Zdroj: Housková/Open AI
Podle agentury Bloomberg generuje fond iShares Bitcoin Trust (IBIT) společnosti BlackRock ročně na poplatcích 187,2 milionu dolarů (skoro 4 miliardy korun).
iShares Bitcoin Trust disponuje aktivy v hodnotě 52 miliard dolarů (téměř 1,1 bilionu korun). Je to dvanáctkrát míň, než má fond BlackRocku zaměřený na index S&P 500 – iShares Core S&P 500 (IVV), přesto ale bitcoinový fond majitelům vynáší víc peněz. IVV, který spravuje aktiva za 624 miliard dolarů (13 bilionů korun), totiž na poplatcích generuje 187,1 miliardy dolarů (3,9 miliardy korun)
IVV, který je už léta základem mnoha retailových a institucionálních portfolií, patří mezi levná ETF. Za správu si účtuje jen 0,03 procenta ročně. Za správu aktiv v IBITu si ale Blackrock účtuje 0,25 procenta ročně. Prý kvůli větší složitosti, nákladům na úschovu a obecně kvůli regulativním požadavkům spojeným s držením bitcoinů.
IBIT patří k fondům spuštěným v lednu 2024 v první vlně spotových bitcoinových ETF schválených americkými regulátory. Od té doby do něj s výjimkou jediného měsíce každý měsíc přiteklo víc peněz, než z něj odteklo. Za pouhý rok a půl tak nashromáždil aktiva za víc než půl sta milionů dolarů. S velkým náskokem je největším bitcoinovým ETF.
Deutsche Bank prý plánuje v roce 2026 spustit službu úschovy bitcoinů a kryptoměn. Podle dobře informovaného zdroje chce německý bankovní gigant pro uchovávání krypta integrovat infrastrukturu společnosti Bitpanda, ale zároveň bude dál spolupracovat s firmou Taurus na vytváření řešení pro bitcoin a krypto pro firmy a instituce.
Banka se tak připojuje k velkým finančním institucím, které už služby spojené s bitcoinem a kryptoměnami nabízejí nebo to plánují. Patří mezi ně i její konkurenti jako třeba Sparkassen-Finanzgruppe, která nedávno oznámila plány umožnit nákup a prodej kryptoměn 50 milionům svých zákazníků.
Spouštění takových služeb potvrzuje rostoucí zájem institucí o bitcoin i ostatní krypto, který je podpořen novými regulačními rámci v Evropě a pozitivním přístupem ke kryptu ve Spojených státech. Vstup giganta, jako je Deutsche Bank, by mohl výrazně rozšířit přístup institucí k bitcoinům a kryptoměnám.
Moc důvodů k radosti nemají bitcoinoví těžaři. Jejich denní příjmy totiž klesly 22. června na 34 milionů dolarů (710 milionů korun), což je podle analytiků z firmy CryptoQuant nejnižší hodnota od dubna a jedna z nejnižších za poslední rok.
Hashrate (celkový výpočetní výkon sítě) se od 16. června propadl o 3,5 procenta, což je nejvýraznější pokles od července loňského roku. Přesto se ale zatím nedostavila očekávaná vlna kapitulací těžařů. Neprodávají. Odliv bitcoinů z jejich peněženek se naopak stále snižuje – z 23 tisíc bitcoinů denně v únoru až na současných asi šest tisíc bitcoinů za den. A co je hlavní: nebyly zaznamenány žádné velké přesuny na burzy.
Dokonce i bitcoiny v peněženkách těžařů z dob Satoshiho, které jsou často považovány za indikátor dlouhodobého sentimentu, se v podstatě nehýbou. V roce 2025 se z nich zatím prodalo pouhých 150 bitcoinů, v roce 2024 to bylo téměř deset tisíc bitcoinů.
Rezervy těžařů tak spíš rostou a adresy, které drží sto až tisíc bitcoinů – typicky provozované středně velkými těžařskými firmami – přidaly od března čtyři tisíce mincí, čímž se jejich zůstatky dostaly na nejvyšší úroveň od listopadu 2024.
Zdá se tedy, že těžaři bitcoinu věří a radši pálí hotovost, než aby prodávali za současné ceny.
Guvernér státu Connecticut Ned Lamont v pondělí podepsal zákon 7082, který předtím schválila Sněmovna reprezentantů i Senát. Legislativa výslovně zakazuje státní správě „přijímat nebo vyžadovat platby ve formě virtuální měny“ nebo „nakupovat, držet, investovat nebo zřizovat krypto rezervu“. Zákon nabývá účinnosti 1. října.
Výnosné investice do nemovitostí? Poradíme!
Najdeme vám nejvýhodnější nemovitostní fondy. O nic se nestaráte a své peníze chráníte před inflací.
A tak zatímco několik amerických států už přijalo legislativu na zřízení kryptoměnových rezerv, Connecticut se přidal k těm, kteří ji přímo odmítly, ať už ne řekli zákonodárci, nebo guvernér. Krypto rezervy se nepovedlo schválit například v Jižní Dakotě, Montaně nebo Pensylvánii. Naopak texaský guvernér Greg Abbott v červnu návrh zákona na vytvoření krypto rezervy schválil. Stejně tak dala podobnému zákonu v květnu zelenou guvernérka New Hampshire Kelly Ayotteová.
Připomeňme si, že na federální úrovni podepsal prezident Trump už v březnu exekutivní příkaz k vytvoření „strategické bitcoinové rezervy“ a „zásoby digitálních aktiv“.
World Liberty Financial, krypto projekt podporovaný Donaldem Trumpem, ve středu oznámil, že brzy umožní obchodování se svou nativní kryptoměnou. „Žádali jste, aby WLFI byla převoditelná – vyslyšeli jsme vás,“ napsala World Liberty v příspěvku na síti X. „Tým pracuje na tom, aby se to stalo. Brzy přijdou velké zprávy.“
Token WLFI dává držitelům zatím jen hlasovací práva a možnost navrhovat změny v řízení projektu, zaměřeného na DeFi a stablecoiny. Jeho držitelé jsou v současné době omezeni v možnostech tokeny převádět.
WLFI má celkovou nabídku sto miliard tokenů, přičemž 25 miliard se prodalo prostřednictvím veřejného prodeje, což přineslo 550 milionů dolarů (11,5 miliardy korun). Třemi největšími držiteli tokenu je Trumpova rodina (drží asi 40 procent celkové nabídky), Aqua1 Foundation, firma ze Spojených arabských emirátů, a Justin Sun, který do WLFI investoval přibližně 75 milionů dolarů (přes 1,5 miliardy korun) a nedělal to zřejmě nezištně.
Rychlovka pod čarou: Po víc než 14 letech nečinnosti se ve čtvrtek večer probudily dvě bitcoinové adresy, které obdržely 3. dubna 2011 každá deset tisíc bitcoinů z adresy 1HqXB9srhcnwhnhfXFoxt36qiiNY8gDwcK. Za 14 let nečinnosti se hodnota těch celkem dvaceti tisíc bitcoinů zhodnotila o 13 982 800 % a vzrostla ze 7800 na 2,18 miliardy dolarů. Důvod převodu, identita vlastníků ani to, zda obě adresy ovládá jedna osoba, není známo.
Sdílejte článek, než ho smažem
