Zdroj: Pleska / Midjourney
Peněžitá pomoc v mateřství, které se říká mateřská, je dávka nemocenského pojištění a má pomáhat rodinám s výpadkem příjmu během mateřské dovolené. Které se taky obecně říká mateřská. Mateřská takzvaná dovolená a peněžitá dávka spolu úzce souvisejí. Někdy se ale mateřská říká také rodičovské dovolené (volně propojené s čerpáním rodičovského příspěvku) – a to už je něco hodně jiného.
Zaměstnaným maminkám mateřskou dovolenou poskytuje zaměstnavatel. Maximálně na ní můžou zůstat 28 týdnů, případně 37 týdnů, když se jim narodí najednou dvě děti nebo víc.
Na mateřskou se nastupuje osm až šest týdnů před očekávaným dnem porodu, v tomto rozmezí si termín nástupu na dovolenou může vybrat sama. Pokud si nevybere, automaticky začíná šest týdnů před termínem porodu. Oproti dovolené na zotavenou je tedy rozdíl v tom, že její termín nenařizuje zaměstnavatel, ale matka, zákon, případně příroda – když se dítě narodí dřív, začíná mateřská běžet ode dne porodu.
Samostatně výdělečně činná maminka, podnikatelka, nemůže odejít na mateřskou dovolenou, nemá zaměstnavatele. Ale na peněžitou pomoc v mateřství za určitých okolností nárok má.
Pokud jde o pobírání peněžité pomoci v mateřství, zaměstnané maminky ji začínají pobírat s nástupem na mateřskou dovolenou a maminky-podnikatelky si o ni můžou říct v tu samou dobu, tedy v rozmezí osmi až šesti týdnů před očekávaným termínem porodu.
Dávka se vyplácí stejně dlouho, jako trvá mateřská dovolená (případně jak dlouho by trvala, kdyby maminka nebyla OSVČ, ale zaměstnankyně), tedy 28 týdnů nebo 37 týdnů. Době pobírání peněžité dávky v mateřství na úřadě říkají podpůrčí doba.
Jiná je délka mateřské dovolené a podpůrčí doba, když jde na mateřskou otec.
Pro přiznání peněžité pomoci v mateřství (mateřské) je rozhodující účast na nemocenském pojištění. Jde o jednu z částí sociálního pojištění, které za každého zaměstnance povinně odvádí zaměstnavatel.
OSVČ nemocenské pojištění v sociálním pojištění neodvádějí, můžou si ho platit dobrovolně.
Zaměstnané ženě mateřskou přiznají, pokud má ve dvou letech předcházejících případnému nástupu na mateřskou zaplacené nemocenské pojištění aspoň za 270 dní (to odpovídá zhruba devíti měsícům zaměstnání) a musí být zaměstnaná v okamžiku nástupu na mateřskou.
Pro maminky, které ale odejdou z pracovního poměru během těhotenství, platí ochranná doba 180 dní. To znamená: když to žena stačí do 180 dní od skončení pracovního poměru, může peněžitou pomoc v mateřství taky dostávat.
Pro maminky OSVČ taky platí podmínka 270 dní placení nemocenského pojištění dva roky před žádostí o peněžitou pomoc v mateřství. Musí ale splnit ještě jednu další: 180 pojištěných dní musí spadat do roku před nástupem na mateřskou.
Jsou ale taky dny, které se můžou počítat jako pojištěné, i když za vás zaměstnavatel neodvádí pojištění nebo si ho neplatíte sami:
Za dobu účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství patří kromě těch dní, kdy bylo nemocenské pojištění placené, taky:
Pozor: Zaměstnavatel za vás v roce 2026 nemocenské pojištění neplatí, jestliže pracujete na dohodu o pracovní činnosti s výdělkem do 4500 korun měsíčně nebo na dohodu o provedení práce s výdělkem do 12 tisíc korun. U vyšších výdělků se z dohod nemocenské pojištění odvádí.
Při výpočtu peněžité pomoci v mateřství maminek, které na mateřskou odcházejí ze zaměstnání, vycházejí úředníci z takzvaného denního vyměřovacího základu. Tím je průměr hrubých příjmů za posledních 12 měsíců rozpočtených na den (hrubý měsíční příjem × 12 měsíců : 365 dnů).
Tento denní vyměřovací základ se pak ale ještě snižuje podle redukčních hranic. Ty jsou pro rok 2026 nastavené takto:
Co to znamená?
Takže pro příklad si mysleme maminku, která vydělává 54 750 korun (hrubého, kdyby vás zajímalo, kolik jí přijde na účet, máme kalkulačku čisté mzdy). Denní vyměřovací základ bude mít (54 750 × 12 : 365 =) 1800 korun. Z nich se 1663 započítá zcela, ale ze 137 korun, které zbývají do 1800 už se počítá jen 60 procent. Z 1denního vyměřovacího základu 1800 korun je redukovaný vyměřovací základ 1745,2 koruny. A sedmdesát procent z něj je po zaokrouhlení denní dávka mateřské naší nastávající a záhy novopečené maminky. Je to 1214 korun, měsíčně dostane nějakých 36 420 korun a celkem za 28 týdnů bude mít 237 944 korun.
Redukční hranice se stanovují vždycky na rok a pokud někdo mateřskou pobírá přes hranici kalendářního roku, je možné, že mu po Novém roce budou vyplácet o maličko víc, protože redukční hranice se posouvají směrem nahoru.
To počítání a redukce nejsou moc zábavná věc. Proto máme kalkulačku mateřské, která to všechno spočítá za vás.
Mateřská pro OSVČ se počítá maličko jinak, pro výpočet vyměřovacího základu se nedají použít výdělky ze zaměstnání. Proto máme taky kalkulačka mateřské pro OSVČ.
O mateřskou už zaměstnankyně nežádají na správě sociálního zabezpečení. Od roku 2025 padla velká část úřadování na jejich zaměstnavatele. Nastávající mamince řekne doktor datum očekávaného porodu a zároveň ho elektronicky pošle na Českou správu sociálního zabezpečení. A budoucí mamince dá papírek s identifikátorem (číselným kódem) nebo jí ho pošle na telefon nebo e-mail.
Identifikátor maminka předá zaměstnavateli ve chvíli, kdy mu oznamuje datum, kdy chce nastoupit na mateřskou. Tahle komunikace nemá přesně danou formu, ale oznámení o nástupu na mateřskou by si maminka měla nechat písemně potvrdit. Sama už do procesu žádání nevstupuje a nemá ho plně pod kontrolou, i když na něj může nahlížet po registraci na ePortálu ČSSZ.
Česká správa sociálního zabezpečení má na webu ke stažení i vzorové hlášení zaměstnance.
A to je celé. Dál už je to jen mezi zaměstnavatelem a sociálkou.
Podnikatelky jsou samy sobě zaměstnavatelem, musí se tedy postarat samy. Formulář žádosti o mateřskou najdou na ePortálu ČSSZ. Odsud ji mohou po přihlášení digitální identitou i pohodlně poslat. (Lepší je ale přihlásit se nejdřív a pak až vyplňovat, protože systém po přihlášení některé kolonky vypíše sám).
Pokud mají povinně datovou schránku (a to má většina OSVČ), pak dokonce ani nemají jinou možnost než s úřadem komunikovat digitálně, buď přes portál nebo datovou schránkou nebo mailem s uznávaným elektronickým podpisem.
Peněžitou pomoc v mateřství nemusí pobírat výhradně matka – na mateřskou místo ní může nastoupit i otec dítěte nebo manžel maminky. I táta na mateřské ale musí splnit výš uvedené podmínky: dostatečný počet dní nemocenského pojištění a účast na nemocenském pojištění v den nástupu na mateřskou.
Mateřská se pak počítá z tatínkových příjmů.
Kratší je pouze doba, po kterou muži peněžitou pomoc v mateřství čerpají: maximálně 22 týdnů s jedním dítětem, 31 týdnů v případě vícerčat, tedy o šest neděl míň než maminka.
Dávku sociálka tatínkům přizná nejdřív po skončení šestinedělí. Pokud matka dítěte sama čerpá mateřskou před porodem nebo šestinedělím, zkrátí se doba, po kterou ji může brát otec, i o tyto dny. Pozor: dohromady ji brát nemůžou.
Jak si otec o mateřskou řekne? Musí si od maminky vyžádat identifikátor, který dostala od svého gynekologa. S ním pak jde za zaměstnavatelem a postupuje stejně jako by postupovala maminka. Pokud je osobou samostatně výdělečně činnou, postupuje jako maminka samostatně výdělečně činná.
Kromě toho je ale potřeba mít ještě podepsanou dohodu o tom, že se rodiče dohodli, že tatínek přebírá dítě do péče a že bude čerpat peněžitou pomoc v mateřství. Maminčin podpis na tomto dokumentu musí být ověřený: od notáře nebo na CzechPointu, případně ho maminka může podepsat přímo na pracovišti České správy sociálního zabezpečení před jeho zaměstnancem.
Pozor, nepleťte si tátu na mateřské s tátou na otcovské. Otcovská, neboli dávka otcovské poporodní péče, je něco jiného (i když je to taky dávka nemocenského pojištění a denní výše otcovské se vypočítá stejně jako denní výše mateřské).
Otcovská se ovšem pobírá jen týden a má vykrýt výpadek příjmů, když chce tatínek po porodu zůstat doma s maminkou a dítětem. Zaměstnavatel pouští otce z práce na otcovskou dovolenou.
Pokud dopředu promýšlíte věci jako je mateřská nebo otcovská, musíte umět plánovat i samotné rodičovství. Skvělé pomůcky najdete na sesterském webu Heroine.
V praxi často nastává situace, kdy si maminka není jistá, jestli uvedeným pravidlům vyhoví. Třeba během studia nebo těsně po něm, když je zaměstnána v zahraničí nebo před nástupem na mateřskou čerpala nemocenskou.
Studium samo o sobě o nároku na mateřskou moc neříká: je potřeba mít nějaké výdělky, ze kterých by se mateřská počítala. Podstatné je ale to, že se doba studia počítá do pojištěných dob. Takže když se po škole necháte zaměstnat nebo si při ní přivyděláváte a počítáte, jestli budete mít svých 270 dní s nemocenským pojištěním, studium se počítá. Do roku 2025 to platilo pouze pro studium ukončené, dneska se počítá i studium, které žena přeruší kvůli těhotenství.
Další problém, který řada budoucích matek řeší: nesníží mi mateřskou nemocenská, na které jsem byla před porodem? Na nemocenskou často nastupují maminky s rizikovějším těhotenstvím, vědí, že se mateřská nějak počítá z příjmů před nástupem na mateřskou – a protože nemocenská je samozřejmě nižší než mzda nebo plat, bojí se, že jim výši peněžité pomoci v mateřství nemocenská sníží.
Jsou to zbytečné obavy. Počítají se jen výdělky ze zaměstnání, nemocenská se nijak nezapočítává a mateřskou nesnižuje.
Rady si často nevědí maminky, které pracovaly v cizině, a v Česku tedy neplatily dost dlouho nemocenské pojištění.
I matka, která nenasbírá potřebnou dobu účasti na nemocenském pojištění v Česku, může na peněžitou pomoc v mateřství dosáhnout. Rozhodující je, jestli v té cizině platila nějakou obdobu našeho sociálního nebo zdravotního pojištění, které zakládá nárok na mateřskou.
Je přitom potřeba rozlišovat, jestli šlo o cizí cizinu, nebo o cizinu naši, tedy Evropskou unii. Doby pojištěné, které získáte ve kterýchkoli zemích Unie, se sčítají. U jiných států pak záleží, jakou smlouvu o sociálním zabezpečení s nimi Česko uzavřelo. Přehled najdete na stránkách České správy sociálního zabezpečení.
Dobu pojištění v cizině je potřeba prokázat správě sociálního zabezpečení patřičnými dokumenty.
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
