Nová nemoc z povolání. Sedavé profese mají smůlu

Lidé, kteří v důsledku svého povolání trpí chronickými potížemi s bederní páteří, se od roku 2023 mohou dočkat odškodnění. Rozšíření seznamu nemocí z povolání schválila vláda Andreje Babiše na svém posledním zasedání.

„Ročně se jedná minimálně o desítky případů, kdy toto onemocnění zásadním způsobem poškodí zdraví zaměstnanců. Opatření má i preventivní význam, aby se rizikům onemocnění lépe předcházelo,“ řekla odcházející ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Zařazení chronického onemocnění bederní páteře na seznam nemocí z povolání má také odstranit horší postavení českých zaměstnanců v porovnání s některými státy Evropy. Například v Německu je na seznamu už od roku 1997, na Slovensku od roku 2003. Uznávají ho i Francie, Španělsko, Belgie, Itálie nebo Dánsko.

Jde o první rozšíření seznamu od roku 2014, kdy na něj – s účinností od roku 2015 – přibyla rakovina vaječníků kvůli azbestu a zároveň se zmírnil limit u chronické obstrukční plicní nemoci vznikající při těžbě uhlí.

Už tehdy přitom ministerstvo práce a sociálních věcí plánovalo, že chronické onemocnění bederní páteře by seznam mohlo rozšířit od roku 2017. Nakonec to trvalo mnohem déle. Jako problém se ukázala hlavně přesná definice a stanovení takových podmínek, aby se novinka nezneužívala. Zaměstnavatelské svazy požadovaly zpřísnit původně navrhovaná kritéria.

Chronické poškození bederní páteře jako nemoc z povolání

„K těžkému chronickému poškození bederní páteře, které může vést i k invaliditě, přispívá těžká práce spojena zejména s manipulací s hmotnými břemeny a torzí páteře,“ upřesňuje Milan Tuček, předseda výboru Společnosti pracovního lékařství.

Tato nemoc z povolání se může týkat například stěhováků, pracovníků ve stavebnictví, při dobývání surovin nebo ve zdravotnictví, pokud dochází ke zvedání pacientů a k vysoké zátěži páteře. Tuček je zdrženlivější než ministerstvo a odhaduje, že půjde o zhruba dvacet případů ročně.

„Je vědecky dostatečně prokázáno, že v důsledku dlouhodobého přetěžování těžkou fyzickou prací může dojít k chronickému onemocnění bederní páteře. Podle studií těžká fyzická práce u dlouhodobě exponovaných osob zvyšuje statisticky významně výskyt onemocnění bederní páteře ve srovnání s obecnou populací v průměru o cca 40 až 60 %,“ napsalo ministerstvo práce v návrhu.

Podmínkou pro uznání nové nemoci z povolání bude, že zaměstnanec pracoval nejméně tři roky v profesi, v níž se pravidelně vyskytuje časté ohýbání nebo úklony trupu při držení, zvedání a přemísťování těžkých břemen, a že kvůli tomu byl aspoň 12 měsíců v pracovní neschopnosti. „Pokud pacient nevyhoví těmto předběžným podmínkám, nemá naději na uznání nemoci z povolání,“ říká Daniela Pelclová z Kliniky pracovního lékařství I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Pro splnění přísných kritérií musí být splněno několik předpokladů současně:

• obtíže v oblasti bederní páteře vyšetřil a posoudil neurolog jako těžké chronické onemocnění bederní páteře a jednoznačně vyloučil jiné diagnózy (například vrozené poruchy páteře, Bechtěrevovu chorobu, svalové poruchy či následek úrazu),
• závažný nález na bederní páteři je objektivizován také vyšetřením pomocí magnetické rezonance,
• pracovní podmínky každého pacienta zhodnotí měřením na pracovišti příslušná hygienická stanice jako vysoce zatěžující (pomocí software Tecnomatix Jack a zohlednění výšky a hmotnosti pracovníka).

Na tuto nemoc z povolání tedy „nedosáhnou“ běžné sedavé profese. „Nebudou odškodňování řidiči automobilů ani další pracovníci se sedavým zaměstnáním,“ upřesňuje Pelclová.

Posuzování u lékaře začne až po 1. lednu 2023, kdy rozšíření seznamu nabyde účinnosti – přestože seznam má formu nařízení vlády a nepotřebuje tedy „potvrzení“ poslanci. Zaměstnanci se pak mohou hlásit sami, nebo je doporučí jejich ošetřující lékaři. O uznání nemoci z povolání rozhodují takzvaná střediska nemocí z povolání pro určitý kraj nebo okres.

Pokud vám bude uznána nemoc z povolání, máte nárok na náhradu za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti i po jejím skončení. Jestliže vám ze stejného důvodu uznají invaliditu, můžete si kromě invalidního důchodu zažádat také o dorovnání rozdílu mezi příjmem před nemocí a po jejím propuknutí.

Nárok máte i na náhradu za bolest, ztížení společenského uplatnění, nákladů na léčení a věcné škody. Všichni zaměstnavatelé jsou pro tyto případy povinně pojištěni. Odškodnění tedy neplatí přímo z firemních peněz, ale hradí je pojišťovna. Zaměstnavatel platí pouze odstupné, když je nutné propuštění z práce.

Ani krční páteř, ani vyhoření

Pelclová připomíná, že Evropská komise i Mezinárodní organizace práce doporučují rozšířit seznam nemocí z povolání o další položky, česká vláda to ale ani po letech nenavrhla.

„Jsou to například nemoci krční páteře nebo nemoci bederní páteře z celotělových vibrací. Dále pak syndrom vyhoření – pro ten je však třeba nejprve nastavit jasná objektivní kritéria klinická i kritéria expozice, nejlépe opět na základě grantové studie, neboť nelze akceptovat jen subjektivní pohled pacienta,“ říká.

Proti rozšíření seznamu o nemoci krční páteře mluví mimo jiné obtížné prokazování, kdy jde skutečně o důsledek přetěžování, a kdy třeba „jen“ nesprávného sezení. Ještě obtížnější prokazování hrozí u takzvaného vyhoření. 

Český seznam může vláda aktualizovat každé dva roky. „Prozatím nevím o další nemoci, která by tam mohla být v dohledné době zařazena," dodává Tuček.

Nová definice

Zdroj: Shutterstock

Seznam nemocí z povolání se od roku 2013 rozšiřuje o:

chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací, spojená s dočasnou pracovní neschopností pro tuto diagnózu v trvání alespoň 12 měsíců kumulativně během posledních tří let, jejichž závažnost

• v klinickém neurologickém vyšetření při hodnocení 7 parametrů (palpační bolestivost v lumbálním segmentu, Thomayerův příznak, Lasègueův příznak, alterace reflexů L2/4 či L5/S2, motorický deficit v příslušném myotomu, sensitivní deficit v příslušném dermatomu a EMG průkaz axonální léze v příslušném nervovém kořenu) byla zjištěna abnormalita u pacienta do 50 let alespoň ve 4 parametrech, ve věku 50-60 let alespoň v 5 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 6 parametrech a současně
• v radiologickém vyšetření při hodnocení morfologických změn v segmentech L3/4, L4/5 a L5/S1 při hodnocení pěti parametrů (snížení meziobratlové ploténky, protruze meziobratlové ploténky, Modicovy změny stupně II-III obratlových těl, posun obratlového těla a artróza meziobratlových kloubů) byla zjištěna abnormalita u pacienta do 50 let alespoň v 5 parametrech, ve věku 50-60 let alespoň v 6 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 7 parametrech.

Nemoci vznikají při těžké fyzické práci, při které jsou příslušné struktury dlouhodobě přetěžovány natolik, že přetěžování je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci, tj. jestliže při této práci vykonávané nejméně tři roky alespoň 60 směn ročně kompresní tlak na ploténku L4/L5 překračuje hodnotu vycházející z limitu NIOSH US 3400 N a zohledňující relevantní antropometrické znaky pacienta a ergonomické, časové a frekvenční parametry práce.

(nařízení vlády č. 506/2021 Sb.)

S námi jste silnější

Zdroj: Shutterstock

• I vám musí dát víc. Projděte si, jak stoupne zaručená mzda
• Peníze místo stravenek. Už máte paušál? A přestali jste jíst?
• Pracovní cesty: Stoupne stravné i náhrada za auto
• Berete míň než kolega v Praze? Máte dostat stejně, řekl soud
• Musíte být v pohotovosti i při pracovní přestávce? Máte nárok na odměnu

Jana Divinová

Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem