Zdroj: Shutterstock
Salvador je první a jediná země na světě, kde je bitcoin oficiální národní měnou. Experiment tamního prezidenta Nayiba Bukeleho běží více než půl roku. I když mu zpočátku mnozí odborníci dávali šanci, dnes se shodují, že neskončí dobře.
Odhaduje se, že země kvůli dramatickému poklesu hodnoty kryptoměny ztratila až 22 milionů dolarů v rezervách. Nejméně tisícovce lidí byla ukradena identita prostřednictvím oficiální bitcoinové peněženky Chivo. A navzdory slibům prezidenta, že bitcoin Salvadořanům usnadní život, jej v každodenním životě používá jen málokdo, informuje deník Los Angeles Times.
Že země přechází na bitcoin, oznámil Bukele loni na červnové konferenci v Miami. Jen o pár dní později předložil kongresu třístránkový zákon, který sepsal společně s 27letým americkým vlastníkem kryptoměnové společnosti. Zákonodárci jej schválili za kratší dobu než fotbalový zápas a hned v září vstoupil v platnost.
Od samého počátku ale salvadorský experiment provázejí problémy. Už samotný fakt, že tamní prezident přinutil každý ekonomický subjekt v zemi, aby přijímal platby v bitcoinech, popírá podstatu kryptoměn. „Bitcoin měl být svobodnými penězi internetu. Nutit lidi v Salvadoru bitcoiny přijímat, je stejně špatné, jako nutit je přijímat cokoliv jiného. Nemyslím si, že to v Salvadoru dělají správně. Bohužel se k němu začínají přidávat další země, navíc podobně divoké jako Salvador,“ hodnotí situaci Dominik Stroukal, expert na kryptoměny a ekonom společnosti Roger.
Přijetí bitcoinu ze strany obyvatel zkomplikovalo také to, že velká část nemá přístup k internetu ani chytrý telefon. Mnozí lidé vůbec nevěděli, co to bitcoin je. Vládou podporovaná aplikace Chivo, která slouží jako digitální peněženka pro bitociny, měla hned po startu technické problémy, které vláda nedokázala pružně řešit, což odradilo i mnohé z těch, kteří ji chtěli zkusit používat.
Průzkumy po půl roce ukazují, že více než 90 % obyvatel Salvadoru stále používá americký dolar, druhou oficiální měnu. Většina lidí totiž v kryptoměně nevidí smysl. Jose Garcia, který prodává nabíječky na telefony v centru San Salvadoru, si postěžoval Los Angeles Times, že pro kryptoměnu, kterou jeho pastor nazývá „ďáblovými penězi“, nenachází žádné využití. I on si stejně jako většina lidí stáhl aplikaci Chivo, když vláda na účet každého občana vložila 30 dolarů (v Salvadoru je to třídenní minimální mzda), aby je motivovala k používání. Peníze převedl na dolary a víc už aplikaci neotevřel.
Dvaatřicetiletý tetovací umělec Byron Sandoval, který pracuje v nedalekém stánku, v bitcoinu vidí potenciál a věří, že Salvador z jeho přijetí může profitovat. „Za 10 až 15 let bude kryptoměnu používat celý svět,“ myslí si. Ve svém osobním životě však bitcoin považuje za příliš riskantní. Každého zákazníka, který chce zaplatit pomocí digitální aplikace Chivo, raději požádá, aby nejprve bitcoiny převedl na dolary. Všechny své peníze v aplikaci drží v dolarech, protože nekolísají. „Když mi zákazník zaplatí v bitcoinech, můžu přijít o peníze,“ vysvětluje pro Los Angeles Times.
Před extrémní volatilitou, která by mohla zdevastovat salvadorskou ekonomikou a dál zbídačovat národ, který už i tak patří k nejchudším na severní polokouli, varovali dříve už i kritici experimentu. K poslednímu velkému výkyvu došlo na konci ledna, kdy se z listopadového maxima propadla hodnota bitcoinu o téměř 50 %.
Intradenní graf (online) | Denní graf |
Zdroj: kurzy kryptoměn na Peníze.cz
Jedním z hlavních argumentů salvadorského prezidenta, proč přijmout bitcoin jako oficiální měnu, bylo zjednodušení, zlevnění a poskytnutí přístupu k základním bankovním službám pro asi 70 % Salvadořanů, kteří nemají bankovní účet. Pro třetinu obyvatel Salvadoru, která pracuje ve Spojených státech a posílá peníze domů svým rodinám, to mohla být možnost, jak ušetřit za posílání peněz přes nebankovní transfery typu Western Union.
Jenže studie ukázaly, že to až tak výhodné není. I když oficiální peněženka funguje na principu nulových poplatků, při interakci s jinými peněženkami v ekosystému musí uživatelé zaplatit řadu provizí směnárnám a samotné bitcoinové síti, což v součtu může vyjít stejně nebo dráž než tradiční služby.
Bukele také zapomněl na jednu důležitou věc: masové přijetí kryptoměny je možné jen v případě masivního vzdělávání těch, kdo ji musí používat. K tomu ale ze strany vlády nedošlo, i když to prezident dříve slíbil. Salvadořané bitcoinu nerozumí a nemají k němu důvěru. Svou nevoli koneckonců dali najevo ještě před samotným zavedením alternativní měny masivními pouličními protesty.
Loni se do Bukeleho a jeho bitcoinového experimentu opakovaně pustil investigativní novinář Nelson Rauda, který vyslovil řadu vážných obav. Ty největší se točí kolem otázky, co to pro národ znamená, když má prezident zjevně přístup k finančním prostředkům státní pokladny ze svého smartphonu. I když je Chivo technicky soukromá společnost, je z 99 % vlastněna státní společností. Ukázalo se, že vláda zná přístupové klíče svých obyvatel, což je v absolutním rozporu s tím, co se považuje za základní étos decentralizace kryptoměn. Aby byly bitcoiny vlastníka, musí být jeho přístupový klíč soukromý.
Podle ekonoma a odborníka na bitcoin Josefa Tětka se v Salvadoru střetávají dvě formy takzvané adopce: shora vládou řízená a zdola organická. „Vláda zajistila přijetí bitcoinu jako zákonného platidla, což má primárně výhodu v tom, že bitcoin nepodléhá v zemi zdanění při růstu kurzu. Další kroky jsou kontroverznější – například vládní Chivo wallet neumožňuje uživatelům kontrolovat vlastní privátní klíče a má průvodní jevy státní technické zakázky, tj. především nespolehlivost,“ říká ekonom.
„Salvadořani naštěstí mají k dispozici open source alternativy. Mnohem lépe vypadá situace u adopce zdola: v zemi jsou aktivní neziskové iniciativy jako Bitcoin Beach, která se zaměřuje na edukaci běžných lidí, pro některé z nich představuje bitcoin dlouhodobou naději na výstup z chudoby. Velkou práci také učinil projekt Strike, díky kterému mohou místní získávat výrazně levnější remitenční platby od příbuzných v zahraničí, a to právě s použitím platební metody Bitcoinu. Celkově jsem skeptický k adopci řízené vládou a optimistický k organické adopci zdola,“ pokračuje Tětek.
Bitcoin a jiné kryptoměny se mohou ukázat jako fungující ochrana úspor v extrémních situacích, jako je například válka. Má to však jednu podmínku. Například během války na Ukrajině mohla kryptoměna funkci uchovatele hodnoty splnit jen u těch, kteří už bitcoiny měli před konfliktem.
„Jakmile začala mít hřivna i rubl problémy, bylo a stále je obtížné se k digitálním mincím dostat, protože někdo vám je musí prodat a chtít za to hřivny či rubly. A to nebylo jednoduché. Problematické to tak je i pro obyčejné lidi, natož pro oligarchy či snad celé země, kteří kdyby si chtěli do bitcoinu ulít miliardy, tak celý trh vykoupí. Nezapomínejme, že Bitcoin je stále velmi malý. Za den se na bitcoinových burzách a směnárnách otočí pouze desítky miliard dolarů. Je to ohromné číslo na tak nový projekt, ale pro obří částky je to stále drobounké,“ vysvětluje ekonom Stroukal.
V březnu se Salvador chystal na podle odborníků zatím nejriskantnější krok – vydání bitcoinových dluhopisů v hodnotě jedné miliardy dolarů. Mělo jít o první dluhopis svého druhu. Polovinu peněz získaných z dluhopisů vláda plánovala použít na vybudování nezdaněného bitcoinového města, které by poháněla pomocí vyhaslé sopky, jejíž geotermální energii by se využila k těžbě nových bitcoinů. Zbývajících 500 milionů dolarů chtěla vláda použít na nákup dalších bitcoinů.
Desetiletý dluhopis měl investorům nabídnout úrokovou sazbu ve výši 6,5 % ročně, což je mnohem méně než tradiční národní dluhopisy špatně hodnocených zemí. Prezident ovšem slíbil, že pokud se bitcoinová investice zemi vyplatí, dostanou investoři dividendy.
Termín vydání dluhopisů ale Bukele před pár dny podruhé odložil. Tentokrát na září z důvodu rusko-ukrajinské války a jejího dopadu na cenu bitcoinu, informovala agentura Reuters.
Chcete šikovně investovat? Najdeme pro vás optimální řešení.
Bitocinové město se má podle plánů nacházet v zálivu Fonseca na jižním konci Salvadoru, kde se země setkává s Hondurasem a Nikaraguou. Oblast má za sebou historii ambiciózních, ale neúspěšných rozvojových projektů.
Nedůvěru vzbuzuje i fakt, že dluhopisy má vydat společnost iFinex, která v únoru dostala od státu New York pokutu 18,5 milionů dolarů za opakovaná nepravdivá prohlášení a nesprávné úřední postupy.
Salvadorský prezident stále trvá na tom, že jeho plán pomůže podpořit růst v chudé zemi, která se dlouho snažila rozhýbat svou ekonomiku. Odborníci ale zůstávají skeptičtí.
Přestože salvadorská ekonomika v roce 2021 vzrostla o 10 %, zůstává v hlubokém dluhu. Salvador nemůže tisknout vlastní dolary, takže Bukele naléhavě potřebuje financovat své velké deficitní výdaje. Země bude mít v příštím roce zahraniční dluh ve výši 1,2 miliardy dolarů. Salvador sice požádal Mezinárodní měnový fond (MMF) o půjčku ve výši 1,3 miliardy dolarů, pravděpodobnost, že by mezinárodní finanční společenství zemi půjčilo, je však mizivá. MMF totiž dříve Salvador vyzval, aby bitcoin jako legální měnu zrušil, země ale neuposlechla.
„Salvadorská vláda se snaží najít kouzelné řešení, které by vyléčilo všechny její neduhy. Žádné takové ale neexistuje,“ uvádí v Los Angeles Times Jaime Reusche, analytik skupiny Moody´s pro úvěrová rizika států.
Bitcoinové dluhopisy (a hlavně příjmy z nich) Bukele potřebuje, aby mohl dál financovat svou populistickou politiku. Pokud by s nimi měl i přes kritické ohlasy expertů úspěch, inspiroval by Salvador další rozvojové země, aby přešly na kryptoměny ve snaze obejít tradiční věřitele. „Mohla by to být změna paradigmatu,“ myslí si Reusch. Dodává, že mezi mnoha chudými zeměmi panuje všeobecná nespokojenost s MMF, protože jeho půjčky jsou často závislé na národech, které zavádějí nepříjemná úsporná opatření.
Salvadorský ekonom Rommel Rodrígez pochybuje o tom, že Bukele celou dobu plánovat přechod na bitcoiny proto, aby pomohl vyřešit ekonomické problémy Salvadoru. Spíš věří, že řešení ho napadlo po cestě. „Pro tuhle vládu je charakteristická improvizace,“ říká Rodrígez, který nevěří, že se Bukelemu podaří získat celou miliardu dolarů. Vrátit se a přijmout doporučení MMF by na druhou stranu podle něj bylo tvrdou ranou pro Bukeleho mezinárodní image.
To, že si na image Bukele dost potrpí, je známá věc. Mnozí odborníci jeho tah s bitcoinem pokládají jen za dobrý marketing. „V tom je už od pohledu dobrý. Přeci jen je to mladý prezident, co nosí k obleku kšiltovku, pokud oblek vůbec má,“ říká ekonom Stroukal.
„Než přijal zákon o bitcoinech, nikdo ho moc neznal. Dnes je nejslavnějším středoamerickým vůdcem. Udělal to zkrátka proto, aby se proslavil,“ říká pro server Rest of World Alex Gladstein, strategický ředitel Human Rights Fondation a obhájce bitcoinu.
#NewProfilePic pic.twitter.com/B89eSf0Xy3
— Nayib Bukele (@nayibbukele) March 21, 2022
Autor knihy Attack of the 50 Foot Blockchain David Gerard upozorňuje, že těžba bitocinů v Salvadoru nedává žádný ekonomický smysl. „Vašim obchodním vstupem je elektřina. Těžaři přímo konkurují všem ostatním těžařům na světě a jdou všude tam, kde je spolehlivá elektřina nejlevnější a vláda je ochotná před celým tímto podnikem přimhouřit oči. Světová průměrná cena za těžbu bitcoinů je asi 5 centů za kilowatthodinu, ale průmyslové sazby v Salvadoru jsou 13 až 15 centů,“ poukazuje na další problém Gerard.
Přijetí bitcoinu jako oficiální měny není pro Salvador tak významný krok, jak by byl pro většinu zemí světa. Jde totiž o jednu z asi tuctu zemí bez vlastní měny. Svou vlastní měnu Salvador zrušil v roce 2011, když jako své zákonné platidlo přijal americký dolar. Proces „oficiální dolarizace“ byl považován za reformu, která může omezit inflaci a rozproudit obchod se Spojenými státy, které jsou hlavním obchodním partnerem země.
MMF, který nyní bije na poplach, tleskal, když se Salvador vzdal své měny a přijal dolar, píše Los Angeles Times. Na jedné straně dolarizace pomohla udržet míru inflace v Salvadoru na nízké úrovni ve srovnání s inflací jeho sousedů, na straně druhé to ale také znamená, že vláda k nelibosti prezidenta Bukeleho předala kontrolu nad svou měnovou politikou Spojeným státům.
USA si teď chtějí na Salvador kvůli bitcoinu posvítit. V americkém kongresu vznikl návrh zákona, který může změnit vztahy se zemí. USA mají obavy nejen z prudké volatility bitcoinu, která by mohla destabilizovat salvadorskou ekonomiku, ale také z toho, že může být snazší v zemi prát špinavé peníze. Zákon teď čeká běžný schvalovací proces. Naštvaný salvadorský prezident ohlásil, že se za svobodu své země postaví.
Mnohé politiky také děsí stupňující se autoritářské tendence prezidenta Bukeleho. Kromě toho, že bitcoin svým občanům doslova vnutil, poslal do kongresu vojáky, aby pomohli prosadit zákon o zločinu, provedl čistku národního soudu, aby si připravil cestu pro své znovuzvolení a mnohokrát porušil i lidská práva Salvadořanů.
Na prohřešky Bukeleho vlády opakovaně upozorňuje organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch. Tento měsíc podle jejího sledování schválil reformu trestního řádu týkající se počítačových zločinů, která by mohla zasahovat do soukromí a omezovat svobodu projevu a sdružování.
Reformy přicházejí v souvislosti s mnoha snahami salvadorské vlády potlačit opozici. Loni v listopadu vláda navrhla zákon o zahraničních agentech, který by v případě schválení výrazně omezil práci novinářů a občanské společnosti, informovala organizace Human Rights Watch už dříve.
Bukeleho vláda také čelí obvinění z používání softwaru Pegasus ke špehování novinářů, obránců lidských práv a dokonce členů jeho politické strany Nuevas Ideas. Jak uvádí deník The Guardian, k zákazu používání izraelského spywaru Pegasus vyzvala tento měsíc i Mezinárodní komise pro lidská práva (IACHR). Několik Bukeleho pomocníků se mimo jiné dostalo na černou listinu Spojených států za údajné placení salvadorským gangům za snížení počtu vražd a poskytnutí volební podpory.
Jana Divinová
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
2. 4. 2022 18:54, Tomas
Tak v prvé řadě, jako ekonomovi Vám musí být jasné že koncepce BTC je deflační, víc jak 21 milionů ho nebude. Dále, tisk 120 miliard USD měsíčně vám nevadil v USA? To je dle vás jako ekonoma ok? Proč nenapíšete článek o kvantitativním uvolňování, dluzích které dělají FED v prospěch bank které pak pumpujou peníze do akcií společnosti co jsou defakto bezcenné a vytváří tak nejbohatší může světa. Napište něco o tom jak je možné že automobilka co vyprodukuje 10% toho co koncern je jednou z nejhodnotnějších firem světa, proč její zakladatel je nejbohatším mužem světa.narovinu, ty auta jsou sracky, to potvrdí každý majitel i recenzent. Řekněte něco o tom že je to díky virtuálním (ani tisknout se je neobtezuji) penězům které vlastně neexistují a jedinou práci musel provést uradenik formou naklepání nul a zmáčknutí enter. O tomto mluvte a sirte osvětu na téma prohnilosti systému. A dejte lidem dobrou radu: nakupte kryptomeny dokud na nich lze ještě zbohatnout, o což primárně nejde, primárně jde o to dát lidem svobodu a vytrhnout je z toho otrokářského systému a aristokraty nechat utopit v těch bezcenných číslech kterým vládnou.
Další věc, viděla jste graf od roku 2010 po součastnosti???
Dejte bitcoinu pár let a Salvador bude prezidenta velebit.
Víte, takové kecy a články vypouští do světa jen ti co zavčasu nenakoupili?? Ti co nakoupili například 2013, 2015 a nebo 2018 v tuto chvíli žijí svobodně a mnohdy v bohatství. Nakupte taky, začněte se o kryptomeny opravdu zajímat do hloubky a pomozte šířit osvětu o BTC který dává lidem svobodu od kapitalismu který říká: zadluž se a buď soukolím ekonomického systému. Většina lidí žije proto aby musela, btc hodleri žijí proto aby mohli. Narovinu z článku 90% jsou totální sracky a lidí co se kryptomenam věnují se jen smějí.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
2. 4. 2022 13:21, Maty
Citace - Michal / 02.04.2022 13:16
Ne půlka, ale celý bitcoin je nesmysl.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (22 komentářů) příspěvků.