Koruna poprvé za takřka dva roky prolomila úroveň 25,20 za euro. Dnes brzy ráno středoevropského času zhodnotila na nejsilnější úroveň od 7. února 2018, euro se prodávalo i za 25,197 koruny.
S výjimkou několika dní (právě během prvního únorového týdne roku 2018) nebyla od ukončení intervenčního režimu České národní banky v dubnu 2017 koruna nikdy vůči euru tak silná jako právě dnes.
Bezprostředním důvodem posilování koruny jsou zejména včerejší údaje Českého statistického úřadu k prosincové inflaci. Ta překonala očekávání trhu, když zrychlila na meziroční úroveň 3,2 procenta. Byla tak nejvyšší od roku 2012.
Zdražování v posledních měsících roku 2019 bylo nejrychlejší za více než sedm let a se vstupem do roku 2020 se situace nezmění: Citelný růst cen pokračuje, i kvůli zavedení spotřební daně z tabáku či alkoholu a dalším novoročním změnám, třeba úpravám cen elektřiny nebo vodného a stočného. Inflační tlaky silně podporuje stále poměrně vysoká jádrová inflace, v níž se zejména promítá citelný růst mezd. Nadále svižně rostou ceny bydlení, na vyšší úrovni zůstává také dynamika cen v oblasti energií, zejména zmíněné elektřiny, dále lihovin nebo některých potravin, jako je vepřové či cukr, což jsou tradičně kolísavé složky, které se neřadí do jádrové inflace.
Česká měna od Vánoc posílila z úrovně 25,55 koruny za euro až pod 25,20, tedy o téměř 1,4 procenta.
Posilování koruny částečně odráží fakt, že část devizových obchodníků nyní přisuzuje vyšší pravděpodobnost už poměrně brzkému zvýšení úrokových sazeb ČNB. Podmínkou ovšem je, aby se nadále zlepšovaly mezinárodní ekonomické podmínky, a tedy zmírňovaly mezinárodní protiinflační tendence, působící i na korunu. Že by zmírňovat mohly, naznačuje uvolňování napětí ve vztahu USA a Íránu, ale také chystaný podpis dílčí obchodní úmluvy USA a Číny, k němuž by mělo dojít již zítra.
Devizoví obchodníci neztratili zájem o korunu ani po vyjádření Marka Mory ve včerejší večerní televizní debatě na ČT24. Viceguvernér České národní banky uvedl, že i když prosincová míra inflace překonala prognózu ČNB o tři desetiny procentního bodu a dostala se ještě výrazněji než v listopadu nad tříprocentní horní mez tolerančního pásma inflačního cílování, z hlediska centrální banky „se nejedná se o nijak dramatickou zprávu.“
Mora nicméně připustil, že během letošního roku může dojít k mírnému zvýšení úrokových sazeb. Trh zatím počítá v konsensu s tím, že je ČNB ponechá beze změny. Posilování koruny totiž samo o sobě představuje utahování měnových podmínek. Pokud však bude zahraniční ekonomické zotavování pokračovat, Mora si podle svých slov umí představit, že se bude přiklánět ke zvýšení úrokových sazeb. Na posledním, prosincovém měnověpolitickém zasedání ČNB Mora pro růst sazeb ruku nezvedl, učinili tak jen dva ze sedmi členů bankovní rady, a to Tomáš Holub a Vojtěch Benda.
Autor je ekonom Czech Fund.
Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Je členem Národní ekonomické rady vlády. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Vydal... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem