Síla bitcoinu je v jeho neregulovatelnosti

Přišli jste s něčím, co zaplnilo díru, vyslyšeli nevyslyšenou poptávku?

Fumbi přišlo na trh proto, že na trhu kryptoměn chyběla nějaká brokerská společnost, nebo alespoň brokerské služby, tak jak je známe z tradičního finančního světa. Přišli jsme tedy s ověřeným modelem něčeho, co funguje jinde, abychom mohli svět kryptoměn přiblížit širší veřejnosti.

Kdo je váš typický klient?

Míříme na širší veřejnost, ale profil nejčastějšího zákazníka je muž mezi 30 a 40 lety. Máme ale i dost mladých lidí, které kryptoměny přitahují, podobně je to i s lidmi nad 60 let.

Podle klasické škály rizikovosti od 1 do 7 (kdy 7 je největší riziko), kterou nasazují například banky na své produkty v portfoliích, jak byste ohodnotil vaše produkty?

Prvořadě bych řekl, že kryptoměny nejsou až tak rizikové, jak se často označují v médiích. Nebo přesněji, nejsou o moc rizikovější než akciové trhy. Na této škále bych našim produktům dal něco mezi 3 až 4. Pokud se tedy bavíme o našem Index Portfoliu, který zahrnuje více vybraných kryptoměn, denně je vyvažován algoritmem.

David Stancel

Zdroj: Fumbi Network

Vystudoval ekonomii na Masarykově univerzitě v Brně a Master of Science v oboru Digitálních měn na Univerzitě v Nikósii na Kypru. Spoluzakládal Blockchain Slovakia a pracoval jako konzultant v oblasti kryptoměn a blockchain technologií v několika slovenských i zahraničních startupech a projektech. V současnosti působí ve společnosti Fumbi Network na pozici CIO (Chief Information Officer – výkonný ředitel pro informační systémy). Učí vlastní předmět o kryptoměnách na Slovenské technické univerzitě a na Ekonomické univerzitě v Bratislavě. Založil také vzdělávací portál o kryptoměnách CoinStory.tech. 

Každý investiční poradce vám dnes řekne, že investiční portfolio je třeba mít co nejvíc diverzifikované. Jak to máte s diverzifikací ve Fumbi?

Ve zmiňovaném Indexu Portfolio, který mají nakoupený téměř tři čtvrtiny našich klientů, je zahrnuto více hlavních kryptoměn, hlavně tedy bitcoin a ethereum. Roli „stabilizační složky“ v něm hraje bitcoin. V druhém indexu, pojmenovaném Bitcoin a Zlato, hraje zlato roli starého, konzervativního, ověřeného aktiva. V portfoliu je zastoupeno padesát na padesát s bitcoinem a je to udělané tak, že když bitcoin roste, tak za to klient nakupuje zlato a naopak, když bitcoin padá, přeléváte peníze ze zlata do bitcoinu a kryptoměnu nakupujete v poklesu. To je produkt pro trochu konzervativnější uživatele.

Jaký měly vaše indexy výnosy za minulý rok?

Řádově jde o desítky procent. Konzervativnější index Bitcoin a Zlato měl za rok 2021 výnos 34 procent.

Hodnota hlavních kryptoměn se velmi rychle mění, rychlé vzestupy střídají strmé pády a naopak. Rok 2021 bitcoin začínal kolem 800 tisíc korun, v listopadu vylétl skoro na 1,5 milionu, na konci roku už byl zase pod 800 tisíci. To je jako encyklopedická definice pojmu vysoká volatilita. Jak s touto dynamikou pracujete? Přestáváte dýchat, když bitcoin padá dolu?

My už jsme si na to zvykli. Víme, že to je typická vlastnost aktiv na kryptoměnovém trhu. To jsou všechno přirozené jevy, spojené s tím, že se pořád ještě jedná o mladé odvětví, tržní kapitalizace kryptoměn obecně je zatím nízká, takže jakékoliv přílivy a odlivy kapitálu umí zasáhnout trh poměrně dost. Proto tak vysoká volatilita. Tím neříkám, že se nám příjemně dívá na to, když portfolio klesá o desítky procent. Ale vnímáme to tak, že je to přirozená součást kryptoměnového trhu. Je to trénink na nervy.

Platí u kryptoměn to samé, co u akciových trhů, že poklesy jsou dobrý impulsem k nákupu?

Přesně tak to je.

Mířím k tomu, že kryptoměny nepodléhají žádné regulaci, nestojí za nimi nic hmotného. Nebojíte se toho, že úplně splasknou, dostanou se na nulu?

Toho se nebojíme. Vycházíme z toho, že privátní formy peněz, jako je například bitcoin, jsou nadřazenější státním penězům. Zatím je vše v začátku a trh ještě má kam růst, k tomu patří i zmiňovaná volatilita. Netvrdím, že to bude zrovna bitcoin, který bude privátním penězům v budoucnosti dominovat, ale toho, že by kryptoměny spadly na nulu, se nebojím.

Jak mám chápat tu nadřazenost?

Myslím si, že tržní prostředí je bezpečnější než regulované. Vytváří mnohem lepší mechanismy na filtraci peněz, které jsou špatné a které jsou dobré. Mnoho kryptoaktiv ale ani nemá ambici být penězi v klasickém smyslu toho slova, nebyly na to ani designované.

Alespoň podle veřejné diskuze jsou kryptoměny čím dál víc „ve hře“. Byl podle vás rok 2021 zlomový v jejich přijímání finančními trhy?

Podle mě se „do hry“ dostaly už v roce 2020, když začala MicroStrategy, jako první veřejně listovaná společnost, nakupovat bitcoiny ve velkém. To byl takový „wake-up call“ pro tradiční finanční svět. Postupně začalo rychle přibývat firem, které část svých hotovostních rezerv přesouvaly do bitcoinu. Začalo také přibývat tradičních bank, které oznámily, že budou nabízet kryptoměny.

V Česku žádná banka, která by nabízela kryptoměny, pokud vím není, nebo ano?

Myslím, že jedna banka v Česku se před asi dvěma až třemi roky rozhodla, že bude obchodovat s kryptoměnami. Ale ČNB jí to nakonec zatrhla, pokud si vzpomínám dobře.

Zásadním milníkem jistě bylo otevření prvního ETF na bitcoin loni v říjnu, tedy že americká komise pro cenné papíry schválila dvěma společnostem certifikát pro obchodování s kryptoměnou na americké burze.

Přesně tak. Takové události ve výsledku samozřejmě přispívají k větší legitimitě tohoto odvětví. Je třeba si také uvědomit, že čím víc kapitálu bude do kryptoměn nalitého, tím víc bude klesat volatilita, budou stabilnější.

Proč se pak stane, že po pár měsících zas dojde k poklesu v řádu desítek procent, tak jako letos v lednu, kdy hlavní kryptoměny spadly zhruba o 50 procent?

Vždy je to souhra více faktorů. Nyní v tom hrály velkou roli určitě obavy Fedu (Americké centrální banky, pozn. red.) a jeho anti-inflační politika. Zatím se ale zdá, že jeho obavy se nepotvrdily, inflace pokračuje a rapidní růst úrokových sazeb se neočekává. Dalším faktorem mohou být nepokoje v Kazachstánu, do kterého se loni nastěhovala velká část bitcoinových těžařů. S tím souvisí i hromadné výpadky elektřiny v zemi, které samozřejmě přímo ovlivnily bitcoinovou síť. Plus připočtěme spekulanty na trhu, kteří mohou s hodnotou také zahýbat.

Zmínil jste už Kazachstán, dále je to Čína, která minulý rok zakázala těžbu bitcoinu, což odstartovalo migraci těžařů a znejistělo celou měnu. To vše jsou události, které mají zásadní vliv kolísání hodnoty kryptoměn. Jak se takovým událostem do budoucna vyvarovat?

To vše jsou události, které dokazují, jak je bitcoin odolný systém. V Číně se stalo to, že krátkodobě sice poklesla výpočetní síla těžařů v síti, ale do půl roku se bitcoin dostal na maximum. Těžaři se přestěhovali do jiných zemí, nejvíc do severní Afriky a severní Ameriky, čímž se decentralizovala celá síť a to přispělo k její stabilitě.

Co ekologická stopa těžby? Není tajemstvím, že uhlíková stopa, kterou za sebou těžaři nechávají, je obří, zejména kvůli spotřebě elektřiny.

Tahle rovina má dva důležité aspekty. Vysoká uhlíková stopa je spojená výhradně s bitcoinem. Většina jiných kryptoměn už těžbu nepoužívá, nebo od ní upouští, a tím pádem spotřebuje naprosto marginální množství elektrické energie. Používají takzvaný systém Proof-of-Stake (PoS), momentálně na něj přechází například ethereum a jedná se o maximálně ekologické řešení.

V souvislosti s bitcoinem se do velké míry řeší obnovitelné zdroje. Podle dostupných dat nyní zhruba 60 procent energie, která jde na bitcoin, pochází z obnovitelných zdrojů. A to se má ještě zvyšovat. Například Paraguay před měsícem uzákonila těžbu bitcoinu, tam mají ohromné přebytky energií z vodních elektráren, kterou neumí spotřebovat, tak se z ní začne těžit bitcoin. Takových míst by mělo ještě přibývat. Takže těžba bitcoinu je s postupem doby čím dál zelenější.

Bitcoin přece ale také nejde těžit do nekonečna, neblížíme se už jeho limitům?

Blížíme se k limitům nově emitovaných bitcoinů, to je určitě pravda. Poslední nový bitcoin by měl být vytěžen za 100 let. I pak bude ale třeba, aby síť měla těžaře, kteří budou validovat transakce. Bitcoinu naopak hrozí, že se zájem o těžbu bude snižovat, a to může být problém z hlediska fungování sítě.

S novými kryptoměnami se roztrhl pytel, je nějaká šance rozeznat, které z nich jsou perspektivní a má smysl se jim věnovat?

To je velmi těžké. Je každopádně dobré vědět o měně co nejvíc. Porozumět dopodrobna technologii, jak blockchain funguje. Zjistit si, kdo je za tím, jaký investor, jaká komunita, kolik vývojářů na tom pracuje. Všechny tyto věci rozhodují o úspěchu kryptoměny. S jistotou vám samozřejmě nikdo nic neřekne, umíme pouze odhadovat na základě metrik, které máme. Ale vše se rychle mění. Když si vezmete TOP 20 kryptoměn před třemi lety, dnes z nich ve dvacítce nejlepších zůstaly čtyři až pět.

Jak tedy skládáte kryptoměny do vašeho indexu? Dáváte šanci i novým, ne příliš známým, které jsou teprve na hranici prodejnosti?

Krátká odpověď zní ne. Výběr kryptoměn u nás je hodně konzervativní a vybíráme si jen ty z první padesátky s ohledem na tržní kapitalizaci. Chceme zaručit nějakou rozumnou míru bezpečnosti pro klienty. Zároveň tento rok chceme nabídnout nový produkt pro klienty, kteří si budou žádat rizikovější aktiva. Ty ale nebudou součástí samotného indexu.

FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.

Hynek Just

Vystudoval teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, což se na jeho profesní kariéře nijak nepodepsalo. Věnoval se hudební publicistice, jeho recenze a rozhovory lze dohledat třeba v archivu Respektu, MF Dnes,... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem