Zdroj: Shutterstock
Průměrná hrubá mzda stoupla v letošním třetím čtvrtletím nominálně o 6,1 procenta v porovnání se stejným obdobím předchozího roku. Reálně – po započtení vysoké inflace – však klesla o 9,8 procenta. Oznámil to Český statistický úřad.
Češi si v červenci až září vydělali v průměru 39 858 korun hrubého měsíčně, což je o 2295 korun víc než v loňském třetím čtvrtletí. Spotřebitelské ceny ale za stejné období stouply o 17,6 %.
Zhruba dvě třetiny lidí na průměrnou mzdu nedosáhnou, připomínají statistici. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 301 Kč a 62 659 Kč.
Medián mezd dosáhl 34 993 Kč, proti stejnému období předchozího roku vzrostl nominálně o 6,5 %. U mužů byl 37 530 Kč, u žen 32 171 Kč. Medián ukazuje, kolik si vydělá člověk uprostřed pomyslné řady, pokud bychom všechny zaměstnance seřadili podle výdělku. To znamená, že polovina mezd je nižší a polovina je vyšší než medián. Medián je díky tomu méně zkreslený extrémně vysokými hodnotami.
„V žádném odvětví či regionu nerostly mzdy takovým tempem, aby stačily inflaci. Nejrychleji rostly mzdy v dopravě (9,1 procenta), u administrativních a podpůrných činností (9,0 procent), v IT firmách (8,4 procenta) a finančním sektoru (8,3 procenta),“ upřesňuje David Marek, hlavní ekonom Deloitte ČR.
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
„Nejnižší nárůsty průměrné mzdy byly v odvětvích s dominancí státu: 0,6 % ve zdravotní a sociální péči, 0,9 % ve veřejné správě a obraně a 2,1 % ve vzdělávání. Z hlediska vývoje reálné mzdy se tato tři odvětví potýkají s více než třináctiprocentním poklesem oproti stejnému období předchozího roku,“ upozorňuje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
David Marek připomíná, že v novodobé historii české ekonomiky sice byla období, kdy reálně klesala hodnota mezd – například v roce 1998 po měnové krizi nebo v roce 2012 po sledu dvou recesí krátce po sobě při finanční krizi. „Tentokrát je ovšem reálný propad mezd podstatně hlubší. Dopady jsou citelné, spotřeba domácností klesá a stahuje s sebou celý hrubý domácí produkt. Příčinou je vysoká inflace, kterou táhnou zejména vysoké ceny energií,“ dodává.
Do průměrné hrubé mzdy se počítají také příplatky za přesčas, odměny, náhrady mzdy a podobně.
„Velké zlepšení nepředpokládáme ani v posledním letošním čtvrtletí. Rok 2022 tak podle nás bezpečně vejde do samostatné historie Česka ve znamení dosud nejprudšího poklesu reálných mezd,“ říká Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
„Za celý rok momentálně pracujeme s odhadem -8,3 %, ovšem svou roli může sehrát zahrnutí vládního úsporného tarifu a odpuštění příspěvků na obnovitelné zdroje energie do výpočtu inflace, která tak bude opticky působit nižší, než reálně je, což přikrášlí i data o reálných mzdách. Jejich pokles se přesto bude pohybovat poblíž 8 %,“ upřesňuje.
Kdy růst mezd opět překoná inflaci? „Věříme, že v druhé polovině příštího roku se už dostaví ekonomické oživení, které bude zároveň podpořeno relativně vysokým růstem nominálních mezd. Ty podle nás v rámci příštího roku porostou dvouciferným tempem, díky čemuž by se mělo podařit porazit inflaci a „po přestávce“ se dostaví reálný růst. Na druhou stranu to může přispět k pomalejšímu ústupu inflace k 2% cíli, a tedy i delšímu období vyšších úrokových sazeb,“ očekává Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank ČR.
Méně optimistický je Petr Dufek z Creditas. „Vzhledem k tomu, že ekonomika míří do recese, zatímco inflace zůstává vysoká, není pravděpodobné, že by si lidé reálně přilepšili ani v roce 2023. Lze jen předpokládat, že tentokrát bude už reálný propad mezd přece jen pomalejší,“ očekává.
„Nezaměstnanost sice mírně stoupla na 3,5 %, ale stále o ní hovoříme jako o velmi slušné a v kontextu EU patří ČR stále první příčka. Skutečnost, že lidé zatím mají práci a tedy mzdu, je hlavní důvod, proč ekonomické problémy domácností nejsou výrazně hlubší. I když půjde nezaměstnanost v příštím roce ještě nahoru a není vyloučeno, že se podívá na 5 %, stále budeme hovořit o mírné nezaměstnanosti, která by neměla být důvodem k panice,“ připomíná Tomáš Volf ze skupiny Citfin.
Další kalkulačky
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
