Minimální mzda od 1. 1. 2007

Pavel Slavík | 10. 1. 2007

1. Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Výši základní sazby minimální mzdy, dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezující pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

2. Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně.

Minimální mzda platí jako jediná mzdová veličina pro zaměstnance v organizacích podnikatelské sféry, v nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách. V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší než uvádí nařízení vlády o minimální mzdě.

V ostatních organizacích podnikatelské sféry, ve kterých není uzavřena kolektivní smlouva nebo nejsou mzdové podmínky v kolektivní smlouvě sjednány, platí vedle minimální mzdy nejnižší úrovně zaručené mzdy. Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 1. skupinu prací je shodná s výší minimální mzdy.

V nepodnikatelské sféře (veřejných službách a správě) se uplatňuje vedle minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy systém platových tarifů.

3. Výše hrubé minimální mzdy od 1. ledna 2007

  • základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu,
  • sazby minimální mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance činí:
    • 90 % (tj. 7 200 Kč, resp. 43,30 Kč/hod.) základní sazby minimální mzdy, jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru,
    • 80 % (tj. 6 400 Kč) základní sazby měsíční minimální mzdy, jde-li o mladistvého zaměstnance,
    • 75 % (tj. 6 000 Kč, resp. 36,10 Kč/hod.) základní sazby minimální mzdy, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu,
    • 50 % (tj. 4 000 Kč, resp. 24,10 Kč/hod.) základní sazby minimální mzdy, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu, nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod.

4. Minimální mzda a délka pracovní doby

Výše minimální mzdy uvedená v nařízení vlády se vztahuje ke stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Podle § 79 zákoníku práce však mohou mít zaměstnanci stanovenou i jinou týdenní pracovní dobu. Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnanců pracujících v podzemí a zaměstnanců pracující v nepřetržitém nebo třísměnném pracovním režimu nesmí překročit 37,5 hodiny týdně. Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem nesmí překročit 38,75 hodiny týdně. U zaměstnanců mladších 18 let nesmí stanovená týdenní pracovní doba překročit 30 hodin týdně. Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy může obsahovat kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis. Ve všech těchto případech se minimální mzda za hodinu zvýší úměrně ke zkrácené stanovené pracovní době. Tím je zajištěn při různé délce stanovené týdenní pracovní doby nárok zaměstnance (při odpracování stanovené doby) na stejnou výši minimální mzdy za týden, resp. měsíc. Konkrétní sazby na hodinu podle stanovené týdenní pracovní doby odvodí zaměstnavatelé ze základních sazeb podle vzorce:

MMx = MMz krát k

k = 40 / x

MM = minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu
z = 40 hodin
x = jiná stanovená týdenní pracovní doba, například 37,5 hodin

Výpočet:
MM37,5 = 48,10 krát k
k = 40 / 37,5 = 1,0667
MM37,5 = 48,10 krát 1,0667 = 51,30827 zaokrouhleno na 51,30 Kč

Z takto vypočtené sazby stanoví zaměstnavatelé výši minimální mzdy pro poživatele invalidních důchodů, mladistvé a zaměstnance ve věku 18 až 21 let příslušným procentem uvedeným v bodě 3.

Příklady minimální mzdy od 1. ledna 2007 podle délky stanovené týdenní pracovní doby a procentních sazeb

Týdenní pracovní doba v hodinách Minimální mzda v Kč/hod. (zaokrouhleno na 10 hal.)
100% 90% 80%* 75% 50%
40 48,10 43,30 - 36,10 24,10
38,75 49,70 44,70 - 37,30 24,90
37,5 51,30 46,20 - 38,50 25,70
30 64,10 57,70 51,30 48,10 32,10

Pozn.: *) 80 % minimální mzdy se vztahuje jen na mladistvé zaměstnance, u nichž nesmí stanovená pracovní doba překročit 30 hodin týdně.

Zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou, který má sjednánu kratší pracovní dobu (§ 80 zákoníku práce) nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době se sazba minimální mzdy snižuje úměrně odpracované době.

Například zaměstnanci organizace se 40-ti hodinovou stanovenou týdenní pracovní dobou, jehož týdenní pracovní doba je sjednána pouze na 20 hodin týdně, nenáleží od 1. ledna 2007 minimální mzda ve výši 8 000 Kč, ale pouze ve výši 4 000 Kč za měsíc.

5. Doplatek do výše minimální mzdy

Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek, a to bez ohledu na jeho zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost, což platí i pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou.

Do mzdy a platu se zahrnují všechny jejich složky, s výjimkou mzdy a platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.

Zdroj: www.mpsv.cz

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

0
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

A tohle už jste četli?

Zaměstnanecké benefity: Co se v roce 2026 mění a o kolik můžete dostat víc

30. 10. 2025 | Gabriel Pleska | 1 komentář

Zaměstnanecké benefity: Co se v roce 2026 mění a o kolik můžete dostat víc

Zůstávají dvě kategorie zaměstnaneckých benefitů: volnočasové a zdravotní. Pro obě ale roste limit, do kterého se z nich neodvádí daň z příjmů a povinná pojištění. Míň firem se pravděpodobně... celý článek

Do důchodu ještě letos, nebo se vyplatí počkat na příští rok? Rozdíl dělá i tisíce korun

25. 9. 2025 | Jiřina Holubová | 1 komentář

Do důchodu ještě letos, nebo se vyplatí počkat na příští rok? Rozdíl dělá i tisíce korun

Vláda včera schválila parametry pro výpočet starobních důchodů v roce 2026. Nesprávné rozhodnutí, jestli do penze odejít ještě letos, nebo až v novém roce, vás může připravit o stovky... celý článek

Velký přehled mezd: Kolik berou manažeři, obchodníci, skladníci a další

17. 9. 2025 | Kateřina Hovorková

Velký přehled mezd: Kolik berou manažeři, obchodníci, skladníci a další

Rozsáhlý mzdový průzkum společnosti Grafton Recruitment zmapoval finanční ohodnocení pracovních pozic napříč obory a regiony. Zjistěte, jak rostou mzdy a kolik si vydělají jednotlivé... celý článek

Konec benefitů, které nahrazují mzdu. Zpřísnění potvrdili poslanci

11. 9. 2025 | Kateřina Hovorková

Konec benefitů, které nahrazují mzdu. Zpřísnění potvrdili poslanci

Někteří zaměstnavatelé nahrazují část mzdy zaměstnanců volnočasovými benefity. Tím ušetří na odvodech. Ovšem stát tím přichází o peníze. Proto se ministerstvo financí rozhodlo takovým... celý článek

Průměrná mzda stoupla nejrychleji za čtyři roky. Po odečtení inflace

3. 9. 2025 | Radim Zelený

Průměrná mzda stoupla nejrychleji za čtyři roky. Po odečtení inflace

Průměrná hrubá mzda v Česku vzrostla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 7,8 procenta na 49 402 korun. Informoval o tom Český statistický úřad. 

Partners Financial Services