Náhrada mzdy a nemocenská příští rok porostou. Jenže ne každému

Na úvod krátké opáčko. Zaměstnanec na neschopence marodí první tři dny zadarmo. Od čtvrtého do čtrnáctého dne mu zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy a od patnáctého dne se stará stát – za každý kalendářní den nemoci vyplácí nemocenskou. Při výpočtu náhrady mzdy i nemocenské pak krom průměrné hrubé mzdy a počtu odstonaných dní hrají roli také takzvané redukční hranice. A právě ty by měly od příštího roku vzrůst. Jak ovlivní vaše příjmy v pracovní neschopnosti?

Kontrola nemocných

Každý marod kromě pobírání náhrady mzdy či nemocenské musí sám plnit některé povinnosti. Především dodržovat lékařem stanovený léčebný režim. Jestli stonáte, jak máte předepsáno, může přitom kontrolovat sociálka i zaměstnavatel:

Kontrola na nemocenské: Když nebudete doma

Náhrady mzdy v roce 2017

Při výpočtu náhrady mzdy se vychází z průměrného hrubého hodinového výdělku za poslední kalendářní čtvrtletí. Jinak řečeno – když omarodíte v listopadu, bude se počítat s příjmy za červenec až září. Jde o údaj, který by měl každý zaměstnanec najít na své výplatní pásce, případně se k němu sami dopočtete, když sečtete hrubé příjmy za předcházející čtvrtletí a výsledek vydělíte počtem odpracovaných hodin.

Takto vypočítaný průměrný hrubý hodinový výdělek se pak snižuje skrze redukční hranice, o kterých byla řeč v úvodu. Pro rok 2017 budou konkrétně platit následující redukční hranice:

Zredukováním hrubého hodinového výdělku ale hra s procenty nekončí. Konečná částka, tedy náhrada mzdy, kterou skutečně dostanete, se pak vypočítá jako šedesát procent právě z redukovaného hrubého výdělku. Náhradu mzdy vám zaměstnavatel vyplatí pouze za dny, které byste standardně odpracovali.

Nemocenská 2017

Podobně se s redukčními hranicemi počítá i při výpočtu nemocenské, kterou vyplácí sociálka. Rozhodující je tady ale takzvaný denní vyměřovací základ. Protože nemocenská marodům náleží za každý kalendářní den nemoci, vypočtete denní vyměřovací základ jednoduše tak, že sečtete hrubé výdělky za předcházejících 12 kalendářních měsíců a vydělíte je počtem kalendářních dní v roce. Denní vyměřovací základ se pak sníží pomocí redukčních hranic, které budou v roce 2017 vypadat následovně:

Stejně jako v případě náhrady mzdy se pak započítá pouze šedesát procent zredukovaného denního vyměřovacího základu.

Kdo dostane v roce 2017 (o trošičku) víc?

V praxi na vyšší náhradu mzdy ani nemocenskou ale nedosáhne zdaleka každý. Zvýšení se bude týkat pouze těch, kteří berou měsíčně minimálně 28 tisíc korun hrubého. V takovém případě bude dělat rozdíl zhruba korunu na hodinu, pokud jde o náhradu mzdy a čtyři koruny na den u nemocenské. O kolik víc vám zaměstnavatel v součtu vyplatí, pak bude záležet na počtu odstonaných dní.

Například zaměstnanec, který bere v průměru 28 tisíc hrubého, má standardní osmihodinovou pracovní dobu a pracuje od pondělí do pátku, si v roce 2017 při dvacetidenní pracovní neschopnosti oproti letošku přilepší zhruba o 63 korun. Konkrétně by se mu náhrada mzdy zvýšila z částky 4846 korun na 4884 korun.

Nemocenská pak z 2 963 korun na 2 988 korun.

Kolik ušetříte s fotovoltaikou?

Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.

Vyzkoušet zdarma

Sdílejte článek, než ho smažem