Zdroj: Pleska / OpenAI
Únos venezuelského diktátora Nicoláse Madura do USA přinesl mimo jiné spekulace o tom, jaký majetek a jakým způsobem diktátor a jeho věrní během let nahromadili – a co se s ním stalo.
Podle článku na ZeroHedge, který se rychle stal hitem internetu, Madurův režim v roce 2018 vyvezl 73 tun zlata a za část peněz z prodeje postupně nakupoval bitcoin. Při cenách kolem tří až deseti tisíc dolarů za minci.
Později se údajně prodávala venezuelská ropa za stablecoiny – vyměňované dál za bitcoin.
Organizátorem nákupu a strážcem privátních klíčů k bitcoinovému bohatství má být Alex Saab, Madurův blízký spolupracovník, nynější ministr průmyslu, ale minimálně dřív prý také americký informátor.
Podle textu by takhle nashromážděných bitcoinů mělo být asi 600 tisíc, tedy v nynějších cenách asi za 60 miliard dolarů (zhruba 1,25 bilionu korun). Z Venezuely by to dělalo jednoho z největších vlastníků bitcoinu na světě.
Článek je ovšem vysoce spekulativní. Jak ostatně poukazuje třeba Mauricio Di Bartolomeo, venezuelský těžař krypta, pro tvrzení o diktátorově bitcoinovém pokladu neexistují on-chain důkazy. A dodává, že Venezuela má podle Bitcointreasuries oficiálně jen 240 bitcoinů za 22 milionů dolarů (458 milionů korun).
Výnosné investice do nemovitostí? Poradíme!
Najdeme vám nejvýhodnější nemovitostní fondy. O nic se nestaráte a své peníze chráníte před inflací.
V MSCI si loni koncem roku položili otázku, jestli ze svých globálních akciových indexů (MSCI Global Investable Market Indexes – GIMI) nevyloučit tzv. digital asset treasury companies (DAT), tedy firmy, které drží víc než polovinu aktiv v bitcoinu nebo jiných digitálních aktivech. Terčem pozornosti byly hlavně firmy typu Strategy, jejichž byznysplán je z velké části jen držet bitcoin a čekat, že jeho cena poroste.
Důvodem byly obavy části institucionálních investorů, že DAT se chovají spíš jako investiční fondy než běžné podniky, ale indexy MSCI konstruovány primárně pro měření výkonnosti „operujících“ společností, nikoli investičních vehiklů.
Teď MSCI oznámilo, že firmy tohoto typu v indexech ponechá, pokud budou samozřejmě dál splňovat ostatní podmínky pro zařazení, ale nebude s nimi provádět v rámci indexů žádné operace: nebude měnit jejich váhu v indexech a podobně.
Hodlá totiž spustit další kolo konzultací, které by měly rozhodnout, jak naloží nejen s firmami hromadícími krypto, ale i s dalšími podniky, které by se daly zařadit spíš mezi investiční společnosti než firmy, co opravdu něco produkují.
První známou službou, která padla za oběť regulacím Evropské unie je známá Lighting Network peněženka Wallet of Satoshi. Ta totiž od začátku roku hlásí uživatelům v Evropské unii, kteří do ní chtějí přijmout bitcoin, že to bohužel nejde, že ale můžou dál používat peněženku v sefl custody režimu.
Ačkoli Wallet of Satoshi nevydala žádné oficiální prohlášení, je pravděpodobné, že ukončení custody služeb v Unii souvisí s nařízením o trzích s kryptoměnami (MiCA) a směrnicí EU o správní spolupráci v oblasti daní (DAC8).
Můžeme tedy poděkovat Evropské unii, jak správně své občany vychovává, když je postrkuje k self custody peněženek, což jak víme, je pro delší držení jediná správná volba.
Self custody znamená, že privátní klíče k bitcoinům v peněžence vlastníte vy. Custody režim naopak znamená, že klíče vlastní provozovatel peněženky a vy mu musíte věřit, že vám bitcoiny vydá, když o to požádáte. Fakticky máte uložené peníze u někoho. Je to jednodušší, nemusíte nic moc řešit, ale má to prostě svoje rizika.
Na druhou stranu pro menší platby přes Lightning Network je custody peněženka racionální volba a pro mnoho uživatelů byla Wallet of Satoshi prvním krůčkem do bitcoinového světa.
Nepříliš dobře začal rok pro výrobce hardwarových peněženek Ledger. Zase mu utekla data zákazníků. Postižení jsou zákazníci, kteří kupovali peněženky na Ledger.com, kde jako merchant of record, tedy formální prodejce zodpovědný za platby, působí pro Ledger společnost Global-e.
Neznámí útočníci získali přístup ke cloudu Global-e a zkopírovali osobní údaje nakupujících, včetně jmen, e-mailů, telefonních čísel a poštovních adres.
Global-e detekovala neobvyklou aktivitu v části sítě, okamžitě systémy izolovala a zapojila nezávislé forenzní experty. Výsledek potvrdil únik, ale firma neuvádí přesný počet postižených ani identitu hackerů; Ledger sám rozsah nespecifikoval, ale zdůrazňuje, že nešlo o přímý útok na jeho infrastrukturu. Neunikla finanční data, platební karty, seed fráze ani informace o kryptoměnách – ty zůstávají v bezpečí u uživatelů.
Grayscale Investments vyplatil akcionářům svého Ethereum Staking ETF výnosy ze čtvrtletního stakingu etherea.
Staking je mechanismus, při kterém držitelé etheru dočasně svěřují své mince síti, aby se podíleli na jejím zabezpečení a provozu. Za tuto účast síť vyplácí pravidelné odměny.
Etherové fondy normálně odměny za staking přidávají do balíku etherů, které drží. U fondu od Grayscale jde ale o první případ, kdy spotový kryptoměnový instrument vyplatil investorům odměny ze stakingu v hotovosti. Akcionáři dostali 0,083178 dolaru (1,73 Kč) za akcii.
V čem je to zajímavé: výplata odměn v hotovosti až příliš připomíná dividendu – a to by mohlo být s ohledem na regulaci velmi citlivé. Vyplácení dividend nepatří mezi věci, které by měly ETF a ETP povolené.
Rychlovka pod čarou: Rumble, populární kanadsko-americká alternativa k YouTube, spustila Rumble Wallet, non custody kryptoměnovou peněženku integrovanou přímo do platformy. To umožňuje odměňovat tvůrce obsahu přímo v kryptu. Zatím peněženka podporuje tether, tether gold a bitcoin.
Sdílejte článek, než ho smažem
