Zdroj: Pleska / Midjourney
Do loňského roku mohli na brigádu studenti až od patnácti let a s ukončenou školní docházkou. S výjimkou kulturních, uměleckých, sportovních a reklamních činností, kde takové omezení nebylo.
Od letoška je možné přivydělávat si už od čtrnácti let a bez ukončeného vzdělání. Ovšem některá pravidla jsou pro nejmladší brigádníky poněkud jiná.
Vlastně máme trojí sadu pravidel: pro lidi od čtrnácti do patnácti, pro lidi od patnácti do osmnácti a pro lidi nad osmnáct let. Odlišnosti se týkají toho, kdy, kde a jak moc se smí pracovat.
Čtrnáctiletí smí pracovat především jen v době letních prázdnin. Nesmí pracovat víc než sedm hodin denně a 35 hodin týdně. A musí mít během 24 za sebou jdoucích hodin aspoň 14 nepřetržitých hodin na odpočinek. Nesmí pracovat od večera do rána, konkrétně od osmi večer do šesti ráno. Další omezení jsou pro ně stejná jako pro starší skupinu nezletilých pracovníků, tedy od 15 let. A pozor, jedna důležitá věc: potřebují písemný souhlas rodičů.
Od patnácti do osmnácti let už se můžete nechat zaměstnat i na plnou pracovní dobu, tedy na osm hodin denně/čtyřicet hodin týdně. Zaměstnavatel vám musí během 24 za sebou jdoucích hodin poskytnout aspoň 12 nepřetržitých hodin na odpočinek. Můžete už se nechat zaměstnat i ve školním roce, tedy nejen během prázdnin. Do osmnácti nesmíte pracovat v noci, tedy od 22 do 6 hodin, a nesmíte dělat přesčasy.
A pak je tu ještě vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích. Ta mladistvým zapovídá vykonávat obecně práce rizikové, práce ve vnuceném pracovním tempu, práce namáhavé a pak některé práce konkrétně, například práce při porážce zvířat.
Pro lidi nad osmnáct už pak zvláštní omezení nejsou. Leda za specifických okolností – zmíněná vyhláška o zakázaných pracích například pamatuje několika paragrafy na těhotné.
Co je stejné: pokud je student nezaopatřené dítě (a to je při takzvané soustavné přípravě na povolání až do 26 let), pak pro něj bez ohledu na věk platí stejná pravidla týkající se placení daně z příjmů a povinných pojištění, tedy zdravotního pojištění a sociálního pojištění.
Speciální článek jsme věnovali tomu, kdy za studenta platí pojištění stát a kdy si je musí po skončení školy začít platit sám: Odkdy si musíte platit zdravotní a sociální pojištění: Návod pro ty, kterým končí škola.
Něco jiného ale je, když vyděláváte – pak za určitých okolností musíte platit pojištění sami. A k tomu taky příjmy zdanit. Probereme to podle toho, jakou formou se necháte zaměstnat.
Pro brigády se nejčastěji volí forma některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tedy buď dohoda o provedení práce, nebo dohoda o pracovní činnosti. Je ale možné i uzavřít pracovní smlouvu a nechat se zaměstnat v pracovním poměru.
Pro zaměstnavatele jsou dohody pořád první volbou, i když stát v posledních letech jejich pravidla zpřísnil, zkomplikoval podnikům administrativu a částečně dohody připravil i o jejich pružnost. Naposledy dokonce omylem zavedl povinné lékařské prohlídky právě pro širokou skupinu lidí nastupujících do zaměstnání na dohodu. Pokud budete v létě chtít dělat třeba i pokladní, připravte se včas na to, že budete muset k doktorovi: Chyba, nebo nová překážka? Stát posílá brigádníky povinně k lékaři.
Pořád je tu ale oproti pracovní smlouvě pro zaměstnavatele výhoda poměrně snadného uzavření i ukončení. A pro pracovníky samotné pak úlevy na povinných odvodech
Jak z dohody o provedení práce, tak z dohody o pracovní činnost se platí odvody na zdravotní pojištění a sociální pojištění. Nicméně to platí, až od určitého výdělku. Když si na dohodu měsíčně nevyděláte moc, sociální a zdravotní pojištění neplatíte. A neplatí ho ani zaměstnavatel.
Pravidla jsou pro každý typ dohody odlišná.
DPP: Pro dohodu o provedení práce platí, že když v roce 2025 váš měsíční výdělek u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 11 500 korun měsíčně, neodvádí se z něj zdravotní ani sociální pojištění. Nezáleží přitom na tom, kolik dohod o provedení jste spolu uzavřeli: výdělky u jednoho zaměstnavatele se sčítají.
Jestliže máte DPP podepsanou s několika zaměstnavateli současně, posuzuje se hranice 11 500 u každého zvlášť.
Pokud strop prorazíte, jste povinni zaplatit svojí zdravotní pojišťovně. Dobrá zpráva je snad jen to, že aktivně nemusíte dělat nic. Postarat se o to musí ten, kdo vás zaměstnává. Dá se ale předpokládat, že limit bude hlídat důsledně, protože zatímco vy platíte 11 procent své hrubé mzdy, on musí odvést ještě mnohem víc.
DPČ. U brigády na dohodu o pracovní činnosti je rozhodující hranice 4500 korun. Zdravotní pojištění a sociální pojištění se odvádějí z měsíčního výdělku 4500 korun a víc.
Znovu: pokud jste s jedním zaměstnavatelem uzavřeli několik DPČ, vztahuje se zmíněný limit na jejich součet – jakmile ho dosáhnete, sociální i zdravotní pojištění musíte platit ze všech těchto dohod.
Když pracujete na DPČ u víc zaměstnavatelů, týká se strop každého zvlášť.
Pozor ale na to, že zatímco u zdravotního pojištění rozhoduje skutečně dosažený výdělek, v případě sociálního pojištění je podstatná také částka uvedená v dohodě o pracovní činnosti. Když tedy máte v dohodě sjednanou měsíční odměnu 4500 korun (nebo víc), ale reálný výdělek bude z nějakého důvodu nižší, zdravotní pojištění odvádět nemusíte, ale sociální pojištění ano.
U lidí, kteří nestudují nebo nejsou z jiného důvodu státními pojištěnci, platí, že musí mít zaplacené každý měsíc zdravotní pojištění alespoň v minimální výši. Kdo nepracuje, je jako osoba bez zdanitelných příjmů nucený platit si ho celé sám, pokud vydělává málo, takže pojištění odvedené z výdělku v zaměstnání na minimum nestačí, musí doplácet. Studentů se to ale jako státních pojištěnců netýká, doplácet do minima nemusejí.
Daň z příjmů se z výdělků z dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti vypočítává vždycky. Jak ale podrobněji vysvětlíme níž, daňové slevy dokážou výslednou daň hodně srazit, nebo dokonce vynulovat.
Výdělek do limitu 11 500 korun:
Když součet měsíčních výdělků z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 11 500 korun, máte na výběr ze dvou možností, jak daň z příjmů (je to 15 procent hrubého výdělku) odvést.
Pokud u zaměstnavatele podepíšete růžový formulář Prohlášení poplatníka daně z příjmů, strhne z vaší odměny patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů a odečte daňovou slevu na poplatníka. Ta je 30 840 Kč za rok (2570 Kč měsíčně), existovávala také sleva na studenta, tak je ale zrušená. Pokud nebudete mít v daném měsíci víc zaměstnavatelů, je to dobrá volba: tenhle zaměstnavatel za vás odvede daň a uplatní daňovou slevu.
Prohlášení poplatníka můžete v každém měsíci podepsat jenom u jednoho zaměstnavatele.
Jde na běžných účtech ušetřit? Ano!
Vyberte si účet s výhodnějšími podmínkami a ušetřete až pár stovek měsíčně. Ať jste podnikatel, soukromá osoba nebo student.
Zaměstnavatel, u kterého prohlášení nepodepíšete, z vašeho příjmu (do 11 500 korun) strhne patnáctiprocentní srážkovou daň. Příjem z dohody pak tvoří samostatný daňový základ, po odečtení srážkové daně už ho nemusíte nikde vykazovat. To je superpohodlné, ale přicházíte o daňovou slevu, jinými slovy platíte na dani víc než musíte.
Dá se to řešit tím, že si příští rok na jaře podáte daňové přiznání – a když letos budete mít celkově jen nízké příjmy, můžete sraženou daň dostat zpátky. Započtení příjmů už zdaněných srážkovou daní umožní víc využít daňové slevy (i nezdanitelné části základu daně). Nemusíte se toho bát, jednoduché daňové přiznání zvládne dneska online každý za pár minut.
Pokud jste vydělávali jen část roku, typicky právě na letní brigádě, skutečně se vyplatí daňové přiznání podat, i když nemusíte. Totiž: jestli jste aspoň část roku měli zdanitelné příjmy, můžete využít základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 30 840 korun – tedy v plné roční výši bez ohledu na to, jak dlouho v daném roce výdělečná činnost trvala. Jestliže jste slevu na poplatníka v průběhu roku nevyčerpali celou (každý měsíc se odečítá jenom poměrná část), finanční úřad vám vyplatí vratku daně.
Na začátku příštího roku jen požádáte zaměstnavatele o potvrzení o příjmu, které přiložíte k daňovému přiznání. Když jste v průběhu daného roku pracovali jen u jednoho zaměstnavatele nebo u několika zaměstnavatelů postupně (přesněji: v žádném měsíci se nestalo, že byste měli příjmy daněné zálohovou daní od dvou nebo více zaměstnavatelů současně), můžete svého posledního zaměstnavatele požádat o provedení ročního zúčtování a vratku daně získáte, aniž byste přiznání museli podávat sami.
Pozor: Pokud si budete chtít nechat udělat daně u zaměstnavatele (posledního letošního, nějakého nového, co ho budete mít příští rok), ten nemůže příjmy zdaněné srážkovou daní do vašeho ročního zúčtování zahrnout – to můžete udělat jedině sami v daňovém přiznání.
Výjimkou je situace, kdy u toho zaměstnavatele, který vám z brigády strhával srážkovou daň, dodatečně (nejpozději do 15. února následujícího roku) podepíšete Prohlášení poplatníka daně z příjmů – to je samozřejmě možné jen v případě, že jste tiskopis současně nepodepsali jinému zaměstnavateli. Pak může zaměstnavatel zahrnout do ročního zúčtování příjmy zdaněné srážkovou daní, které jste měli u něj, ne ale příjmy zdaněné srážkovou daní od jiných zaměstnavatelů – to můžete znovu udělat pouze sami v daňovém přiznání.
Výdělek nad limit 11 500 korun:
Když je měsíční odměna z DPP (nebo jejich součet u jednoho zaměstnavatele) vyšší než 11 500 korun, odečítá zaměstnavatel patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů vždycky. Když u zaměstnavatele podepíšete zmíněné Prohlášení, zohlední při výpočtu daně slevy, na které máte nárok. Pravidla čerpání daňových slev (i jejich dodatečného „dočerpání“ po konci roku) jsou stejná, jako popisujeme u odměn do 11 500 korun.
DPP, DPČ – kalkulačka výpočtu mzdy, odvodů a mzdových nákladů
Další kalkulačky
Když u zaměstnavatele nepodepíšete Prohlášení k dani, odvede v případě DPČ patnáctiprocentní srážkovou daň z měsíční odměny do 4500 korun. Příjem z DPČ je potom samostatným daňovým základem, po odečtení srážkové daně už ho není nutné nikde hlásit ani kvůli němu podávat daňové přiznání.
Můžete ale tento příjem zanést do daňového přiznání dobrovolně: pokud v daném roce máte v součtu jen malé příjmy, obdržíte sraženou daň zpět. Započtení příjmů už zdaněných srážkovou daní dovolí líp vytěžit daňové slevy (i nezdanitelné části základu daně, takzvané daňové odpočty) – stejně jako jsme to vysvětlili u DPP.
Pozor zase na to, že zaměstnavatel do vašeho ročního zúčtování nemůže zahrnout příjmy zdaněné srážkovou daní. Kdo chce této výhody využít, musí daňové přiznání podat sám – pravidlo je stejné jako u DPP.
Když u zaměstnavatele podepíšete Prohlášení k dani, zdaní se odměna z DPČ, která nepřesáhla 4499 korun za měsíc, patnáctiprocentní zálohovou daní. A totéž se děje se všemi odměnami od 4500 korun. Výdělek se daní jako v běžném pracovním poměru: zaměstnavatel strhne patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů, a pokud u něj v daném měsíci podepíšete prohlášení k dani, odečte daňové slevy, na které máte nárok.
Po konci roku zaměstnavatelé na požádání vydávají potvrzení o příjmech, abyste výdělky mohli zanést do daňového přiznání. Jestli jste v některém měsíci měli příjmy zdaněné zálohovou daní od dvou zaměstnavatelů zároveň, podáváte daňové přiznání povinně sami; příjem zdaněný srážkovou daní povinnost podávat přiznání nezakládá.
Jestliže jste v žádném měsíci výdělky daněné zálohovou daní od dvou nebo více zaměstnavatelů současně neměli, můžete posledního zaměstnavatele požádat, aby zúčtování daně vyřídil za vás. Pokud tedy nemusíte (nebo nechcete) sami podat daňové přiznání z jiného důvodu.
Nebývá to tak časté jako práce „na dohodu“, ale i jako student se samozřejmě můžete nechat zaměstnat. Pokud jde o odvody zdravotního pojištění, sociálního pojištění a daně z příjmů, platí pro vás totéž co pro nestudenty – jen máte k dobru daňovou slevu pro studenty. O pravidlech odvodů v zaměstnání píšeme u kalkulačky Výpočet čisté mzdy
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
