Vzrušující novinky ze světa kryptoměn. Na co dávat pozor

Platí bitcoinem a dalšími kryptoměnami, provozují coworkingové centrum, přednášejí o decentralizaci a demonstrativně ignorují elektronickou evidenci tržeb. Spolek Paralelní Polis sídlí od roku 2014 v nepřehlédnutelné černé budově v pražských Holešovicích. Podle jeho zakladatelů nejde jen o sdružení umělců, kryptoanarchistů a technologických nadšenců, ale také o sociální experiment, který má za cíl otevřít lidem oči a ukázat jim možné alternativy. „Čert vem atomovej hřib i trenýrky, tohle je největší věc, do který jsme se pustili. Věřím v nové technologie, decentralizaci a společenské zřízení bez účasti státu. Blockchain a kryptoměny jsou novodobý kámen mudrců a my jsme alchymisti,“ řekl loni v rozhovoru pro časopis Finmag spoluzakladatel skupiny Ztohoven a spolku Paralelní Polis Roman Týc.

V Paralelní Polis se každý rok na podzim koná Hackers Congress, kterého se účastní řečníci z celého světa. Přednášejí o kryptoměnách, sdílené ekonomice, vlivu technologií na náš život a o boji za svobodu nejen na místech, kde vládnou autoritářské režimy. „Tento rok je hlavním tématem takzvaný opt-out, tedy mechanismus, pomocí kterého se může jednotlivec vyhnout přijímání nevyžádaných informací o produktech a službách, nebo v přeneseném smyslu vypovědět sociální kontrakt, který je mu vnucován legislativou,“ vysvětluje Iveta Šplíchalová z Paralelní Polis. Letošní ročník kongresu probíhá od 4. do 6. října, vystoupí na něm například britský geograf Nick Middleton, američtí ekonomové Robin Hanson a Ken Schoolland, severokorejský aktivista Park Jung Oh a řada dalších.

Co byste – kromě mediálně vděčné cenové horské dráhy bitcoinu – měli sledovat v souvislosti s vývojem kryptoměn a blockchainu? O jakém jiném, větším a důležitějším tématu by se podle expertů mělo mluvit? 

Milan Půlkrábek

autor projektu CryptoLAB, člen Paralelní Polis

Na bitcoinu je kurz vůči ostatním měnám vlastně tou nejméně zajímavou vlastností. Bitcoin přinesl revoluci do světa financí. Satoshi Nakamoto spojením kryptografie a systémem odměn vyřešil letitý problém se vzácností digitálních zdrojů a bitcoin tak v sobě spojuje výhody internetového bankovnictví a hotovosti. Můžeme si posílat zdroje v krátkém čase přes celou planetu bez účasti třetí strany a zároveň zůstat relativně(!) anonymní. I když je to s tou anonymitou velmi složité (podobně jako s "neoznačenými bankovkami").  Pokusů o vytvoření na státech nezávislé měny bylo v minulosti několik, ale žádné se nedostalo takového rozšíření jako právě bitcoinu. Velmi zajímavé je také řešení udržitelnosti systému pomocí odměn těžařům za potvrzování transakcí a relativně stabilní emise „nových“ bitcoinů, která je pevně daná v algoritmu programu a která zajistila i konečný počet bitcoinů. Čímž se úplně vymazalo riziko inflace.

---

Jaroslav Brychta

šéf analytického týmu X-Trade Brokers

Bitcoin si zaslouží zcela právem největší pozornost. Pokud jde ale o další témata, mě osobně asi nejvíce zajímá role tzv. stablecoinů a jejich dopad na cenu kryptoměn. Mluvím především o tetheru a celé té diskusi o jeho stoprocentním krytí dolarovými rezervami. To zatím stále ještě nebylo zcela věrohodně prokázáno. I kdyby ale tether někde po světě skutečně měl na bankovních účtech přes čtyři miliardy dolarů, stále se může jednat o velké riziko pro celý kryptoměnový ekosystém v případě, že si na něj jednoho dne došlápnou regulátoři.

---

Roman Týc

umělec, spoluzakladatel Ztohoven a Paralelní Polis

Tím velkým skrytým tématem jsou pro mě freemarkety, tedy prostředí, pro které kryptoměny vznikly. O freemarketech se nemluví, a to tak, že vůbec, což mě teda po pěti letech s Paralelní Polis dost udivuje.

---

Josef Tětek

analytik společnosti TopMonks

Zásadní je podle mě otázka, proč má bitcoin vůbec nějakou hodnotu.

Po deseti letech existence a rychlém rozvoji ve všech ohledech už můžeme s poměrně velkou jistotou říci, že to není čistá spekulativní mánie. Naopak, jak samotný (dodnes anonymní) zakladatel, tak všichni seriózní proponenti vždy poukazovali na to, že dnešní finanční systém je těžce nemocný – a bitcoin je lék. Peníze jsou základním předpokladem funkční ekonomiky, přesto jsou subjektem centrálního plánování, které sice každých pár let ukáže svou černou stránku v podobě "nečekané" krize, přesto je však stále obhajováno coby jediná možnost. Centrální bankéři spoléhali desítky let na manipulace úrokovou sazbou, až dostali úrokovou sazbu na nulu (a čím dál častěji i do minusu).

S koncem éry centrálně plánovaných peněz přichází éra svobodných peněz, kde manipulace s monetární ekonomií již nepřipadají v úvahu. Proto je důležité oprášit staré, leč stále platné myšlenky tržních peněz a svobodného bankovnictví – nikoli proto, abychom nový peněžní systém vymysleli, ale abychom jej pochopili.

---

Matouš Polák

majitel investiční společnosti WCA

Každý, kdo má větší zájem o kryptoměny, ví, jak technologie blockchainu, která je i jádrem bitcoinu, mění svět. Velké IT společnosti jako Microsoft, IBM a další důvěřují této ověřené technologii a investují do svých blockchainových řešení. Objasnění principu technologie decentralizace a kryptografie, které využívají kryptoměny, a ukázky jejich reálného využití v běžném životě by mohly pomoci porozumění jejich podstatě a pozitivnímu přijetí většinou veřejnosti.

Je velmi pravděpodobné, že se s touto technologií budeme setkávat stále častěji a v průběhu desetiletí budeme používat technologie kryptoměn v každodenním životě. Čím dřív se dozvíme víc o technologii, tím dřív můžeme také využít získané znalosti pro své bezpečné a důvěryhodné transakce, data atd., které jsou přístupné téměř z každého zařízení. Získané znalosti můžeme použít také pro svá obchodní a investiční rozhodnutí.

---

Martin Leskovjan

Spoluzakladatel Paralelní Polis

Referování o pohybech kurzu je velmi zavádějící zprávou o stavu bitcoinu, a to hlavně kvůli tomu, že aktuální cena podléhá nečitelným tlakům trhu, manipulací a spekulací. Ty filtruje teprve pohled na dlouhodobá data (spíš měsíce až roky než hodiny a dny). Mnohem zajímavější informací je vývoj technologií v „ekosystému“ bitcoinu, kde jednou ze zásadních a do budoucna převratných inovací je například rozmach tzv. lightning sítí, neboli paralelních sítí uživatelů, kteří mohou provádět transakce za snížených nákladů, a přitom se zachováním bezpečnosti plateb. Aby ale média mohla referovat o tom, co je podstatné, je potřeba poskytnout jim odbornou podporu a provést je technologickou stránkou problematiky, k čemuž Paralelní Polis zakládá velmi důležitý nový projekt Media Lab, který pro tento účel zajišťuje celý vzdělávací program.

---

Dominik Stroukal

hlavní ekonom Roklen

Když v roce 2008 tajemný Satoshi Nakamoto představil bitcoin, slovo blockchain ani nepoužil. Finální databáze je totiž jen výsledkem správně nastavených ekonomických motivací. Slavné vlastnosti bitcoinového blockchainu, tedy zejména jeho nezměnitelnost a absence třetí strany nutné k ověřování reality, jsou důsledkem toho, že do sítě může vstoupit kdokoliv chce a žádnou realitu není nutné ověřovat. Když do bitcoinového blockchainu napíšu, že jsem měl včera jen jedno pivo, síť informaci zahrne na desítky tisíc míst a bude prakticky nemožné informaci změnit. Co to ale říká o její pravdivosti? Těžaři neověřují pravdu v reálném světě.

Blockchainu se ale chytnuli „prodavači hrnců“. Stejně jako u hrnců je často jejich databáze neškodná a něco v ní uvaříte, ale zbytečně drahá. A hlavně by to šlo udělat dávno před rokem 2008. Jakkoliv to zní smutně, v „blockchainovém“ prostředí nic jiného než kryptoměny smysl nedává. A mezi kryptoměnami je stále králem bitcoin.

---

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Obsesí mainstreamových médií je kupecké přepočítávání bitcoinů na dolary. Případně plané fantazírování o tom, co všechno „jednou“ zvládne blockchain. To, že jeden z předních českých mainstreamových hlasatelů zářné blockchainové budoucnosti dal v realitě raději přednost „retru“ v dresu Českých drah, je ovšem více než výmluvné. Mainstreamová debata o podstatě kryptoměn v Česku ani jinde ve světě vlastně neexistuje. Otázky mířící k podstatě věci si ovšem kladou instituce jako basilejská Banka pro mezinárodní platby. Její studie na téma kryptoměn a měn obecně se vyplatí číst, i když jsou k možnosti uchycení se některé ze stávajících kryptoměn jakožto převažujícího platebního prostředku spíše skeptické. Je dobře, že se teď mainstream kryptoměnám moc nevěnuje, a to ani povrchně. To jim totiž umožňuje se dále v klidu rozvíjet, bez dennodenního zpravidla nepříliš poučeného „ostřelování“ politiky či centrálními bankéři, kteří tak rádi dávají na odiv dojemnou touhu po zkrocení a potlačení kryptoměn ve jménu „veřejného blaha“, hlavně tedy blaha svého vlastního.

Sdílejte článek, než ho smažem