Změna v nemocenské je tu. Spočítejte si, kolik teď dostanete

Od července začnou zaměstnanci znova dostávat část peněz i během prvních tří dnů pracovní neschopnosti. Zrušení takzvané karenční doby (dnů, za které zaměstnanec nic nedostává) prosazovala hlavně ČSSD.

První tři dny se tak od poloviny roku začnou počítat stejně, jako doteď čtvrtý až čtrnáctý den pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelé tedy lidem zaplatí 60 procent takzvaného vyměřovacího základu – což je hrubá mzda zkrácená takzvanými redukčními hranicemi (čím víc člověk vydělává, tím víc se mu základ krátí).

Jenom za dny, kdy jste měli pracovat

Přestože se zjednodušeně mluví o prvních třech dnech nemoci, platí tu stejná pravidla jako pro zbývající dny náhrady mzdy: Ve skutečnosti jde tedy jenom o dny, které by pro konkrétního zaměstnance byly jinak pracovními – kdyby se nedostal do pracovní neschopnosti. Ukážeme si to na dvou příkladech.

Pan Jan pracuje v kanceláři a má běžnou pracovní dobu: osm hodin denně od pondělí do pátku. Když mu doktor napíše neschopenku od pondělního rána, zůstane podle dosavadních pravidel bez peněz za pondělí až středu. Náhradu mzdy dostane až od čtvrtka – a to bez víkendů, protože v sobotu a neděli by stejně nepracoval. Od letošního července se mu začnou proplácet i pondělí až středa.

Pan Pavel pracuje na směny (pro zjednodušení teď počítejme, že osmihodinové). Na tento týden je měl naplánované na pondělí, středu a pátek. Onemocní hned v pondělí ráno. Do „prvních tří dnů“ se mu počítají jenom dny, které pro něj měly být pracovními. Za úterý, čtvrtek, sobotu a neděli by stejně mzdu nedostal. Podle dosavadních pravidel tak Pavel začne dostávat náhradu mzdy až od čtvrté směny – tedy nejdříve od začátku následujícího týdne. Od letošního července už dostane náhradu i za pondělí, středu a pátek v prvním týdnu.

Je tu ale pojistka, aby na tom neprodělali lidé s delšími směnami: Do „prvních tří dnů“ se jim počítá maximálně 24 hodin naplánovaných směn. Počínaje 25. hodinou tedy začne nemocný zaměstnanec dostávat náhradu mzdy, přestože – kdyby měl podle plánu tři desetihodinové směny – ho to zastihne ještě uprostřed té třetí.

Pro přesnost dodejme, že mezi pracovní dny se počítají i svátky, jestliže by zaměstnanec šel v tento ten jinak do práce (pro pana Jana tedy jakýkoliv svátek připadající na pondělí až pátek, u Pavla záleží na rozpisu směn).

Karenční doba se netýkala nařízené karantény. Ta byla výjimkou, při níž lidé dostávali peníze hned od začátku pracovní neschopnosti. 

S průměrnou mzdou si „polepšíte“ o 2400 korun

Jak to bude od července? Nemocný zaměstnanec s průměrnou mzdou kolem 32 tisíc korun hrubého měsíčně dostane celkem o skoro 2400 korun víc než doteď – přesně 795 korun za každý z „prvních tří dnů“. V porovnání s tím, kolik by si vydělal bez nemoci, je to sice málo, ale pořád o dost lepší než dosavadní nic.

Když někdo bere 20 tisíc korun měsíčně, dostane od července při nemoci o 1500 Kč víc než doteď (497 Kč za den). A člověk s nadprůměrnou mzdou 50 tisíc korun získá při nemoci o 3300 Kč navíc (1101 Kč za den).

Kolik dostanete právě vy, si můžete spočítat v naší kalkulačce. Ukazuje náhradu mzdy za každý den pracovní neschopnosti – celkový rozdíl proti dosavadním pravidlům tedy zjistíte, když si denní částku vynásobíte třemi.

Od státu až po dvou týdnech

Teprve když pracovní neschopnost trvá déle než dva týdny, dostává zaměstnanec od patnáctého kalendářního dne klasické nemocenské dávky.

Jejich výška roste úměrně délce nemoci: od patnáctého do třicátého dne jde o 60 procent průměrného výdělku (redukovaného vyměřovacího základu), ve druhém měsíci nemoci se zvyšují na 66 procent a od 61. dne pak na 72 procent.

Nemocenské dávky se na rozdíl od náhrady mzdy vyplácejí za každý kalendářní den – tedy i za ten, kdy jste stejně neměli pracovat. Na druhou stranu pak na každý den připadá méně peněz než u náhrady mzdy.

Ukážeme si to na příkladu zaměstnance s průměrnou mzdou 32 tisíc korun hrubého měsíčně. Za čtvrtý až čtrnáctý naplánovaný pracovní den (v prvních 14 kalendářních dnech nemoci) dostane jako náhradu mzdy 795 Kč, od července se stejná částka rozšíří i na první tři dny. Jestliže pracovní neschopnost potrvá déle, získá pak od státu od 15. do 30. dne sice už jenom 569 Kč, ale za každý kalendářní den. Od 31. do 60. dne se pak nemocenská zvýší na 625 Kč denně, od 61. dne na 682 Kč.

Pojistné klesne pro zaměstnavatele i OSVČ

Proti tomu, aby lidé při nemoci dostávali víc peněz, byly samozřejmě hlavně podnikatelské svazy. Aspoň částečnou kompenzací proto má být snížení nemocenského pojištění, které zaměstnavatelé povinně platí za své zaměstnance. Místo 2,3 % budou od července odvádět 2,1 %, celkové odvody na sociální pojištění na straně zaměstnavatele tak klesnou z 25 % na 24,8 % (z toho nejvyšší podíl – 21,5 % – připadá na důchodové pojištění, zbývajících 1,2 % pak na „státní politiku zaměstnanosti“).

Státní rozpočet tak podle odhadů ministryně financí Aleny Schillerové přijde zhruba o tři miliardy korun ročně. Systém nemocenského pojištění je sice dlouhodobě v přebytku, rozdíl mezi jeho příjmy a výdaji se ale stále snižuje – do minusu se může dostat už příští rok. 

Očima expertů

Jak se na zrušení karenční doby dívají ekonomové, analytici a zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů?

Za první tři dny nemoci znovu peníze?

Změna se týká i osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), pokud se dobrovolně přihlásily k nemocenskému pojištění. Snížením odvodů z 2,3 na 2,1 % jim od července klesne minimální pojistné z dosavadních 138 na 126 Kč měsíčně. Nic se ale pro OSVČ nezmění na tom, že v prvních 14 dnech nemoci nedostávají nic (musely by platit samy sobě), protože – stejně jako zaměstnanci – mají na nemocenské dávky od státu nárok až od 15. dne.

E-neschopenky přijdou později

„Zrušení takzvané karenční doby přinese neefektivní využívání pracovní doby, nižší produktivitu práce, nižší výkony i výnosy, a tedy i zisky podnikatelů,“ varoval už dříve šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Podobně argumentují i Svaz průmyslu a dopravy nebo Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

Vedle zneužívání systému (lidé se „hodí marod“ jenom na čtvrtek a pátek, aby si tak prodloužili víkend) vadí firmám i přetěžování zbylých zaměstnanců, tedy nárůst přesčasů nebo obtížné hledání náhrady při nečekané absenci.

Zaměstnavatelské svazy argumentují tím, že díky karenční době (neproplácení prvních tří dnů) klesl počet nemocných a výdaje na ně. Objektivní statistika ale neexistuje – přinejmenším proto, že nikdo nezjistí, kolik nemocných lidí šlo raději do práce, aby nepřišli o tolik peněz.

Naopak odborářům se nelíbí, že lidé si kvůli vyléčení radši berou dovolenou, místo aby během ní skutečně odpočívali. „Navíc nejsou správně léčeni nebo chodí nemocní do práce, přecházejí nemoci a ohrožují tím i další zaměstnance,“ upozorňuje Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. V důsledku tak může být produktivita firmy oslabena výrazněji, než kdyby se zaměstnanec včas vyléčil.

Zástupcům firem ale vadí i to, že v prvních třech dnech mají minimální možnost kontroly. Že někdo dostal neschopenku, se totiž dozví až se zpožděním. Zaměstnanec sice musí oznámit pracovní neschopnost „bez zbytečných průtahů“, přinejmenším doručení samotné neschopenky se ale v praxi může protáhnout právě na tři dny.

Hrajte na jistotu

Dobré pojištění může být k nezaplacení. Rádi vám pomůžeme vybrat.

Chci zkontrolovat své životní pojištění Chci pojistit sebe Mám hypotéku a chci se zajistit Chci pojistit celou rodinu

Chci také ušetřit

Výsledkem měl být kompromis: Lidé začnou dostávat peníze i v prvních třech dnech nemoci, ale stát současně spustí elektronické neschopenky. Ty umožní, aby firma dostala informaci přímo od lékaře, a to prakticky okamžitě. Výhody to přinese i poctivým zaměstnancům – můžou se začít hned léčit místo přemýšlení, jak doručí papírovou neschopenku.

Jenže. Ministerstvo práce a sociálních věcí sice připravuje systém e-neschopenek už od roku 2016, plánovaný start od poloviny letošního roku ale přesto nestíhá. Právě proto chtěli zaměstnavatelé nebo některé opoziční strany na poslední chvíli odložit i zrušení karenční doby.

Po deseti letech

První tři dny nemocenské přestala vyplácet vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených pod vedením Mirka Topolánka od ledna 2008. Vedle úspor ve státním rozpočtu argumentovala hlavně zneužíváním krátkodobých pracovních neschopností.

Už na jaře ale Ústavní soud vyhověl návrhu tehdy opoziční ČSSD a škrty zrušil. Podle soudců porušovalo takové omezení ústavní právo na přiměřené zabezpečení při nezpůsobilosti k práci – zvlášť když zaměstnanci platí povinné pojištění a tehdy dokonce ještě takzvané regulační poplatky.

Topolánkova vláda to ale zkusila znova a jinak. Od ledna 2009 platí ještě výraznější změna: prvních čtrnáct dnů nemoci platí zaměstnavatelé formou náhrady mzdy, přičemž první tři dny se neproplácejí. Jako kompenzaci současně vláda snížila povinné odvody na pojištěni.

Podruhé už ČSSD u Ústavního soudu neuspěla. Vládě pomohly právě „systémové změny“ a snížení pojistného. Soudci v roce 2012 konstatovali, že třídenní výpadek příjmů je sice jistým zásahem do příjmů, ale přímo neohrožuje důstojný život nemocných. „Taková úprava nemá charakter rdousícího efektu a lidi nevystavuje bezvýchodné situaci,“ uvedl tehdy soudce Miloslav Výborný.

Návrat k proplácení prvních tří dnů nemoci sice měli sociální demokraté v programu už od začátku desetiletí, ani „jejich“ vláda vedená Bohuslavem Sobotkou ale změnu neprosadila. Uspěli až loni na podzim, když si to dali jako jednu z hlavních podmínek vládní koalice s hnutím ANO. Ve sněmovně pak sociální demokraty podpořili kromě vládních poslanců také komunisté a piráti, pro hlasovali i čtyři lidovci. Proti zrušení karenční doby byli poslanci ODS, TOP 09 a STAN. Zástupci SPD se hlasování zdrželi.

V Evropské unii funguje víc modelů. V přibližně polovině států sice karenční doba neexistuje, u zbylých se pohybuje od jednoho do sedmi dnů.

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Petr Kučera

Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem