Brexit připraví Česko o míň, než se zdá. Ukazuje to příklad s pivem

Autor je ekonomem České spořitelny a členem Výboru pro rozpočtové prognózy.

Ohledně odchodu Velké Británie z Evropského unie se často zmiňuje standardní statistika, podle níž do Velké Británie putují přímo či nepřímo (třeba přes Německo) vývozy v hodnotě nějakých sedmi procent českého hrubého domácího produktu (HDP).

Může se tudíž zdát, že kdyby došlo na nejčernější scénář obchodních vztahů mezi Británií a EU (což by byl přechod na celní a ostatní překážky ve výši, kterou nahlásila EU na půdě Světové obchodní organizace) a kdyby tento scénář – čistě hypoteticky – vedl k úplnému konci vývozů z Česka do Británie, české HDP by mohlo klesnout o oněch sedm procent. Což by samozřejmě byl šok jako hrom – větší, než dopad světové finanční krize na českou ekonomiku v roce 2009.

Skutečnost je ale trochu jiná.

Zaprvé: Je třeba se ptát nikoli na celkový objem vývozu z Česka do Británie, nýbrž na tu jeho část, která pochází skutečně z Česka. Pokud do Británie doputují z Česka lahve s pivem, přičemž lahve Česko dováží z ciziny, a skutečně česká je jen ta tekutina v nich, pak českou přidanou hodnotou je pouze ta náplň.

Brexit by tudíž měl české firmy a zaměstnance trápit pouze ohledně možného rušení výroby této české přidané hodnoty, tedy hodnoty samotné náplně, nikoliv celkového vykázaného českého vývozu, tedy piva i s lahví.

Zadruhé: Cla, kvóty a další překážky se budou týkat především hotových výrobků a služeb pro domácnosti, nikoli polotovarů a služeb pro firmy. Překážky pro dovoz vstupů používaných britskými firmami by totiž těmto firmám zvyšovaly náklady, a tím poškozovaly jejich konkurenceschopnost.

Ohrožená poklesem poptávky v důsledku brexitu je proto především ta česká přidaná hodnota, která je po příchodu do Británie spotřebována bez dalšího využití ve vývozu z Británie.

V součtu podle údajů OECD vychází, že v roce 2015 (novější čísla nejsou, ale tyhle věci se moc nemění) bylo v Británii bez dalšího vývozního využití spotřebováno jen zhruba 2,5 % celkové české přidané hodnoty – jde o zboží i služby.

Graf ukazuje, že lehce přes půlku toho, co si v Česku vyprodukujeme, si tady taky spotřebujeme. V sousedním Německu spotřebují lehce přes osm procent české přidané hodnoty, což je víc, než v USA, Francii a Británii dohromady.

Jinak řečeno: Horní odhad problémů plynoucích české ekonomice z brexitu (po skončení nynějšího přechodného období) tedy zní nikoli 7 %, nýbrž pouze 2,5 %.

Jde ale o horní odhad, zatímco skutečnost bude ještě výrazně nižší. I kdyby se Británie a EU vůbec nedohodly, takže by vzájemné obchodní vztahy přešly na režim, který už před časem EU (tehdy včetně Británie) nahlásila v jednáních Světové obchodní organizace, pak například cla na dopravní prostředky by se pohybovala kolem 10 %. To asi není sazba, která by zájem Britů o auta z Česka zcela zlikvidovala.

Naše před časem zveřejněná analýza (na stranách 4-6) ukázala, že pravděpodobný dopad takového „tvrdého“ brexitu do růstu českého HDP by byl v rozsahu jen lehce přes jeden procentní bod.

Spořící účet plně online

Spořte s úrokem 5,3 % ročně bez podmínek

Sjednat spoření

Sdílejte článek, než ho smažem