Zdroj: Shutterstock
Průměrná hrubá mzda stoupla v letošním druhém čtvrtletí jen o 160 korun na 34 271 korun v porovnání se stejným obdobím loňského roku. Nová čísla zveřejnil Český statistický úřad. Meziročně šlo o nárůst o 0,5 %, reálně (po odečtení inflace) průměrná mzda dokonce klesla – o 2,5 procenta.
Jde o nejhorší výsledek týkající se růstu průměrných mezd od konce roku 2013. Může za něj nástup koronavirové epidemie na začátku druhého čtvrtletí, kdy firmy omezily provoz a často poslaly zaměstnance domů za nižší mzdy. Začaly být také opatrnější s dalšími plány, růst mezd se tak zastavil. Roli hraje také vyšší inflace, která ve druhém čtvrtletí dosáhla 3,1 procenta.
„Průměrný Čech poprvé za téměř sedm let reálně zchudl,“ shrnuje čerstvá čísla Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank. „Mezi sektory nejméně zasaženými pandemií patří pochopitelně státní správa, vzdělávání a zdravotní a sociální péče, tedy oblasti, kterým je výplata určována administrativně a nezávisí tolik na následném ekonomickém vývoji. Zde jsme byli svědky nadále solidního růstu mezd přes 5 %. Polepšili si i pracovníci v zemědělství (+4,1 %), výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (+5,3 %) či v informačních a komunikačních činnostech (+3,5 %). Mezi poražené se naopak podle očekávání zařadili zaměstnanci v sektoru ubytování, stravování a pohostinství, kterým v průměru na výplatních páskách ubylo 11,8 %,“ upřesňuje Hradil.
Nejvýraznější propad mezd byl v ubytování a stravování, kde se mzdy snížily o 11,8 %. V činnostem v oblasti nemovitostí propadly mzdy meziročně o 5 %, ve zpracovatelském průmyslu pak o 4,9 %.
— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) September 3, 2020
Naopak ve zdravotní a sociální péči mzdy vzrostly, což souviselo i s mimořád. odměnami pic.twitter.com/ZUoHljOozn
„Pod mzdový vývoj ve druhém čtvrtletí se citelně podepsala opatření proti pandemii Covid-19. Řada zaměstnanců v tomto období pobírala částečnou náhradu mzdy či ošetřovné. Tam, kde to bylo možné se podniky snažily vyhnout zvyšování mezd. Zároveň je třeba dodat, že situace byla natolik specifická, že ze zveřejněných čísel lze těžko dělat nějaké zásadní závěry směrem ke druhé polovině letošního roku,“ podotýká analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.
„Odstávky a další omezení provozu zastavily trend dosavadního růstu mezd a změnily i poměry na tuzemském trhu práce. Nezaměstnanost – jak ukazují dnešní čísla (3,8 %) – zůstává dál velmi nízká, avšak ochota lidí měnit práci se nepochybně snížila. O co větší preference stability ze strany zaměstnanců, o to nižší požadavky na zvýšení mezd. A to je nejspíš fáze, do které se český trh práce už v letošním roce dostal,“ říká Petr Dufek, analytik ČSOB.
Účty za telefon, elektřinu, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.
Medián mezd proti stejnému období předchozího roku poklesl o 0,2 procenta na 29 123 korun. U mužů dosáhl 31 450 korun, u žen 26 489 korun.
Medián ukazuje, jaká je mzda člověka uprostřed pomyslné řady, pokud bychom všechny zaměstnance seřadili podle výdělku. To znamená, že polovina mezd je nižší a polovina je vyšší než medián. Medián je díky tomu méně zkreslený extrémně vysokými hodnotami než průměr.
Až odezní efekt odstávek a dalších restrikcí a vývoj mezd se opět zpřehlední, porostou mzdy v průměru o zhruba tři procenta, předpokládá Dufek. „Bude to především v důsledku rychlejšího zvyšování platů ve veřejném sektoru. Ten soukromý bude mzdové tempo držet dál na uzdě,“ dodává analytik.
Za celé první pololetí roku 2020 dosáhla průměrná mzda na úroveň 34 200 korun, což v meziročním srovnání znamená přírůstek o 909 korun (2,7 %). Spotřebitelské ceny se v první půlce roku zvýšily o 3,4 %, reálně se tak mzda snížila o 0,7 %.
Podzimní měsíce podle něj přinesou také zvýšení počtu nezaměstnaných. „Nikoliv proto, že bude končit tuzemský antivirus, který se využívá čím dál méně, ale především proto, že bude všude více jasné, jak to bude se zakázkami. Ostatně průzkumy mezi firmami dál potvrzují vyšší ochotu propouštět a to, že k tomu nedochází už nyní, je spíše otázkou vyčkávání,“ vysvětluje Dufek. V srpnu nezaměstnanost zůstala na červencových 3,8 procentech. Na začátku roku se pohybovala kolem tří procent.
Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí 2020 podle krajů | ||
| Kraj | Průměrná mzda | Meziroční změna |
| Praha | 42 435 Kč | 0,6 % |
| Středočeský kraj | 36 134 Kč | -0,3 % |
| Jihomoravský kraj | 33 049 Kč | 1,7 % |
| Plzeňský kraj | 32 681 Kč | -0,8 % |
| Královéhradecký kraj | 32 521 Kč | -0,4 % |
| Ústecký kraj | 31 922 Kč | 2,4 % |
| Jihočeský kraj | 31 194 Kč | 1,6 % |
| Kraj Vysočina | 30 971 Kč | -0,5 % |
| Liberecký kraj | 30 819 Kč | -2,8 % |
| Olomoucký kraj | 30 802 Kč | 0,9 % |
| Moravskoslezský kraj | 30 793 Kč | -0,4 % |
| Pardubický kraj | 30 575 Kč | 1,2 % |
| Zlínský kraj | 30 105 Kč | -0,6 % |
| Karlovarský kraj | 29 514 Kč | 0 % |
| Zdroj: Český statistický úřad | ||
Jiří Hovorka
Sdílejte článek, než ho smažem
