Zdroj: Pleska / Midjourney
Minimální důstojná mzda pro rok 2024 činí 45 865 Kč hrubého, v Praze a v Brně vzhledem k vyšším životním nákladům pak dokonce 53 953 Kč. Vyplývá to ze studie, jejíž výsledky zveřejnila Platforma pro minimální důstojnou mzdu.
Pod hranicí minimální důstojné mzdy (MDM) se loni nacházelo 2,5 milionu pracujících lidí, z toho 56 % mužů a 72 % žen. Výrazný je také podíl mladých lidí: pod hranicí MDM je 68 procent osob mladších 35 let.
Minimální důstojná mzda vyjadřuje odměnu za práci na plný úvazek, kterou platforma považuje za dostačující na důstojný základní standard života v Česku. Počítá se na základě aktuálních cen. Domácnost z ní má být schopná pokrýt náklady na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas a zaplatit další důležité výdaje včetně úspor pro případ neočekávaných okolností.
Oproti roku 2023 se minimální důstojná mzda zvýšila o necelé tři stovky v celostátním měřítku, v Praze ale o víc než 6 tisíc korun. A to především kvůli nárůstu cen bydlení a cen potravin.
Letos se autoři výpočtů MDM zaměřili především na to, jakou roli v příjmové situaci pracujících hrají náklady na bydlení. V sílící krizi bydlení v posledních letech má totiž Česko nejhorší dostupnost vlastnického bydlení v Evropě. Zhoršuje se také situace v oblasti bydlení nájemního, jehož ceny rostly v posledních letech rychleji než mzdy.
V nájmu žijí přibližně dvě třetiny domácností s osobou do 35 let v čele. Podíl rodin s dětmi do deseti let žijících v nájmu narostl za posledních pět let o polovinu. A na nájemní bydlení musí spoléhat také čím dál více mladých lidí, kteří nepatří k nadprůměrně vydělávajícím.
V současnosti je v Česku podle údajů platformy 157 tisíc osob v bytové nouzi. A 860 tisíc lidí se potýká s nadměrnými (vyššími než 30 procent příjmu) náklady na bydlení.
„Reálná kupní síla českých zaměstnanců stále ještě nedosáhla úrovně před pandemií koronaviru. Velkou zásluhu na to má vývoj cen bydlení, které jsou čím dál hůře ufinancovatelným nákladem. Platová politika vlády nebo zdanění nízkých mezd v tomto nepomáhá zaměstnancům čelit vysokým cenám základních potřeb,“ říká ekonom z VŠE a autor podcastu Škrty Jan Bittner, který se každoročně podílí na výpočtu MDM.
„Otázka toho, zda lidé dosahují na mzdy, které umožní pokrytí základní potřeb, má jak stránku příjmovou, tedy kolik vydělají, tak nákladovou - jak se mění ceny běžných potřeb. Proto jsme se letos zaměřili na velmi aktuální otázku bydlení. Naším cílem bylo poukázat na rostoucí nerovnosti které kolem bydlení vznikají a které neumí kompenzovat ani ,důstojné’ mzdy, byť jsou na české poměry vysoké,” doplňuje antropoložka Lucie Trlifajová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Centra pro společenské otázky - SPOT.
Na vysoké výdaje na bydlení upozorňuje také Oleksandra Polívka z Iniciativy nájemníků a nájemnic (INN). „Jako nájemnice a nájemníky nás extrémně zatěžují vysoké náklady na bydlení, pro mnohé z nás jde o největší výdaj v rozpočtu. Jsme tak každodenně vystaveni ekonomické a sociální nejistotě. Proto požadujeme důslednou a vymahatelnou ochranu nájemců, mimo jiné konec řetězení krátkodobých smluv,” apeluje Polívka.
Podle Kateřiny Smejkalové, politoložky z Friedrich-Ebert-Stiftung a členky Platformy pro minimální důstojnou mzdu vytváří krize bydlení v Česku pro velké vrstvy společnosti existenční nejistotu. „Jak víme z výzkumů, ta má fatální důsledky na fungování společnosti jako celku - od tolik skloňované klesající porodnosti, přes omezení flexibility na trhu práce až po politickou radikalizaci či rezignaci. Demokratické zřízení destabilizují rovněž masivní nerovnosti, které stávající situace na trhu s bydlením plodí,“ prohlašuje Smejkalová.
Důležité otázky a odpovědi (FAQ)
Minimální důstojná mzda (MDM) je hrubý měsíční příjem za běžný plný úvazek, který má člověku (a jednomu dítěti) umožnit žít důstojně – tedy nejen pokrýt základní potřeby jako jídlo a bydlení, ale někdy třeba i zajít za kulturou nebo něco uspořit do rezervy. Koncept minimální důstojné mzdy razí skupina levicových odborníků nejrůznějších oborů. Chtějí poukázat na výši (níži) jak reálných mezd (srovnáním s průměrnou nebo mediánovou mzdou), tak na výši minimální mzdy.
Výpočet MDM vychází z osmi kategorií výdajů, pro které se stanoví rozumná minimální částka. Například na jídlo pro dospělou osobu a „jeden závazek“ autoři počítají v roce 2024 s 8199 Kč měsíčně, na bydlení s 14 373 Kč, na telefony a internet s 1323 Kč. Připočítávají i i rezervu ve výši 15 % celkových výdajů na nenadálé situace. Částky vycházejí ze statistických údajů a expertních doporučení, ale jsou nastavené skromně – mají odrážet dolní hranici důstojného života, ne komfort nebo nadstandard.
Koncept minimální důstojné mzdy v Česku prosazuje iniciativa Za důstojnou mzdu, složená z odborníků a odbornic z akademické sféry, neziskových organizací a odborových kruhů. Ideově jde o levicově orientovanou skupinu, která se snaží posunout veřejnou debatu o mzdách směrem k větší sociální spravedlnosti. Nejde o lobbistickou skupinu v tradičním smyslu, ale o advokační iniciativu, která usiluje o politický vliv a změnu vnímání toho, co znamená „slušná odměna za práci“.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
