Minimální důstojná mzda představovala v roce 2022 v Česku 40 912 korun hrubého, v Praze je to o necelé dva tisíce víc. Pod její hranicí se ocitlo o 800 tisíc pracovních úvazků víc než v roce předchozím. Vyplývá to z dnes zveřejněných propočtů Platformy pro minimální důstojnou mzdu.
Tým odborníků ve výpočtu zohlednil náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání i volný čas a úspory na nečekané výdaje.
Pod hranicí minimální důstojné mzdy se nachází 63 procent pracovních úvazků. „Lze to interpretovat i tak, že dva ze tří pracovníků na plný úvazek v Česku nedosáhnou na důstojný výdělek,“ říká ekonom Jan Bittner z Vysoké školy ekonomické, který je součástí zmíněné platformy.
Znamená to, že rozsáhlé vrstvy pracujících v Česku nevydělávají tolik, aby byly sobě a svým domácnostem schopny pokrýt náklady na běžný život.
Bittner upřesňuje, že se jedná o podíl pracovních úvazků, nikoli pracujících, které je zastávají, ten může být nepatrně nižší. „Kvůli tomu, že jednotlivci mohou úvazků mít více, to není totéž. Počet pracujících s celkovým příjmem pod minimální důstojnou mzdou je o něco nižší, určitě ale můžeme říct, že víc než polovina Čechů na ni nedosáhne,“ míní ekonom.
Podíl úvazků pod hranicí minimální důstojné mzdy oproti roku 2021 poskočil nahoru o více než polovinu. V absolutních číslech tento skok představuje asi 800 tisíc úvazků. Důstojná mzda tak překonala tu průměrnou, která v roce 2022 dosahovala 40 353 Kč.
Důvodem je nedostatečný růst mezd vůči vysoké inflaci. „Vývoj mezd nedrží krok s růstem cen a základních potřeb. Mzdy očištěné o inflaci klesly loni podle ministerstva financí o víc než sedm procent,“ říká Bittnar.
Největší pokles reálných mezd (nominální mzda snížená o inflaci) byl loni v sektorech, kde je dominantním zaměstnavatelem stát – o 16 procent ve vzdělávání a o 11,5 procenta zdravotnictví a sociální péči.
Minimální důstojná mzda by měla pokrýt kromě života pracujících alespoň jeden závazek. V kalkulaci je to počítáno jako péče o jedno dítě, může ale jít třeba i o starší rodiče nebo nemoc partnera. Největší položky vydávají lidé na bydlení (37 procent čistého příjmu) a potraviny (22 procent).
Výdajové kategorie minimální důstojné mzdy v roce 2022 |
| Průměr ČR | Praha |
Bydlení | 12 811 Kč | 13 998 Kč |
Potraviny | 7 442 Kč | 7 625 Kč |
Oblečení + obuv | 1 414 Kč | 1 414 Kč |
Doprava | 1 987 Kč | 1 987 Kč |
Zdraví a hygiena | 1 350 Kč | 1 350 Kč |
Telekomunikace | 1 402 Kč | 1 402 Kč |
Volný čas | 3 527 Kč | 3 527 Kč |
Úspory | 4 175 Kč | 4 175 Kč |
Celkem čistý příjem | 34 108 Kč | 35 478 Kč |
Hrubá mzda | 40 912 Kč | 42 776 Kč |
„Jedním z důvodů, proč je u nás tlak na navýšení mezd nižší než jinde v EU, je naše relativně nízká odborová organizovanost. Slabou pozici pracujících umocňuje také fakt, že se u nás vyjednává převážně na podnikové a nikoli sektorové úrovni, jak to je běžné například v Německu,“ vysvětluje politoložka Kateřina Smejkalová z think-tanku Friedrich-Ebert-Stiftung. Průměrná mzda v případě zaměstnaných s kolektivní smlouvou je podle ní v průměru o 17 % vyšší než bez ní.
Smejkalová upozorňuje na to, že bychom do dvou let měli mít pokrytých alespoň 80 procent zaměstnaných kolektivním vyjednáváním. Členským státům to předepisuje vloni přijatá Evropská směrnice o přiměřených minimálních mzdách. Česko má teď 35 procent pracujících, pro něž platí kolektivní smlouvy, evropský průměr je asi 60 procent.
Hynek Just
Vystudoval teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, což se na jeho profesní kariéře nijak nepodepsalo. Věnoval se hudební publicistice, jeho recenze a rozhovory lze dohledat třeba v archivu Respektu, MF Dnes,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem