Zdroj: Pleska / OpenAI
Analytici americké investiční banky JPMorgan předpovídají, že výkonnost bitcoinu překoná v druhé polovině roku výkonnost zlata. Za hlavní příčiny označují poptávku velkých institucionálních investorů a nový přístup jak federální americké vlády, tak vlád jednotlivých států USA.
Zatímco v roce 2024 rostly bitcoin a zlato souběžně, letos se podle JPMorgan investoři, kteří hledají alternativní investice a ochranu před znehodnocováním, přesouvají od zlata k bitcoinu. Od dubna zlato ztratilo téměř osm procent a bitcoin o osmnáct procent vyrostl. I přítok nových peněz do zlatých ETF slábne, na rozdíl od ETF bitcoinových.
Růst zájmu velkých firem a finančních institucí o bitcoin je podle JPMorgan podpořený i akvizicemi na trhu kryptoderivátů, kde například burza Coinbase koupila derivátovou burzu Deribit.
Akcie kryptoměnové burzy Coinbase se stanou součástí indexu S&P 500.
Tuto významnou a pro krypto veskrze pozitivní pondělní zprávu ve čtvrtek přebila jiná. A ta už tak pozitivní není.
Vyděrači získali přístup k citlivým údajům části zákazníků Coinbase. Podplatili prý zaměstnance zákaznické podpory, kteří jim umožnili přístup k interním systémům burzy. Tam získali data necelého procenta aktivních měsíčních uživatelů, což by mělo být zhruba 84 tisíc lidí.
Ukradená data zahrnují jména, adresy, telefonní čísla, e-maily, neúplná čísla bankovních účtů, poslední čtyři číslice čísla sociálního pojištění, snímky osobních dokladů a informace o zůstatcích na účtech. Hesla a privátní klíče jsou prý v bezpečí a neoprávněný přístup k peněženkám nehrozí.
Jak získat z pojištění majetku víc? Poradíme!
Pro nemovitost i domácnost najdeme nejvýhodnější pojištění majetku.
Vyděrači si řekli o 20 milionů dolarů (444 milionů korun) v bitcoinu. Jinak prý data zveřejní. Coinbase ale odmítla na jejich požadavky přistoupit a vydírání nahlásila. Zároveň vypsala odměnu za informace vedoucí k dopadení pachatelů. Ve stejné výši, jako je požadované výkupné, tedy 20 milionů dolarů.
Opoziční poslanec ukrajinského parlamentu a místopředseda parlamentního výboru pro finance Jaroslav Železňak během akce CRYPTO 2025 v Kyjevě potvrdil, že se chystá předložit návrh zákona, který by vládě umožnil vytvářet kryptoměnové rezervy. Na vytvoření fondu, který bude držet 40 tisíc bitcoinů, má podle spekulací spolupracovat burza Binance.
Nadšení kryptofanoušků ale chladí skeptici. Regionální šéf Binance Kyrylo Chomjakov upozornil, že by bylo zapotřebí významných změn dalších zákonů a pokrok může být velmi pomalý.
Mychajlo Čobaňan, zakladatel burzy Kuna, považuje bitcoinový plán za nereálný kvůli finanční krizi, odlivu obyvatel a absenci regulace. Podle něj může jít spíš o marketingový krok než o skutečnou strategii.
Ukrajina sice krypto na státní úrovni využívá nadstandardně – během války přijala velké sumy v kryptu jako mezinárodní pomoc –, ale chybí jí regulační rámec. Měl ho přinést zákon o vlastnictví virtuálních aktiv, jeho projednávání ale parlament odložil – podle Železňaka na přímý pokyn z prezidentské kanceláře.
Zájem o bitcoin jako strategické aktivum celosvětově roste. Spojené státy nedávno vytvořily národní bitcoinovou rezervu s využitím mincí zabavených v trestních kauzách a New Hampshire se stal prvním americkým státem, který pro bitcoinovou rezervu schválil odpovídající zákony.
Slyšeli jste o společnosti GD Culture Group? Pravděpodobně ne. Čínská e-commerce firma má pouhých osm zaměstnanců a v loňském roce měla nulové příjmy. Přesto ale našla kapitál, který jí umožnil investovat možná až 300 milionů dolarů do meme coinu TRUMP spuštěného v lednu a propagovaného Donaldem Trumpem.
Ve zprávě zveřejněné v úterý večer, společnost GD Culture Group oznámila, že nakoupila bitcoin a mince TRUMP za 300 milionů dolarů (6,66 miliardy korun). Není ale jasné, jak velkou část nákupu tvořily bitcoiny a jak velkou prezidentův meme coin. Je to však první případ, kdy společnost s vazbami na čínskou vládu koupila Trumpovu kryptoměnu.
Memecoiny si většinou na nic nehrají a ani se nesnaží předstírat, že by měly nějaký účel, ke kterému by kromě zábavy měly sloužit. Mince TRUMP ale zřejmě účel mají: jsou skvělým prostředkem pro ty, kdo si chtějí koupit prezidentovu pozornost nebo dokonce přízeň.
Před GD Culture Group už si to vyzkoušel fond podporovaný Spojenými arabskými emiráty, který investoval dvě miliardy dolarů (přes 44 miliard korun) do Trumpova stablecoinu USD1, nebo mexická společnost Freight Technologies, která si koupila za 20 milionů dolarů (444 milionů korun) prezidentovy memecoiny.
Ta zpráva zní jako splněný sen alchymistů a noční můra držitelů drahých kovů zároveň: vědcům v CERNu, největší fyzikální laboratoři světa, se podařilo přeměnit olovo na zlato. Ve velkém hadronovém urychlovači (LHC) vědci urychlili jádra atomů olova téměř na rychlost světla a nechali je těsně míjet jiná jádra olova. Během těchto tzv. ultraperiferních srážek došlo k silné elektromagnetické interakci, která z jádra olova „vyrvala“ tři protony – a právě tím vzniklo jádro zlata.
Takto vzniklé zlato ale existuje jen mikrosekundy a v naprosto zanedbatelném množství. Během několika let experimentů vzniklo v urychlovači asi 86 miliard jader zlata, což odpovídá pouhým 29 pikogramům.
Nicméně i tak je to další střípek do mozaiky argumentů zastánců bitcoinu proti zlatu. Bitcoin žádným způsobem rozmnožit nejde, vždycky ho bude jen 21 milionů mincí. Zlato omezenou zásobu nemá – můžeme objevit nové naleziště na zemi i ve vesmíru a teď víme, že je teoreticky možná i jeho výroba.
Rychlovka pod čarou: Polymarket není neomylný. Na rozdíl od amerických voleb místní sázející vůbec neodhadli, jak dopadne volba papeže. Kardinál Robert Francis Prevost, první římskokatolický papež narozený v USA, měl podle tohoto predikčního trhu šanci jen 1,2 procenta.
Sdílejte článek, než ho smažem
