Duel Středula vs. Dlouhý. Mají čeští zaměstnanci důstojné podmínky?

Josef Středula

Vladimír Dlouhý

Proč by se v Česku měla či neměla výrazněji zvyšovat minimální mzda?

Minimální mzda nemůže být ani jako nejnižší cena práce chudinská dávka. Zaměstnanec, který pracuje za minimální mzdu, pobírá sociální dávky, aby přežil. To je silně demotivující. Nejnovější studie MMF o vlivu navýšení mezd u nejnižších příjmových skupin na HDP ve starých a nových zemích EU mluví jasně: pokud dojde ke zvýšení finančních příjmů u lidí v prvních 60 procentech mzdové škály, tak HDP naroste přibližně u každého procenta v hodnotě 0,4 procenta. U těch nejbohatších skupin je to přesně naopak.

Proč by se v Česku měla či neměla výrazněji zvyšovat minimální mzda?

Obecně platí, že razantní zpřísnění regulatorních parametrů negativně ovlivňuje jakýkoliv trh, výrazné zvýšení minimální mzdy je takovým parametrem pro trh práce.

Způsobí případné uzákonění dalšího růstu minimální a zaručených mezd růst mezd obecně? A pokud ano, ustojí ho zaměstnavatelé, nebo jim to přivodí potíže?

Tento evergreen, nebo spíš katastrofické strašení, co všechno růst minimální mzdy napáchá za škody posloucháme řadu let. Nikdy se nic z toho nevyplnilo. 

Způsobí případné uzákonění dalšího růstu minimální a zaručených mezd růst mezd obecně? A pokud ano, ustojí ho zaměstnavatelé, nebo jim to přivodí potíže?

Výrazné zvýšení minimální mzdy je plošným impulzem k růstu mezd. Některá odvětví, respektive konkrétní firmy ale nemusí takový impulz unést. Existuje hrozba dvou navrhovateli nepochybně „neplánovaných“ reakcí – konkrétní firma zúží své aktivity, případně zcela odejde z trhu, anebo část svých dosavadních zaměstnanců převede do režimu práce „načerno“.

V čem byste s Hospodářskou komorou nejlépe našli společnou řeč? Co podle vás dělají dobře?

Dobře dělá to, že její představitel několikrát ocenil na tripartitě odbory za konstruktivní přístup a nápady. V 90 procentech asi najdeme s Hospodářskou komoru společnou řeč. Hospodářská komora ale není naším typickým partnerem pro vyjednávání, také není řádným členem tripartity, účastní se pouze jako host. Hospodářská komora je v dobrém slova smyslu spíše lobbistickou organizací, a její hlavní poslání je poskytování poradenských a konzultačních služeb v otázkách spojených s podnikatelskou činností a vzdělávací činnost. Dále je to účast na řešení problémů zaměstnanosti a na odborné přípravě k výkonu povolání, podpora školských zařízení zřízených k tomuto účelu. To jí bylo do vínku dáno při zřízení zákonem. 

V čem byste s Českomoravskou komorou odborových svazů nejlépe našli společnou řeč? Co podle vás dělají dobře?

Jsou zdatní a zkušení v kolektivním vyjednávání. Věnují pozornost otázkám ochrany spotřebitele.

Zahraniční investoři podle některých tvrzení z českých firem vyvádějí nezvykle mnoho peněz, neinvestují do jejich dalšího rozvoje. Je to pravda? Může vlastníkům firem někdo mluvit do toho, jakou dividendu si vyplatí. Bylo by možné je nějak pozitivně motivovat, aby peníze nechali v Česku?

České ekonomice se pro nejmasivnější odliv kapitálu říká „odtoková“ ekonomika. Pro další poskytování nových výhod nadnárodním společnostem nevidíme další prostor. Naopak vidíme právě vzhledem k částce, která odtéká z Česka, velký prostor pro zvyšování mezd. Částka, kterou nadnárodní firmy vyvádějí z Česka je astronomická, tvoří devět procent HDP, jde o 340 miliard korun jen za rok 2015, které odtékají na dividendách po odpočtu reinvestic. 

Zahraniční investoři podle některých tvrzení z českých firem vyvádějí nezvykle mnoho peněz, neinvestují do jejich dalšího rozvoje. Je to pravda? Může vlastníkům firem někdo mluvit do toho, jakou dividendu si vyplatí. Bylo by možné je nějak pozitivně motivovat, aby peníze nechali v Česku?

Pomineme-li situaci, kdy zahraniční vlastník uzavře dohodu s českým státem ohledně konkrétní investice, kdy je pak vázán případným smluvním závazkem jako odpovědí na státní investiční pobídku, je vždy na suverénním rozhodnutí vlastníka, jak nakládá s dosaženým ziskem. Stát ale může motivovat zahraniční vlastníky jak vhodným podnikatelským prostředím k reinvestování zisku (včetně jeho možné diverzifikace) v Česku, tak zatraktivněním Česka jako centra jeho životních zájmů (aby zde žil, osobně spotřebovával služby a zboží nejlépe spolu se svými blízkými). Nejde tedy jen o administrativní, právní, daňové a další podmínky pro podnikání, ale i o kvalitu života v Česku, zahrnující úroveň osobního zdanění, životní prostředí, bezpečnost, dostupnost a úroveň kulturních a vzdělávacích služeb atd.

Mělo by se Česko snažit co nejvíc usnadnit možnost příchodu zahraničních pracovníků, zaměřujících se na méně kvalifikované práce?

Proč? Podívejte se na brexit, vždyť to je také důsledek nedostatečné konvergence mezd, vidíme zde jasně, co způsobil dlouhodobý vývoz levné práce. Tuto chybu budeme opakovat? Byznys si v Česku zvykl za mnoho let na polštář nízkých mezd, když se trend mění, chtějí proto dovážet levnou práci z východu. To není moudrá a strategická cesta. Pokud u nás budou například Ukrajinci pracovat za stejných podmínek, jako tuzemští zaměstnanci, nemáme s tím problém. 

Mělo by se Česko snažit co nejvíc usnadnit možnost příchodu zahraničních pracovníků zaměřujících se na méně kvalifikované práce?

V tuto chvíli nejde ani tak o otázku volby, jako o nezbytnost vyvolanou realitou českého trhu práce. Firmám se zoufale nedostává zaměstnanců se střední a nižší kvalifikací. Pokud jsou zahraniční pracovníci mentalitou, návyky, stylem života a vůbec svou hierarchií hodnot blízcí českému prostředí, a jde o pozice, o něž tuzemci nemají dlouhodobě zájem, neměly by být vytvářeny překážky příchodu takových cizinců.

Souhlasíte s názorem, že tato vláda během svého mandátu zhoršila v Česku podmínky pro podnikání?

To snad má být vtip, tato vláda podle dosahovaných výsledků patří mezi naše nejúspěšnější. Nejenže napravila důsledky restrikcí minulých pravicových vlád, které se zřejmě chtěly proškrtat k prosperitě, ale nastartovala výrazný ekonomický růst. Spotřeba domácností se stala klíčovým faktorem růstu HDP. Máte-li na mysli zavedení Elektronické evidence tržeb, jako zhoršení podmínek pro podnikání, tak stanovisko ČMKOS je jednoznačné, jde doslova o ochranu seriózních a slušných podnikatelů – neserióznost nemůže být přece konkurenční výhoda. EET je o doložení poctivosti, ne o ztíženém podnikání.

Souhlasíte s názorem, že tato vláda během svého mandátu zhoršila v Česku podmínky pro podnikání?

Takto ultimativně bych se neodvážil počínání vlády hodnotit. Z anket mezi našimi členy ale vyplývá, že od vládní koalice, jejíž součástí je strana hlásící se k podnikatelskému uvažování, očekávali a očekávají zřetelnější zlepšení prostředí pro podnikání, zatímco jsme svědky spíše zavádění mnoha diskutabilních opatření, která zvyšují především administrativní zátěž.

Josef Středula

Vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě. Po škole pracoval ve Vítkovických železárnách v technických profesích. Po revoluci se podílel na vzniku nových odborů. V odborových funkcích působí od února 1990. V roce 1993 se stal místopředsedou OS KOVO, v roce 2005 pak i jeho předsedou. V dubnu 2014 byl zvolen do čela největší odborové centrály ČMKOS. Dlouhodobě působí v nejrůznějších  pracovních týmech tripartity – RHSD. Je členem Řídícího výboru Evropské odborové konfederace. Rád fotografuje, lyžuje, poslouchá hudbu a s oblibou ke své práci využívá Facebook a Twitter.

Vladimír Dlouhý

Studoval na VŠE v Praze, Katolické univerzitě v Lovani a Univerzitě Karlově. Pět let před revolucí trávil v Prognostickém ústavu ČSAV. V letech 1989 až 1992 ministr hospodářství ČSFR, od roku 1992 do června 1997 ministr průmyslu a obchodu ČR. Byl místopředsedou Občanské demokratické aliance (ODA) a poslancem. V letech 1997 až 2012 poradce investiční banky Goldman Sachs, v letech 1998 až 2010 poradce ve společnosti ABB. Později působil ve firmách Chayton Capital, Meridiam Infrastructure a jako člen Rady ředitelů společnosti KSK Power Ventur v Hyderabadu. V čele Hospodářské komory od roku 2014.