Bitcoin a volný trh: Hledání ztracené svobody
29. 7. 2015 | Jim Epstein | 1 komentář
Když se budete rvát se zavedeným pořádkem, ničeho nedosáhnete. Chcete-li něco změnit, musíte vytvořit nový sytém, který ten stávající odsune na smetiště dějin.
NXT FreeMarket a všechny podobné projekty, o kterých byla řeč v první části publikované včera, vznikaly ve stínu neslavného osudu Silk Road, internetového obchodu (převážně s drogami), který vzkvétal mezi lety 2011 a 2013. Přestože Silk Road šifroval totožnosti a transakce všech účastníků a platby vyžadoval v bitcoinech, šlo o centralizovaný tržní systém. A to také přivodilo jeho pád. Umístění svých serverů sice dlouho tajil, jenže FBI jim nakonec přeci jen přišla na stopu. Ukázalo se, že jsou na Islandu, a v říjnu 2013 je reykjavická metropolitní policie zabavila. FBI rovněž zatkla Rosse Ulbrichta, tehdy 29letého libertariána, který službu založil a údajně ji i provozoval. Federální soud v New Yorku ho nedávno shledal vinným v sedmi bodech obžaloby a vyměřil mu doživotní trest.
Na NXT FreeMarketu však policie nemá co zabavit. Pan Knuckle tvrdí, že osobně nemá nejmenší zájem napomáhat někomu v prodeji narkotik. Je ovšem přesvědčen, že je „nevyhnutelné“, že NXT FreeMarket budou využívat i drogoví dealeři, protože na něm budou v bezpečí. Hned však dodává, že prodej drog není smyslem otevřených trhů. Ty prý budou obzvlášť užitečné v represivních zemích, kde je „nelegální spousta jiného zboží“, a nejen drogy.
Tak či onak, vyplnit mezeru po Silk Road, který umožňoval bezpečnější nákup drog, je jedna věc. Tyto služby však mohou sloužit i k prodeji kradeného zboží a dalším nelegálním aktivitám. eBay spolupracuje se státními orgány především v zájmu potírání podobných přečinů, a dokonce i Silk Road zakázal obchodování s dětskou pornografií a kradenými věcmi. To na nových platformách typu peer-to-peer nebude možné.
Pan Knuckle tvrdí, že NXT FreeMarket časem nabídne funkci „černé listiny“, a uživatelé si tak budou moci nastavit vlastní filtr nabídek. Obecně má však za to, že zločinné aktivity na těchto sítích jsou zkrátka cenou za svobodu. Provozní šéf OpenBazaaru Sam Patterson je přesvědčen, že zakladatelé decentralizovaných trhů typu peer-to-peer „nejsou morálně zodpovědní za to, jak je lidé využívají“, stejně jako tvůrci internetu nenesou zodpovědnost za jeho uživatele. Věří, že OpenBazaar „nebude primárně využíván ke kriminálním účelům“.
Atraktivitu těchto systémů může zvýšit i nestátní cenzura zboží. Patterson, který jinak pracuje jako analytik technologické legislativy při Institutu Charlese Kocha (jeho zaměstnavatel se v projektu OpenBazaaru neangažuje), poukazuje na aukční portál s rukodělnými výrobky Etsy, který nedávno zakázal nabídky, v nichž figuruje slovo „rudoši“, protože jde o pojem, který „uráží a poškozuje domorodé Američany“, jak společnost vysvětlila na svém blogu. „Svoboda projevu,“ deklaruje Etsy, „má své hranice“. „Je to jejich platforma a mají na to právo,“ říká Patterson, nicméně na OpenBazaaru „nikdo nic ani zakazovat nemůže“. V důsledku by ale absolutní svoboda a princip nezasahování mohly otevřeným platformám odlákat část uživatelů, kteří se budou chtít od nelegálních produktů distancovat.
Anglické peer-to-peer (zkracované velmi často jako P2P – čti pítúpí) se dá přeložit jako rovný s rovným nebo rovný rovnému. Kdyby ten koncept vymýšlela česká úřední hlava, říkalo by se tomu fyzická osoba fyzické osobě.
Pojem pochází z počítačového prostředí, známé jsou zejména počítačové peer-to-peer sítě určené k přímému, vzájemnému sdílení dat bez prostředníka. Nejčastěji jde o filmy, hudbu, porno, hry a počítačové programy. I u peer-to-peer půjček jde o to, že na obou stranách najdete obyčejné lidi – jedni půjčují druhým, není tu banka nebo úvěrová společnost, se kterou člověk jako rovný s rovným věru jednat nemůže.
Peer-to-peer sítě, za všechny jmenujme Napster, způsobily konec hudebního průmyslu, jak jsme ho znali. Mají stejný potenciál i půjčky od člověka k člověku, ocitnou se snad banky v pozici, v jaké se dnes nacházejí hudební vydavatelství?
Ani drogoví dealeři, ani prodejci podomácku vyráběných suvenýrů s červenými indiány, však OpenBazaar dosud neobjevili. Pokud se na něj přihlásíte dnes, můžete si koupit cartridge se hrou Kaboom! pro první generaci Atari, sklenici přírodního medu, tričko s logem britského vědeckofantastického seriálu Doctor Who a další rozmanitosti. Na NXT FreeMarketu se v současnosti prodává asi devět položek, včetně sošky tibetského „větrného koně“ a stříbrného javorového listu. Není to mnoho...
Obě platformy se ale stále nacházejí ve zkušební fázi, takže nízký počet uživatelů ještě nic neznamená, nicméně přitáhnout lidi, kteří by místo kázání o tom, jak Bitcoin zrevolucionizuje celou ekonomiku, prodávali a kupovali zboží, bude nesmírně obtížné. Podobné projekty nemají potenciál vydělat svým autorům pohádkové jmění ani zaujmout investory, alespoň ve většině případů. Odkud pak mají Patterson a ostatní brát peníze na propagaci?
Softwarový inženýr Steve Dekorte, třiačtyřicetiletý spolutvůrce decentralizovaného trhu typu peer-to-peer zvaného Bitmarkets, mluví zcela otevřeně: „Vcelku bez problémů umíme naprogramovat aplikaci, o marketingu ale nemáme ani páru.“
Dekorte, zapálený libertarián, který by svými technickými dovednostmi rád přispěl k pozitivní změně ve společnosti, přiznává, že ani jeho službu, kterou spustil v listopadu loňského roku, „nepoužívá prakticky nikdo“. Jak zájemce najít?
Mike Hearn, bývalý zaměstnanec Googlu a vlivná osobnost v bitcoinové komunitě, tvrdí, že decentralizované trhy typ peer-to-peer jsou šité na míru specifickým potřebám drogových dealerů. Budou-li se jich účastnit pouze kriminální živly, „poškodí to reputaci celého modelu“. Kolik rodičů by například kupovalo plínky zrovna na Silk Road, i kdyby se tam prodávaly o deset procent levněji než na Amazonu, když se tam válely tuny kokainu…
Hearn nedávno vytvořil bitcoinovou aplikaci zvanou Lighthouse, která mechanizuje složité nakládání s penězi v rámci crowdfundingových kampaní. Lighthouse je softwarový nástroj pro společnosti, které by chtěly konkurovat službám jako Kickstarter či Indiegogo. Neklade si však za cíl decentralizovat všechny aspekty crowdfundingu naráz. Hearn ostatním vývojářům doporučuje, aby následovali jeho příkladu a integrovali blockchainovou technologii postupně, v těch oblastech, kde jsou stávající společnosti nejslabší.
Hnutí za decentralizaci se snaží dostát myšlence Buckminstera Fullera, že starý svět změníme nejsnáze tak, když vytvoříme nový a lepší, a pak lidi přesvědčíme, aby se přestěhovali. Takové přesvědčování však bude zatraceně těžké.
Zdroj: blockchain.info, bitstamp.net. Údaje k 29. 7. 2015.
Matan Field, zakladatel decentralizované peer-to-peer platformy pro sdílenou osobní přepravu La’Zooz (v hebrejštině „hýbat se“) si prý dobře uvědomuje, že podobné projekty selhaly, protože nepřitáhly dostatek uživatelů. Proto se už od začátku se svým týmem plně soustředí na řešení tohoto problému.
Kritické množství uživatelů je v přepravním byznyse obzvlášť důležité. Uživatelé Uberu si už zvykli, že volné auto mají k dispozici kdykoli do pár minut od objednání. Field ví, že má-li být La’Zooz konkurenceschopná, bude muset doslova zaplavit silnice účastníky své sítě.
Přišel proto s následujícím řešením – nejprve chce do oběhu vypustit „zoozy“, neboli měnu, kterou se bude v jeho síti platit, a teprve pak službu spustit. Doufá, že jakmile budou zoozy široce dostupné, budou je lidé ochotně používat. V rané fázi projektu si tak řidiči i pasažéři vydělají zoozy velice snadno. Postačí, když budou jezdit po městě se zapnutým mobilem a spuštěnou aplikací služby. Je to způsob, jak odměnit všechny odvážné, kteří La’Zooz vyzkoušejí jako první. (Aplikace monitoruje souřadnice řidiče pomocí GPS a kompenzuje jej na základě ujetých kilometrů). Od poloviny srpna loňského roku, kdy aplikace přišla na trh, vytěžilo zoozy asi 1 200 uživatelů, prozrazuje Field, což je hluboce pod úrovní nutné k tomu, aby jeho služba byla životaschopná.
Zoozy lze nakoupit i za kryptoměnu prostřednictvím neformální banky spravované komunitou La’Zoozu. Každý zooz bude rovněž navázán na zlomkovou hodnotu bitcoinu, čímž se služba začlení do bitcoinového blockchainu. Až si pak lidé budou vyměňovat zoozy, nebude muset převedení peněz ověřovat třetí osoba, protože záznam transakce se ověří a zapíše do distribuovaného registru Bitcoinu. (Tato metoda fixování nových měn na bitcoinový blockchain, součást takzvaného Bitcoinu 2.0, dnes mezi nadšenci do kryptoměn obzvlášť letí).
Textová podoba:
1F5W9dNrqjaZHu69wnyqeLLAsqV2kug6L5
QR kód:
(Jedná se o veřejný klíč k peněžence autora série článků o alternativních měnách, zveřejěný byl pochopitelně právě v textu o bitcoinu: Alternativní měny. Bitcoin)
Pojištění je další překážkou pro expandující službu se sdílenou osobní přepravou konkurující klasickému taxi. Klasické pojistky totiž obvykle nekryjí nehody vozidel s platícími pasažéry. Field chce tento problém řešit tak, že zpočátku cenu jízdy prostřednictvím La’Zoozu stanoví jako podíl na nákladech řidiče – palivo, poplatky a opotřebovávání vozu. Tvrdí, že pokud řidiči nebudou na službě profitovat, nebude problém s regulátory či pojišťovnami. Takové opatření by však drasticky omezilo atraktivitu služby pro řidiče, aniž by Fieldovi garantovalo regulační imunitu, kterou si představuje. Přinejmenším ve Spojených státech nesmějí řidiči vozů bez řádné licence a pojištění přijímat jakoukoli kompenzaci, bez ohledu na to, zda vykazují zisk či ztrátu.
Field, který se ve své dizertační práci věnoval teorii strun neboli sjednocené teorii částicové fyziky o fungování vesmíru, přistupuje k řešení informačních problémů decentralizovaného trhu s týmž zápalem, s jakým se zajisté pouští i do počítání složitých matematických důkazů. Ovšem přesvědčit pasažéry, kteří chtějí jen pohodlný odvoz večer z baru, aby se vrhli po hlavě do spletitého systému La’Zoozu, bude zcela jiný oříšek. Není vyloučeno, že Field vytváří službu, která je příliš komplikovaná na to, aby se stala masovou záležitostí.
Steve Dekorte z Bitmarkets tvrdí, že navzdory potížím s hledáním uživatelů je vzestup peer-to-peer ekonomiky nevyhnutelný. Bitcoin a kryptografie jsou tak impozantní nástroje s tak prokazatelnými výhodami, že si dříve či později masové publikum získají. „Nedokážu si představit, jak by tomu někdo mohl zabránit, tedy vyjma nastolení totalitního státu,“ dodává.
Jeho přesvědčení, že ve světě technologií mají některé myšlenky vlastní hybnost, evokuje teorii „technia“ spoluzakladatele magazínu Wired Kevina Kellyho, publikovanou v jeho knize z roku 2011 Po čem touží technologie. Kelly si představuje inovace coby součást složité navzájem propojené sítě, která funguje jako živý organismus a rozrůstá se na základě vlastní logiky.
Nemůže být pochyb, že Bitcoin či podobné technologie jednou povedou, takovým či onakým způsobem, ke svobodnější, bohatší a spravedlivější budoucnosti. Cesta k více libertariánskému světu však bude poseta troskami nevydařených začátků a neúspěšných projektů.
Publikováno na webu reason.com. Do češtiny přeložil Aleš Drobek.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
31. 7. 2015 11:44, eďa
Vždyť jde platit i faktickým zlatem, resp. každý , kdo ho má, a může ho i ukázat, může obchodovat s jeho ekvivalentem už od středověku a je jedno jak ho pojmenuje. Takže může vznikat tisíce nových platidel převoditelných za faktické zlato. A mafie, co řídí vlády ostrouhá a obchod jen pokvete. Jen v případě koruny půjde o 80 halířů,( to je dnešní daň na vstupu + výstupu), co si obchodníci mohou rozdělit, aniž by jim do toho kecala koruna.
V diskuzi je celkem příspěvků.