Významnou součástí akce je takzvaný mentoring. Všechny ženy, které ve čtvrtek 12. dubna přijdou na Den rovnosti platů do Domu módy na Václavském náměstí, budou mít příležitost setkat se s úspěšnými podnikatelkami a manažerkami z nejrůznějších oborů. My přinášíme rozhovor s jednou z nich. Ludmila TREUTNEROVÁ se čtrnáct let věnovala kontrole jakosti potravin ve Státní zemědělské a potravinářské inspekci i největších soukromých dovozních firmách, jako je Čeroz nebo Kamma. Absolvovala řadu zahraničních stáží, zejména v Německu a Holandsku. Své zkušenosti a poznatky z kontroly jakosti potravin využívá i dnes, kdy stojí v čele firmy Nutra-Bona, která nabízí doplňky stravy. V rámci svého mentoringu se zaměřuje na oblast zdraví a zdravého životního stylu.
Jste jednou z mentorek Dne rovnosti platů. V čem vlastně „mentoring“ spočívá?
Člověk z praxe, který už má určité pracovní a životní zkušenosti, je nabízí a předává ostatním. V tomto případě ženám nejrůznějšího věku, které stojí na počátku kariéry. Mentor může svého „mentieho“ vést, radit mu, motivovat ho, dodávat mu odvahu a sebevědomí – pokud o to stojí.
Je spolupráce dlouhodobější, nebo se jedná o jediný den?
Stávám se mentorkou poprvé, takže jsem sama zvědavá. Záleží hlavně na tom, jak mentor daného člověka osloví. Byla bych moc ráda, kdyby se mi podařilo navázat s některými dámami dlouhodobější spolupráci.
Každá z mentorek se nějak profiluje, vaším oborem je zdraví a zdravý životní styl – v jakém smyslu jsou zásadní pro kariéru?
Bez zdraví se nedá žít. Není zásadní jen pro kariéru, ale pro život vůbec. Na zdraví se zakládá naše postavení ve společnosti – jestli budeme moci pracovat a budovat kariéru, kolik budeme vydělávat. Od zdraví se odvíjí okruh našich přátel, partnerský život i naše koníčky. Závisí na něm také, jak budeme vypadat, protože náš vzhled je „výkladní skříň“ toho, co se odehrává uvnitř těla. Do vzhledu se zdravotní stav promítá. Pokud ztratíme zdraví, zásadně se nám změní kvalita celého života.
Myslíte, že jsou lidé v péči o své zdraví dost aktivní?
Zdraví je dar, který většina z nás dostala zadarmo. A když něco dostaneme zadarmo, většinou si toho moc nevážíme... Souvisí to také s naší výchovou: minulý režim nás vedl k závislosti, učili nás, že zdraví nic nestojí, že se o nás nějak postarají a že to vlastně ani moc není naše věc, a tenhle myšlenkový stereotyp bohužel u řady lidí přetrvává dodnes. Jenže to není pravda. Každá nemoc, včetně obyčejné chřipky, může člověka a jeho život poškodit navždy. O své zdraví se proto nemáme starat ve chvíli, kdy onemocníme, ale když jsme zdraví – abychom zdraví zůstali. A nemůžeme čekat, že to někdo udělá za nás. My musíme být ti aktivní. To se snaží předávat celý tým společnosti Nutra-Bona svým klientům a já to považuji za nejdůležitější součást svého mentoringu.
Jaké základní rady v oblasti zdraví a životního stylu byste dala lidem, kteří chtějí zvýšit své šance na kariérní úspěch?
Nejdůležitější je prevence. Starat se o kvalitní výživu, pitný režim, pozitivní myšlení, odpočinek a pohyb. To jsou spojité nádoby, péči o zdraví je třeba pojímat komplexně. To všichni víme, už jen stačí – dělat to. Celý svůj profesní život se zabývám výživou, která je nesmírně důležitá. Už Hippokrates říkal: výživa tvá budiž tvým lékem. Za posledních sto let se razantně změnilo životní prostředí – to, co dýcháme, co pijeme, co jíme, v jakém stresu žijeme, užíváme řadu léků, přibývají škodlivé cizorodé látky. Z řady potravin se ztratily důležité živiny. To vše nepříznivě ovlivňuje naše fyzické i psychické zdraví a kondici. Proto potřebujeme kvalitní doplňky stravy. Ty doplní stavební a ochranné látky, kterých je v potravě nedostatek, a naše tělo si pak s řadou nepříznivých vlivů dokáže poradit samo.
Nemoc je také čím dál tím dražší…
To je jednoznačný trend. Do zdraví se proto vyplatí investovat. Nelze to brát tak, že za sebe utrácím. Vše, co uděláme pro své zdraví, je třeba chápat jako investici, která se vždycky vrátí.
Jak se naše zdraví a kondice konkrétně promítají do kariéry, jak je zohledňuje zaměstnavatel?
Otázka je, o koho vlastně zaměstnavatel stojí, jaké chce zaměstnance. Musejí podávat výkony a odvádět práci, ale musejí také reprezentovat. Zaměstnavatel chce zaměstnance aktivního výkonného, plného energie, člověka s nápady, který je přesný, má jasné myšlení, je psychicky odolný, nehroutí se, hledá řešení, dobře vypadá a hlavně – nemá absence. Nemoc nemůže být důvodem k diskriminaci, oficiální statistiky na to neexistují. Zaměstnavatel nikdy nepřizná, že zaměstnance nevzal proto, že špatně vypadá, nebo proto, že by mohl být často nemocný, ale v praxi to tak samozřejmě chodí. Nezaměstnanost je vysoká, na každou práci dnes čeká fronta zájemců, zaměstnavatel má z čeho vybírat a přirozeně to dělá.
Je člověk s viditelným zdravotním handicapem, například když chodí o berlích, automaticky znevýhodněn, i když by handicap na jeho práci nemohl mít vliv – třeba kdyby pracoval u počítače?
Sama jsem v takové situaci nikdy nebyla a obecně se na to odpovědět nedá. Jako majitelka velké prosperující firmy bych takového kolegu s radostí přijala. Jako majitelka malé firmy bojující o přežití bych váhala. Dnešní systém je nastaven tak, že zaměstnavatel platí čtvrtý až jednadvacátý den nemoci, další náklady vznikají na přesčasech a odměnách pro ty, kteří nemocného zastupují. Vzniká i celá řada provozních problémů. Nemoc je prostě drahá, jak pro samotného nemocného, tak pro jeho zaměstnavatele.
Jak se do našeho kariérního života promítá obezita?
Uchazeče o zaměstnání určitě znevýhodňuje. I statistiky potvrzují, že obézní mají nižší plat. Mnoho lidí včetně zaměstnavatelů automaticky předpokládá, že obézní člověk je méně aktivní a výkonný, což samozřejmě není pravda. U obézních lidí však může být vyšší nemocnost, což je prokázané. S vysokou obezitou je spojen takzvaný metabolický syndrom, se kterým souvisí řada nemocí, například diabetes, vysoký krevní tlak nebo vysoký cholesterol a další. Obezita navíc může způsobovat psychické problémy, nižší sebevědomí, zvyšuje se riziko úrazu. To vše může vést k častějším absencím, což zaměstnavatel zohledňuje. Vybere si zkrátka člověka, který přináší menší rizika.
Je to stejné jako u zaměstnávání lidí ve vyšším věku?
Zaměstnatelnost lidí nad padesát let je další problém. Zaměstnavatelé automaticky předpokládají, že i u nich se mohou častěji vyskytovat zdravotní problémy. Funguje tu stejná logika.
Jakou roli hraje při výběru zaměstnance atraktivní vzhled?
Atraktivnější lidé to mají jednodušší, bývají úspěšnější, to platí určitě. Nejde ale jen o vzhled. Spíš o celkové charisma, o to, co vyzařují. Velkou roli při výběru zaměstnance hrají u zaměstnavatele i podvědomé vlivy. Nemusí nikoho vědomě diskriminovat, a přesto si vybere zaměstnance, který mu připadá atraktivnější a zajímavější. Asi se to dá přirovnat k tomu, když si člověk vybírá partnera nebo partnerku – buď si lidé zkrátka voní, nebo nevoní. To jsou věci, které v nás přetrvávají ještě z přírody, nedokážeme je racionálně ovlivnit, ale fungují.
Není trochu diskriminační, když zaměstnavatel požaduje zaslat spolu s životopisem i fotografii?
To nevím, já bych se jako zaměstnavatel na základě fotografie v žádném případě nerozhodovala, koho pozvu na výběrové řízení. Někdo je totiž fotogenický, někdo není. Fotografie o ničem nevypovídá.
Je atraktivita a vzhled při výběru nového zaměstnance stejně důležitá u žen i mužů?
Záleží na nabízené pozici, dá se ale říci, že u žen je tlak na atraktivní vzhled určitě větší. Od ženy se více očekává, že bude i zdobit. Zanedbaná a neatraktivní žena má uplatnění na trhu práce jistě složitější. Dobrá zpráva je, že nejde jen o krásu, kterou žena dostala do vínku. Leccos se dá přeci zamaskovat nebo naopak zvýraznit. To podstatné je, jak působíme svým chováním a upraveností. A to může každá žena ovlivnit tím, jak aktivně na sobě pracuje a jak o sebe pečuje. Své šance zkrátka můžeme zahodit, nebo zvýšit. Hlavně to nevzdávejme.
Pokračování
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
14. 4. 2012 4:53, ladybug
Franto, jak jsi starej, tak si blbej. Jsem pracovala přes 20 let v projekci na západě a nikomu moje nadváha vevadila, protože jsem byla velmi spolehlivá pracovnice. A jestli jsem byla 3 dni nemocná za rok, tak to bylo moc. to co píšeš nemá nic společného se skutečností. Každý člověk je jiný a váha nemá nic společného s charakterem člověkem. Ty jsi asi člověk, jehož váha je správná, ale charakter není.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
11. 4. 2012 10:02, Franta
Myslím, že nerovnost platů mezi pohlavími je už asi skoro pryč.
Co se týče nižších platů obézních......... asi ano, protože:
1) bývají častěji nemocní - to se nutně projevuje v příjmech
2) většinou bývají celkem líní a jejich výkony v práci mnohem slabší.......
3) často jsou to právě oni, kdo vyvolávají spory, ne jen anorektičky.......
Důvodů by se dalo najít víc, ale zase to neplatí pro všechny obézní. Je ale pravda, že jich pár znám a bez vyjimky jsou to líní, závistivci, kteří se vlastní vinou (většinou) dostali do zdravotních problému a všem ostatním by jen zvyšovali daně.......
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.