Zdroj: Shutterstock
Hodnoceno jen z hlediska ceny k 31. prosinci nebyl rok 2025 pro krypto příliš úspěšný. Bitcoin byl na jeho konci vůči dolaru asi o 15 procent níž než na začátku, takže o loňském zhodnocení okolo 150 procent si může nechat jen zdát. Během roku se ale několikrát povedlo přepsat all time high a nejnovější rekord z října má hodnotu 125 tisíc dolarů.
Ruku v ruce s novými cenovými rekordy bitcoinu šla logicky i celková kapitalizace kryptoměn. V roce 2025 poprvé v historii překročila hranici čtyř bilionů dolarů. Podle údajů serveru Coingecko to bylo přesně 4,003 bilionu dolarů (82,5 bilionu korun).
Guvernér České národní banky Aleš Michl se v lednu rozpovídal o tom, jak centrální banka k padesáti tunám zlata v trezorech hodlá přidat dalších padesát (v listopadu už vážně měla přes 70 tun), a pak ještě prohlásil, že zvažoval i nákup bitcoinu.
O pár dní později si o pozornost řekl ještě významněji, když oznámil plán předložit bankovní radě návrh na investici do bitcoinu ve výši až pěti procent rezerv banky. Bitcoin označil za zajímavé aktivum, které by mohlo přispět k diverzifikaci rezerv.
Velice rychle se ale z investice stala analýza, která měla posoudit výhody a rizika „investic do dalších tříd aktiv“. Ovšem když byla analýza hotová, Česko se v listopadu znovu stalo středem pozornosti fanoušků bitcoinu po celém světě: ČNB oznámila, že nakoupila bitcoin. Nebylo to sice do rezerv a bylo to spíš v množství jen na hraní, ale pět minut slávy jako první centrální banka na světě, co koupila bitcoiny, si vysloužila.
V únoru prezident Petr Pavel podepsal zákon o digitalizaci finančního trhu, který implementoval do českého práva evropskou regulaci MiCA (Markets in Crypto-Assets). Pro fanoušky kryptoměn byl ale důležitý taky doprovodný zákon, který novelizoval zákon o dani z příjmů a zavedl takzvaný časový test i pro krypto. To znamená, že výnos z prodeje kryptoměn je tak jako u jiných aktiv, osvobozený od daně z příjmů, pokud následuje aspoň tři roky po jejich nákupu.
Výnosné investice do nemovitostí? Poradíme!
Najdeme vám nejvýhodnější nemovitostní fondy. O nic se nestaráte a své peníze chráníte před inflací.
V lednu se prezidentem USA stal Donald Trump. S ním v čele se Spojené státy staly zemí kryptu když ne zaslíbenou, tak minimálně hodně nakloněnou. A protože jde o nejsilnější a vůdčí ekonomiku světa, stávaly se kryptoměny obecně přijatelnějšími i pro dosud váhající a konzervativní instituce.
Ještě před inaugurací se Trump zviditelnil vydáním vlastních memecoinů $TRUMP a $MELANIA, na kterých ovšem vydělalo zřejmě jen pár zasvěcených. Fanouškům Trumpa zbyly oči pro pláč.
V lednu pak nový prezident udělil plnou a bezpodmínečnou milost Rossu Ulbrichtovi, zakladateli kryptotržiště Silk Road, čímž splnil svůj volební slib daný krypto komunitě.
V březnu prezident Trump podepsal výkonné nařízení o zřízení strategické bitcoinové rezervy USA, kterou hned od začátku tvořilo asi 200 tisíc bitcoinů zabavených v rámci trestních nebo civilních řízení. Trump navíc nařídil ministru financí a ministru obchodu, aby vypracovali rozpočtově neutrální strategie pro získání dalších bitcoinů.
O pár měsíců později začal v USA platit tzv. GENIUS Act (Guiding and Establishing National Innovation for U.S. Stablecoins Act), což je první komplexní federální rámec pro regulaci stablecoinů, který licencuje jejich vydavatele.
Po jeho schválení se doslova roztrhl pytel s oznámeními velkých bank a finančních institucí, tu že vydávají vlastní stablecoin, že stablecoiny budou používat, nakupovat, podporovat… Kdo loni neoznámil vlastní stablecoin, nebo aspoň použití těch stávajících ve svém businessu, jako by nebyl.
V únoru došlo k hackerskému útoku na Bybit, jednu z největších světových burz. Útočník získal kontrolu nad takzvanou cold peněženkou a odcizil z ní krypto v hodnotě asi 1,5 miliardy dolarů (skoro 36 miliard korun), což z hacku udělalo největší kryptokrádež historie. Podle analytiků byla pachatelem severokorejská skupina Lazarus, která je známá svými propracovanými útoky a už dříve se jí nejeden vydařil.
Ve stejném měsíci se do historie zapsal New Hampshire jako první americký stát, který oficiálně zařadil bitcoin do svých státních rezerv. Guvernérka Kelly Ayotteová podepsala zákon HB 302, který umožnil státu investovat část veřejných prostředků do bitcoinu.
Zákon také stanovil jasná pravidla: stát může investovat až pět procent svých rezerv do digitálních aktiv s tržní kapitalizací vyšší než 500 miliard dolarů. Což v praxi znamená, že v úvahu připadá pouze bitcoin.
V květnu se Česko dostalo na titulní stránky novin po celém světě, když ministerstvo spravedlnosti přijalo dar 468 bitcoinů, které pak vydražilo za 950 milionů korun. Problém byl, že dárce byl Tomáš Jiřikovský, který v roce 2013 založil darknetové tržiště Sheep Marketplace a v roce 2017 byl odsouzen za věci s tržištěm související k devíti letům vězení. A bitcoiny, které stát získal, prý pocházely i z účtů spojených s dalším darknetovým tržištěm Nucleus Market.
Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu muselo Ministerstvo vědět, že Jiřikovský tolik bitcoinů nemohl vydělat legálně. Ministr Blažek sice tvrdil a tvrdil, že všechno je křišťálově čisté, ale nakonec tlak neustál a rezignoval.
V září pak ministerstvo spravedlnosti podepsalo dohodu o vyrovnání s kupujícími bitcoinů a vrátilo jim peníze. Bitcoiny si stát ponechal.
Jeho iShares Bitcoin Trust (IBIT) překonal hranici sta miliard dolarů ve spravovaných aktivech a zároveň se stal ETF, které tohoto milníku v historii dosáhlo nejrychleji. Fond byl spuštěn v lednu 2024 a hranice padla za 435 dnů. Dosavadní rekordman – Vanguard S&P 500 ETF – na sto miliard potřeboval přibližně pět a půl roku.
A do bitcoinového ETF od BlackRocku investoval například i Harvard – jeho investiční nadace ke třicátému září 2025 vlastnila 6,81 milionu jeho akcií v hodnotě 442,8 milionu dolarů.
V říjnu byla centrem kryptoměnového dění Praha, respektive česká firma Trezor. Na velkoryse pojaté show za účasti stovek hostů z celého světa představila nový model hardwarové peněženky – Trezor Safe 7.
Ta je zajímavá kromě jiného i tím, že obsahuje první plně auditovatelný bezpečnostní čip TROPIC01 vyrobený českou firmou Tropic Square - sestrou Trezoru. Pro běžné uživatele je jistě zajímavé i to, že Safe 7 je první model Trezoru, který je plně bezdrátový.
Burza DASE míří na celoevropský trh
A v roce 2026 budeme určitě sledovat počínání dalšího českého ambiciózního projektu. V listopadu totiž provozovatel směnárny Anycoin a investiční skupina LongRiver uzavřely rámcovou dohodu o společném podniku DASE, který má propojit kryptoměnové služby Anycoinu, Bitlifi a dalších platforem, a fungovat v celé Evropě.
Po dokončení projektu – tedy po spojení technologií, provozu a klientské báze pro retail i institucionální klienty – by podle zakladatelů měl mít společený podnik hodnotu kolem 1,8 miliardy korun.
Jak se bude dařit DASE, Trezoru, ale i dalším, budeme i v roce 2026 sledovat v našem pravidelném a nekonečném seriálu Týden v kryptu. Tak nám zachovejte přízeň.
Sdílejte článek, než ho smažem
