Berete míň než kolega v Praze? Máte dostat stejně, řekl soud

Zdeněk Bauer | rubrika: Co se děje | 22. 11. 2021 | 18 komentářů
Tuzemským firmám hrozí vlna žalob zaměstnanců, kteří berou za stejnou práci méně než jejich kolegové v lépe placených regionech Česka. Absurdní pravidlo můžou zmírnit jenom politici.
Berete míň než kolega v Praze? Máte dostat stejně, řekl soud

Zdroj: Shutterstock

Zaměstnanci, kteří ve stejné firmě dělají srovnatelnou práci za srovnatelných podmínek, musí dostávat stejnou odměnu. A to nezávisle na tom, jestli pracují a žijí v Praze, Olomouci nebo třeba Bruntále. Podle dosavadního znění zákoníku práce totiž nelze přihlížet k regionálním rozdílům, pokud se netýkají samotné pracovní činnosti.

Ústavní soud teď potvrdil důležité rozhodnutí Nejvyššího soudu z loňského léta, o němž jsme psali i na webu Peníze.cz. Soudci připouštějí, že pracovní trh, životní úroveň či kupní síla se v různých regionech výrazně liší, jenže zákoník podle nich nepřipouští jiný výklad. Případnou změnu by museli přijmout politici.

Vnější podmínky nehrají roli

O co šlo v konkrétním sporu? Řidič, který v Olomouci pracuje pro Českou poštu, měl přibližně o tři a půl tisíce korun nižší mzdu než řidiči na stejné pozici v Praze. Považoval to za nerovné zacházení a chtěl po státním podniku zpětně doplatit rozdíl – celkem 105 tisíc korun spolu s úrokem z prodlení.

Odkazoval se na zákoník práce, podle něhož má zaměstnavatel platit stejnou mzdu všem zaměstnancům, kteří dělají „stejnou práci nebo práci stejné hodnoty“. Tím se podle zákoníku rozumí „práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích“.

Pošta namítala, že řidiči jezdící v různých regionech nevykonávají stejnou práci. Ta v Praze je prý „s ohledem na velikost regionu, rozmístění provozu, počet výměnišť a rozvržení pracovní doby složitější, nese s sebou větší odpovědnost a vyznačuje se vyšší obtížností, namáhavostí a fyzickou náročností“. Odměňování zaměstnanců navíc podle pošty „zohledňuje i reálnou výši mezd vzhledem k nezbytným životním nákladům, které jsou v Praze a okolí výrazně vyšší než v jiných regionech“.

Řidiče se však postupně zastaly Obvodní soud pro Prahu 1, Městský soud v Praze a nakonec i Nejvyšší soud. Zákoník podle nich umožňuje zohlednit pouze interní podmínky u zaměstnavatele, nikoliv také vnější podmínky (sociální, ekonomické a podobně) v daném regionu.

Ani interní podmínky pro práci řidiče České pošty přitom nejsou v Praze náročnější než v Olomouci, zjistili soudci. Náplň práce i jednotlivá kritéria – například počet zastávek, délka tras, pracovní doba, vzdálenost přepravních uzlů nebo množství zásilek – jsou v obou městech srovnatelné.

Nejvyšší soud připustil, že sociálněekonomické podmínky dané lokality ovlivňují trh práce jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Především v Praze je konkurence zaměstnavatelů vyšší, stejně jako ceny bydlení nebo služeb. Firmy tu mohou – a musí – nabídnout pracovníkům vyšší mzdu než jinde v republice. Zákoník práce však takovou nerovnost v rámci stejného zaměstnavatele, pokud jde o stejnou práci v rozdílných regionech, nepřipouští.

Anketa

Co vy na to?

Přesto: Obtížnost pracovních podmínek nelze podle současné právní úpravy srovnávat podle širšího společenského a ekonomického prostředí regionu. Zákoník totiž obsahuje vlastní definici: „Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí." Jde přitom o takzvaný taxativní (kompletní) výčet. Týkají se tedy výhradně interních podmínek, za nichž je práce u zaměstnavatele vykonávána a její výkon přímo ovlivňují. „S jinými hledisky zákonodárce nepočítá. Kdyby tak chtěl učinit, jistě by tento svůj úmysl v platné právní úpravě vyjádřil,“ zdůraznil Nejvyšší soud.

Je to na politicích

S jeho názorem teď souhlasil i Ústavní soud, k němuž se Česká pošta „odvolala“ jako poslední možné záchraně. Ústavní soud konstatoval, že rozhodnutí Nejvyššího soudu „nevybočilo z mezí ústavnosti“, a ústavní stížnost proto odmítl jako „zjevně neopodstatněnou“. K tomu však přidal i některé další postřehy.

I kdyby Ústavní soud připustil, že práce řidiče pošty v Praze je náročnější než v Olomouci, není podle chování státního podniku patrné, jakou část vyšší mzdy (rozdílu) dostává pražský řidič z tohoto důvodu, a jakou část pak jako kompenzaci vyšších životních nákladů.

Pošta navíc neuvádí, jakým způsobem ve svém systému odměňování zohledňuje odlišné „socioekonomické podmínky“ (životní náklady) v daném regionu. „Jen stěží lze přitom učinit závěr, že nezbytné životní náklady jsou výrazně vyšší pouze v Praze a přilehlém okolí, zatímco mimo Prahu jsou homogenní veličinou. Ani při porovnání Brna a Olomouce se například náklady na pořízení bydlení zcela shodovat nebudou a mezi jinými krajskými městy bude tento rozdíly ještě podstatně výraznější,“ poznamenal senát Ústavního soudu.

Také ústavní soudci dodávají, že chápou pohled zaměstnavatelů i reálnou situaci na pracovním trhu. Odvolávají se však na současnou podobu zákoníku práce, která jiný výklad nepřipouští. Pravidla nastavují politici a nic jim nebrání, aby – když najdou dostatečnou podporu – změnili zákon tak, aby zaměstnavatelé mohli ve výši mezd zohlednit i objektivní rozdíly mezi regiony. Zásada „stejné odměny za stejnou práci u stejného zaměstnavatele“ by se pak mohla posuzovat třeba jen v rámci srovnatelného regionu.

Rovné odměňování podle zákoníku práce

Zdroj: Shutterstock
  • Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody.
  • Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce.
  • Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce.
  • Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí.
  • Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.

Nebezpečný experiment

Někteří politici i ekonomové – například bývalý šéf Hospodářské komory a poté ministr Jaromír Drábek – v minulosti navrhovali, aby se zákonem stanovená minimální mzda mohla lišit podle různých regionů. Nebyla by stejná pro celou republiku jako dosud, ale přihlížela by k životním nákladům a průměrným mzdám. Ministerstvo práce a sociálních věcí nicméně v poslední době žádnou změnu ohledně „rovného odměňování“ nepřipravovalo.

Radši jinam?

Zdroj: Shutterstock

Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!

Nabídky práce na Peníze.cz

Nová vláda bude muset tento problém řešit, protože hrozí lavina soudních sporů. Například jen České poště podle webu iRozhlas.cz hrozí, že by zaměstnancům musela vyplatit víc než tři a půl miliardy korun. Formálně se sice rozhodnutí soudů týká zatím jediného řidiče, je však pravděpodobné, že ve shodné situaci by rozhodly shodně. I kdyby politici změnili zákon co nejrychleji, o nárok podle dosavadní právní úpravy už zaměstnanci nepřijdou. Uspět teď mohou jen firmy, které rozdíly v odměňování odůvodní v souladu se současným zněním zákoníku.

Na Ústavní soud se obrátila také Hospodářská komora. Neúspěšně upozornila na rizika výkladu, kterému dal přednost Nejvyšší – a nakonec i Ústavní – soud. Podle komory jde o „nebezpečný ekonomicko-sociální experiment vedoucí k zásadnímu snížení životní úrovně všech občanů, zdražení zboží a služeb a k propadu české ekonomiky“. Takový přístup je v rozporu se zásadami tržního hospodářství, dodává.

Podobně už během sporu argumentovala Česká pošta. Pokud má podle soudů cena práce v Praze a Olomouci stejnou hodnotu, ocení ji zaměstnavatel spíše způsobem odpovídajícím cenové hladině v Olomouci, což povede k tomu, že v Praze nebude konkurenceschopný. „Bude-li mu znemožněno zohlednit vyšší životní náklady do nabídky reálné odměny, pracovní místa buď neobsadí vůbec, anebo nekvalitním personálem, což sníží kvalitu poskytovaných služeb,“ upozorňuje podnik.

Líbil se vám článek?

+21
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 18 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

22. 11. 2021 8:15, Whyki

Nesmysl, centra nevznikají kvůli protěžování, ale jako důsledek většího množství příležitostí v některých oblastech.

Představa že Praha má přebytek lidí je totální nesmysl, naopak je tam nedostatek lidí ve všech pozicích: od úředníků kteří mají všude stejný plat, ale v Praze to není k vyžití, po mladé lékaře kteří raději jdou za prahu kde je nemocnice v lépe zaplatí(znám jich několik),

Zobrazit celé vlákno

+9
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

22. 11. 2021 10:00, Pag

To se divím, ústavní soud vždy rozhoduje proti českým lidem, snad to je kvůli tomu, že slintal ví, že to rozhodnutí není směroplatný.

-13
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (18 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Mzdy rostou. Inflace ale ukrajuje stále víc

6. 12. 2021 | Jiří Hovorka | 4 komentáře

Mzdy rostou. Inflace ale ukrajuje stále víc

Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí na 37 499 korun, což je o 2012 korun (5,7 %) víc než ve stejném období loňského roku. Spotřebitelské ceny (inflace) za... celý článek

Peníze místo stravenek. Už máte paušál? A přestali jste jíst?

6. 12. 2021 | Jana Divinová | 27 komentářů

Peníze místo stravenek. Už máte paušál? A přestali jste jíst?

Od začátku letošního roku mohou firmy poskytovat zaměstnancům kromě stravenek nebo vlastních jídelen také daňově zvýhodněný příspěvek přímo v penězích – takzvaný stravenkový paušál.... celý článek

Ošetřovné stoupne i zpětně. Spočítejte si, kolik dostanete

5. 12. 2021 | Petr Kučera | 3 komentáře

Ošetřovné stoupne i zpětně. Spočítejte si, kolik dostanete

Poslanci obnovili takzvané krizové ošetřovné. Oproti běžným podmínkám bude vyšší a dosáhne na něj víc lidí.

Příspěvek ke karanténě zatím nedostanete. Izolačka začne později

4. 12. 2021 | Petr Kučera | 7 komentářů

Příspěvek ke karanténě zatím nedostanete. Izolačka začne později

Mimořádný příspěvek k náhradě mzdy měl motivovat zaměstnance, aby nahlašovali kontakty a zůstávali doma. Nakonec ho ale nedostanou, pokud jejich karanténa nebo izolace skončí v první... celý článek

Při karanténě dostanete víc. Vyšší nemocenská prošla

1. 12. 2021 | Petr Kučera | 25 komentářů

Při karanténě dostanete víc. Vyšší nemocenská prošla

Nebojte se zůstat v karanténě nebo izolaci, už nepřijdete o tolik peněz. Poslanci oživují mimořádný příspěvek k náhradě mzdy.

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.