Zdroj: Pleska / Midjourney
Zatímco jsme ve středu 8. října snídali, přepisovalo zlato historii. Spotová cena jedné troyské unce – tedy přibližně 31,1 gramu – dosáhla včera bez pár centů 4050 amerických dolarů. V dolarech tak zlato od začátku roku zpevnilo o víc než padesát procent.
Zájem investorů žene vzhůru nejistota: geopolitické napětí, nevyrovnaná situace v nejsilnější ekonomice světa, tedy Spojených státech a také rekordní nákupy centrálních bank – včetně té české – a velkých investičních fondů, zejména těch burzovně obchodovaných, takřečených ETF. Do zlatých ETF letos přiteklo 64 miliard dolarů – a téměř třetina z toho v září.
V českém kontextu má zlatý rekord malý háček: dolar letos vůči koruně hodně oslabil, dnes je jeden zhruba za 21 korun, loni býval za 24 korun. Ovšem vzhledem k tomu, co zlato loni a hlavně letos předvádí, je to vlastně nepodstatné a nic to nemění na otázce, kterou pokládáme expertům:
Jak a proč dneska (ne)kupovat zlato?
investiční analytik finanční skupiny Partners
Když se investoři obávají vývoje ekonomiky, roste poptávka po zlatě a s ní i jeho cena. A to je situace, ve které se nacházíme. Důvodů k obavám mají investoři dost. Trumpova cla a rostoucí zadlužení Spojených států amerických, jakožto nejdůležitější světové ekonomiky. Útoky amerického prezidenta na nezávislost tamější centrální banky Fed a podkopávání dalších důležitých institucí. Přitom nejde jen o ekonomiku. Například když Rusové ohrožují stabilitu největší jaderné elektrárny v Evropě a jejich drony létají do vzdušného prostoru Severoatlantické aliance, investorům to na klidu nepřidá. Každopádně platí, že k růstu ceny zlata v posledních letech výrazně přispěly nákupy žlutého kovu některými centrálními bankami.
Na první pohled se zdá, že kupovat zlato je teď velmi dobrý nápad. Jenže cena je velmi vysoko a zdá se, že mnozí investoři zapomněli na fakt, že zlato podléhá výrazným cyklům. Například v sedmdesátých letech minulého století zlato zažilo mohutný růst, v důsledku vážné ekonomické a geopolitické nestability (ropné šoky, vysoká inflace, jomkipurská válka, íránská revoluce). Jenže nestabilitu následně vystřídalo „lepší počasí“ a cena zlata po roce 1980 začala prudce klesat. V klesajícím trendu zlato strávilo dlouhých dvacet let. Další růst přišel až po roce 2000.
Investorům tak doporučuji velkou opatrnost. Čím vyšší je cena, tím je zlato rizikovější.
Souhlasíte s názorem?
hlavní ekonom Investika
Kam se vydá cena zlata v nejbližších týdnech, netuším. Zlato ostatně ani není nejvhodnější aktivum pro krátkodobé spekulace. Investice do zlata je zpravidla činěna na delší období a bývá motivována hlavně snahou zajistit se proti případným turbulentním událostem. Obzvláště takovým, které hrozí narušit běžný chod globálního ekonomického a finančního systému.
Zlatu by se tak mohlo dařit, kdyby například velké světové ekonomické bloky byly rozděleny postojem k významnému válečnému konfliktu. Kdyby si vzájemně omezovaly přístup na trhy nebo zmrazovaly aktiva. Kdyby se do čela některé z velmocí dostal nepředvídatelný politik s ambicí překopat globální obchodní vztahy. Kdyby po zkušenosti ze stoleté pandemie státy stahovaly dodavatele kritických statků zpátky na svoje území. Kdyby existovaly obavy, jestli v souvislosti s nástupem nové průlomové technologie nevzniká na některých trzích přehnaně euforická bublina. Nebo kdyby rostly pochybnosti o nezávislosti klíčových centrálních bank.
Vhodnost investice do zlata si lze převést na otázku: máte pocit, že svět čeká v dohledné době spíše uklidnění, nebo naopak?
Souhlasíte s názorem?
hlavní ekonom Portu
Z krátkodobého hlediska může být nákup zlata na historickém maximu rizikovou strategií. Kýžené rychlé a výrazné zbohatnutí se totiž nemusí vůbec dostavit. Dosažení hranice čtyř tisíc dolarů za unci může spustit korekci, kterou mohou vyvolat obchodníci uzavírající ziskové pozice. Růst ceny drahého kovu může zároveň brzdit i silnější dolar, jak jej vidíme na začátku října.
Pokud ale hledáte aktivum vhodné k diverzifikaci dlouhodobého portfolia, zlato má řadu výhod. Očekáváme, že světové centrální banky budou ve svých nákupech pokračovat. Pro některé je to odklon od oslabujícího dolaru, pro jiné prostředek diverzifikace investiční části rezerv. Zlato má nízkou korelaci s rizikovými aktivy, což historicky potvrdilo zejména v obdobích recese či geopolitických konfliktů. V takových situacích může jeho diverzifikační roli podpořit i kurzový efekt potenciálně slabší domácí měny, například koruny.
Vyhnul bych se investici do fyzického zlata, například do slitků. Upřednostnil bych nákup burzovně obchodovaného fondu (ETF) navázaného na fyzické zlato nebo na akcie těžařů zlata. Těžaři mohou profitovat ve specifických obdobích, jako je to současné, kdy zlato roste společně s akciemi. Naopak v době recese bych očekával lepší výkon od fondů navázaných na fyzický kov.
Souhlasíte s názorem?
redaktor Investičního webu
Když se někdo zeptá, jak a proč (ne)kupovat zlato, mám chuť zhasnout monitor a jít si pro kafe. Ale budiž. Zlato, věčný objekt touhy těch, kdo mají rádi prstýnky a vůbec lesklé věci, je podle mě už dost drahé. Jakkoli je otázka, k čemu jeho cenu vlastně vztahovat.
Jasně, znám argumenty o dedolarizaci, diverzifikaci devizových rezerv, ochraně proti inflaci, geopolitické nejistotě… Centrální banky kov kupují ve velkém, protože holt v globálním finančním systému už nikdo nikomu tak úplně nevěří. Ale já nejsem centrální banka, jsem pisálek, co vydělává přesně tolik, že se mu v bance vysmáli, když chtěl hypotéku (těch pár roztavených zubů po babičce na levém prsteníčku od té doby tlačí ještě o fous víc). A tak si místo zlatých slitků kupuju úhledné balíčky akcií, občas nějaký ten dluhopis, realitní fond a za drobné bitcoin. Pravda, možná ještě větší zbytnost než zlato, kdo ví.
Blbě se tváří chytře, že zlato nemám, když stojí třikrát víc než před pár lety. Ale podle mě se prostě jenom leskne a čeká, jestli za něj někdo vysolí víc než ten před ním. A jestli nakonec nastane nějaký finanční nebo geopolitický armageddon, bohužel si nemyslím, že budu umět vyměňovat zlaté mince s překupníky lístků na poslední záchranný člun mířící do bezpečí. Neumím ani daleko obyčejnější kšefty, takže když bude fakt zle, asi holt nebudu ten, kdo z toho vybruslí. Se zlatem nebo bez, vyjde to nastejno.
Dokud se svět točí, budu s tím málem, co neprojím, asi dál preferovat investice, které chápu a které jakžtakž fungují. A když se točit přestane, bude to celé jedno. Takže jak a proč teď (ne)kupovat zlato? Nekupovat. Anebo klidně kupovat, pokud to vidíte jinak než já.
Souhlasíte s názorem?
Důležité otázky a odpovědi (FAQ)
Když spolu investiční aktiva korelují, znamená to, že zpravidla ve stejnou dobu zdražují či zlevňují. Zlato má tu vlastnost, že si často jde svou cestou. Když akcie nebo dluhopisy zlevňují, zlato může růst – a naopak. Ne vždy, ale dost často na to, aby to investoři brali v úvahu při přemýšlení o deiverzifikaci portfolia.
Diverzifikace znamená rozrůznění. Při investování myslete na to, abyste při průšvihu nepřišli o všechno. Nesázejte na jednu kartu, nedávejte všecka vejce do jednoho košíku, rozložte riziko mezi různé typy investic. Diverzifikace může být různá: kupujete různé druhy aktiv: něco dluhopisů, něco nemovitostních fondů, něco akcií a třeba i zlato, může být ale diverzifikace regionální: nekupujete jenom akcie z USA, ale taky něco z Evropy a něco z Číny. A nebo oborová: něco dáte do farmacie, něco do těžkého průmyslu a něco do papírem, protože toaletní papír je potřeba vždycky.
Mnoho lidí považuje zlato za „bezpečný přístav“ – proto e kupuje nejvíc v nejistých časech, když lidi přestávají rozumět jeden druhému a světu. neznamená to ale, že jeho cena nemůže kolísat. Zlato zažilo i dlouhé období poklesů. Zlato se hodí spíš jako dlouhodobá pojistka než jako způsob, jak „rychle vydělat“.
Mám si koupit zlatý slitek, nebo něco jiného?Kdo chce fyzické zlato (například slitky nebo mince), musí řešit, kde ho bezpečně uloží. Dá ho do bankovní úschovy, nebo ho zakope ve sklepě? Častý je nákup zlata ve formě poukázek: kupujete zlato, ale třeba ho celý život nevudiíte, protože (prý) je v bance ve Švýcarsku. V dnešní době mnoho lidí volí burzovně obchodované fondy (ETF), které sledují cenu zlata a zlato fyzicky kupují, investoři mají ale jen akcie takových fondů. Zajímavou alternativou investice do zlata jsou investice do akcií těžařských firem, které na růstu ceny zlata také vydělávají – každá forma má svoje pro a svoje proti. A nejvíc nakonec rozhoduje to, jestli se investor se svým zlatem chce čas od času pomazlit.
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
