Zdroj: Shutterstock
Zaměstnanec, který musí do karantény kvůli hrozbě koronaviru, má prvních 14 dnů nárok na náhradu mzdy.
Při karanténě platí stejná pravidla i částky jako u klasické pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelé tedy lidem platí 60 procent takzvaného vyměřovacího základu – což je hrubá mzda zkrácená takzvanými redukčními hranicemi (čím víc člověk vydělává, tím víc se mu základ krátí). Zákonem stanovenou náhradu mzdy pak zaměstavatelům může proplatit stát v rámci programu Antivirus.
Náhrada mzdy přísluší za dny, v nichž by zaměstnanec jinak – kdyby nemusel do karantény – pracoval (včetně svátků, které vyjdou na jeho jinak pracovní den).
Proplácejí se i první tři neodpracované dny. Tohle pravidlo už je teď stejné jako u „klasické“ dočasné pracovní neschopnosti (při ní se od roku 2008 do poloviny roku 2019 neproplácely první tři dny).
Konkrétní částka se odvíjí od toho, kolik si zaměstnanec v předchozím kalendářním čtvrtletí vydělal. Když musí do karantény v říjnu nebo listopadu, počítají se příjmy za červenec až září.
Když karanténa nebo pracovní neschopnost trvá déle než dva týdny, dostává zaměstnanec od patnáctého kalendářního dne klasické nemocenské dávky od správy sociálního zabezpečení. Od patnáctého do třicátého dne jde o 60 procent průměrného výdělku (redukovaného vyměřovacího základu), ve druhém měsíci se zvyšují na 66 procent a od 61. dne pak na 72 procent.
Obě dávky vám spočítá naše kalkulačka, která pro zjednodušení počítá s měsíční hrubou mzdou.
O nařízení karantény rozhoduje krajská hygienická stanice, potvrzení může vydat i praktický lékař.
Karanténa je preventivní opatření týkající se lidí, u nichž se zatím nepotvrdila (ani nevyvrátila) nákaza. Zaměstnanec tedy může dál pracovat z domova, pokud se na tom se zaměstnavatelem dohodne. Karanténa znamená – zjednodušeně řečeno – zákaz stýkání se s ostatními lidmi, ne zákaz práce.
Jestliže zaměstnanec dál normálně pracuje, má nárok na svou běžnou mzdu nebo plat v plné výši. Může se také se zaměstnavatelem dohodnout na dočasně menším rozsahu práce za nižší odměnu.
Pokud zaměstnavatel chce, aby pracovník preventivně zůstal doma a neohrozil ostatní, má několik jiných možností: Buď se s ním domluví na práci z domova (za běžnou mzdu, případně na menším rozsahu práce za nižší mzdu). Nebo vyhlásí, že mu nemůže přidělovat práci – pak se jedná o takzvané překážky na straně zaměstnavatele, pracovníkovi náleží náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku. Nebo mu nařídí dovolenou – to je ale potřeba oznámit 14 dnů předem, pokud se nedohodnou jinak. Poslední možností je dohodnout se na neplaceném volnu.
Živnostníci a další podnikatelé (OSVČ) nedostávají při prvních 14 dnech karantény nic, protože nemají zaměstnavatele. Od 15. dne pak mají nárok na nemocenské dávky od státu, ale jen pokud si dobrovolně platili nemocenské pojištění.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
25. 10. 2020 17:32, Vendelina
Nejenom politici maji 100%, ale ti co se roky válí na dávkách, ty nemakačenka, ti si taky ani nevšimnou, že se něco děje. Jen poctivě vydělavající člověk, ten ostrouhá. Ten se řítí do propasti, nemakačenka a papaláši, ti profituji.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
26. 10. 2020 12:22, Pava
No jo, zaměstnaci - natahovači rukou. Pořád mají nějaké benefity, ale pořád je to nějak málo. Ať se starají sami, aspoň okusí chleba OSVČ.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (18 komentářů) příspěvků.