmě většina zaměstnavatelů snaží se zaměstnanci v rámci možností dohodnout a vycházet jim vstříc, nicméně konečné slovo má šéf. V zákoníku práce je to podtrženo formulací, podle které zaměstnavatel dovolenou „nařizuje“.
Vemli stručně: ano. Může vás dokonce z už natoupené dovolené odvolat. Pak je ale samozřejmě povinný „nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené“. Zaměstnavatel by ale vždy měl dbát i na oprávněné zájmy zaměstnance.
Zaměstnavatel smí zaměstnanci krátit dovolenou jen ve výjimečných případech. Takovým výjimečným případem je výhradně to, že zaměstnanec nepřijde bez omluvy do práce. Za každou hodinu neomluvené absence mu zaměstnavatel může škrtnout hodinu dovolené.
Petra Dlouhá
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
