Zdroj: Shutterstock
Minimální důstojná mzda představovala v roce 2022 v Česku 40 912 korun hrubého, v Praze je to o necelé dva tisíce víc. Pod její hranicí se ocitlo o 800 tisíc pracovních úvazků víc než v roce předchozím. Vyplývá to z dnes zveřejněných propočtů Platformy pro minimální důstojnou mzdu.
Tým odborníků ve výpočtu zohlednil náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání i volný čas a úspory na nečekané výdaje.
Pod hranicí minimální důstojné mzdy se nachází 63 procent pracovních úvazků. „Lze to interpretovat i tak, že dva ze tří pracovníků na plný úvazek v Česku nedosáhnou na důstojný výdělek,“ říká ekonom Jan Bittner z Vysoké školy ekonomické, který je součástí zmíněné platformy.
Za platformou stojí nezávislá expertní platforma, která se nad konceptem a propočtem schází od roku 2016. Platforma se inspirovala konceptem používaným v zahraničí pod označením „living wage“. Poprvé byla Minimální důstojná mzda pro ČR zveřejněna za rok 2019.
Znamená to, že rozsáhlé vrstvy pracujících v Česku nevydělávají tolik, aby byly sobě a svým domácnostem schopny pokrýt náklady na běžný život.
Bittner upřesňuje, že se jedná o podíl pracovních úvazků, nikoli pracujících, které je zastávají, ten může být nepatrně nižší. „Kvůli tomu, že jednotlivci mohou úvazků mít více, to není totéž. Počet pracujících s celkovým příjmem pod minimální důstojnou mzdou je o něco nižší, určitě ale můžeme říct, že víc než polovina Čechů na ni nedosáhne,“ míní ekonom.
Podíl úvazků pod hranicí minimální důstojné mzdy oproti roku 2021 poskočil nahoru o více než polovinu. V absolutních číslech tento skok představuje asi 800 tisíc úvazků. Důstojná mzda tak překonala tu průměrnou, která v roce 2022 dosahovala 40 353 Kč.
Důvodem je nedostatečný růst mezd vůči vysoké inflaci. „Vývoj mezd nedrží krok s růstem cen a základních potřeb. Mzdy očištěné o inflaci klesly loni podle ministerstva financí o víc než sedm procent,“ říká Bittnar.
Největší pokles reálných mezd (nominální mzda snížená o inflaci) byl loni v sektorech, kde je dominantním zaměstnavatelem stát – o 16 procent ve vzdělávání a o 11,5 procenta zdravotnictví a sociální péči.
Minimální důstojná mzda by měla pokrýt kromě života pracujících alespoň jeden závazek. V kalkulaci je to počítáno jako péče o jedno dítě, může ale jít třeba i o starší rodiče nebo nemoc partnera. Největší položky vydávají lidé na bydlení (37 procent čistého příjmu) a potraviny (22 procent).
Výdajové kategorie minimální důstojné mzdy v roce 2022 | ||
Průměr ČR | Praha | |
Bydlení | 12 811 Kč | 13 998 Kč |
Potraviny | 7 442 Kč | 7 625 Kč |
Oblečení + obuv | 1 414 Kč | 1 414 Kč |
Doprava | 1 987 Kč | 1 987 Kč |
Zdraví a hygiena | 1 350 Kč | 1 350 Kč |
Telekomunikace | 1 402 Kč | 1 402 Kč |
Volný čas | 3 527 Kč | 3 527 Kč |
Úspory | 4 175 Kč | 4 175 Kč |
Celkem čistý příjem | 34 108 Kč | 35 478 Kč |
Hrubá mzda | 40 912 Kč | 42 776 Kč |
„Jedním z důvodů, proč je u nás tlak na navýšení mezd nižší než jinde v EU, je naše relativně nízká odborová organizovanost. Slabou pozici pracujících umocňuje také fakt, že se u nás vyjednává převážně na podnikové a nikoli sektorové úrovni, jak to je běžné například v Německu,“ vysvětluje politoložka Kateřina Smejkalová z think-tanku Friedrich-Ebert-Stiftung. Průměrná mzda v případě zaměstnaných s kolektivní smlouvou je podle ní v průměru o 17 % vyšší než bez ní.
Smejkalová upozorňuje na to, že bychom do dvou let měli mít pokrytých alespoň 80 procent zaměstnaných kolektivním vyjednáváním. Členským státům to předepisuje vloni přijatá Evropská směrnice o přiměřených minimálních mzdách. Česko má teď 35 procent pracujících, pro něž platí kolektivní smlouvy, evropský průměr je asi 60 procent.
Hynek Just
Sdílejte článek, než ho smažem
