Za normálních podmínek by to byla dobrá zpráva. Od začátku letošního května stoupla maximální částka, kterou může vyplatit úřad práce zaměstnancům, jestliže jim krachující zaměstnavatel nevyplácí mzdu vůbec nebo jen částečně.
Jde o každoroční valorizaci – nezávislou na koronaviru. Podle standardních pravidel si zaměstnanec vybírá tři kalendářní měsíce, za které mu zaměstnavatel dluží nejvíc peněz. Za jeden měsíc může nově dostat maximálně 51 188 Kč (do konce dubna 47 828 Kč), za tři měsíce až 153 564 Kč (dříve 143 484 Kč). Vyšší částka platí pro situace, kdy je proti zaměstnavateli podán insolvenční návrh od 1. května (nebo vyhlášeno takzvané moratorium před zahájením insolvenčního řízení).
Jenže: k pomoci od státu se teď zaměstnanci po čtyři měsíce dočasně nedostanou. Schválený zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby znemožnil věřitelům – a tedy i zaměstnancům – podat insolvenční návrh. Právě ten je přitom podmínkou pro to, aby mohli žádat a také dostat dlužné peníze od úřadu práce.
K insolvenčnímu návrhu, který v době od 24. dubna do 31. srpna 2020 podal věřitel, se nepřihlíží, říká zákon vyhlášený ve Sbírce 24. dubna. A když ho nějaký věřitel v dané době přece jenom podal nebo podá, tak ho soud vyrozumí, že k jeho návrhu nebude přihlížet. Opravné prostředky proti takovému usnesení soudu nejsou přípustné.
Za normálních okolností by tedy zaměstnanci, kterým dluží zaměstnavatel peníze, podali insolvenční návrh proti němu třeba 24. července a mohli by si pak sami vybrat, za jaký kalendářní měsíc z období od dubna do října 2020 peníze chtějí.
Momentálně však soud k takovému k návrhu nepřihlédne, takže pracovníci si nic vybírat nemohou a žádné peníze nedostanou. Soud se bude relevantně zabývat až návrhem podaným od letošního 1. září dál. Zaměstnanci si pak budou moci vybrat, za jaké tři měsíce z doby od června do konce roku chtějí. Když nestihli podat návrh do 23. dubna, musejí si počkat do září. A to je velmi nepříjemné.
Co poradit zaměstnancům, jestliže se zákon rychle nezmění? Pokud nechtějí pracovat bez odměny, měli by co nejdříve ukončit pracovní poměr. To mohou udělat nejenom výpovědí (kdy pak musí čekat na uplynutí dvouměsíční doby), ale i dohodou k jakémukoliv termínu, pokud s ukončením souhlasí i zaměstnavatel, anebo okamžitým zrušením pracovního poměru.
Ale takové zrušení, i když se nazývá okamžitým, není zdaleka tak rychlé a okamžité, zaměstnanec musí nějakou dobu čekat, jak jsme vysvětlovali v dřívějším článku. Zaměstnanec sice získá nárok i na dvě měsíční mzdy navíc. Jenže, kde nic není, ani smrt nebere. Peníze, které zaměstnavatel peníze nemá, za něj sice může vyplatit úřad práce, jenže zase bude potřeba čekat.
Mzdu, kterou mu dluží zaměstnavatel, může zaměstnanec žádat na úřadu práce nejpozději do pěti měsíců a patnácti kalendářních dnů následujících ode dne, kdy jsou informace o možnosti uplatnit mzdové nároky zveřejněny na úřední desce Úřadu práce České republiky.
Úřad práce vyjde z informací od soudů. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí. Nárok na uspokojení mzdových nároků úřadem práce zaniká, není-li uplatněn v uvedených lhůtách.
Dodejme, že právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím není dotčeno. Ostatně i nyní mohou zaměstnanci svého zaměstnavatele žalovat, ale jaký by to mělo smysl?
Terezie Nývltová Vojáčková
Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem