Parketoví obchodníci říkají, že hranice 100 dolarů za barel ropy byla letos v lednu překročena jediným kontraktem jediného obchodníka. Koupil nejmenší obchodovatelné množství 1000 barelů, snad aby jednou mohl vyprávět vnoučatům, že byl prvním člověkem na světě, který koupil ropu za sto dolarů. Záhy kontrakt prodal se ztrátou 600 dolarů. Kdyby v pozici vytrval, mohl dnes účet zhodnotit o 35 procent.
Tato údajně pravdivá historka podporuje názor ostřílených traderů, že v komoditách není možné předvídat příští pohyb trhu. Ještě před rokem byl růst cen nad 100 dolarů za barel jen málo pravděpodobný. Ani teď z toho analytici nejsou moc moudří. Pro jedny je cena přes 130 dolarů za barel nadhodnocená „…o třicet dolarů,“ soudí Robert Kaufmann z Bostonské univerzity. „Je to bublina,“ potvrzuje analytik Peter Beutel v zajímavé diskusi na serveru cnnmoney.com. Pro jiné to žádná bublina není. „Bublina vznikne, když nabídka převyšuje poptávku,“ říká investiční manažer Stephen Leeb tamtéž. To ale není nynější případ. „Pokud ani dva největší světoví producenti ropy, Saúdská Arábie a Rusko, nejsou schopni zvyšovat produkci, je to katastrofa, nikoli bublina,“ varuje Leeb.
V analýzách expertů se navíc stále častěji začíná objevovat cena 150 dolarů za barel. Argun Murti, odvětvový analytik investiční banky Goldman Sachs, dokonce tvrdí, že ceny vzrostou až na 200 dolarů do šesti měsíců, nejpozději do dvou let. Murtiho je přitom radno poslouchat. Když před třemi lety stál barel 50 dolarů, předpověděl stodolarové ceny to tří let.
Donekonečna omílané příčiny drahé ropy jsou tři. První je fundamentální, kdy poptávka převyšuje nabídku. Druhá je spekulační, kdy finanční investoři používají kontrakty na ropu jako nástroj k výdělku. Třetí příčinu tvoří více méně náhodné vlivy, jako jsou změny počasí nebo politické situace v produkčních a zpracovatelských oblastech. Názory na to, kam se pohnou ceny ropy, se liší podle toho, jak silný vliv připisuje autor dané předpovědi konkrétnímu cenotvornému faktoru.
Kromě dopadu rostoucí poptávky z Číny a Indie se stále více hovoří i o vlivu slábnoucího dolaru na zdražování ropy. Dolar oslabuje dlouhodobě, do téměř střemhlavého pádu se ovšem pustil loni v září, když propukla hypoteční a úvěrová krize v USA. Kontrakty na ropu při dlouhodobém výhledu na růst její ceny fungují v podobných případech jako zlato – jistí hodnotu investice. „Ropné kontrakty dnes slouží jako zajišťovací kontrakty vůči pohybům na devizovém trhu,“ říká David Marek, hlavní ekonom investičního portálu společnosti Patria Online. „Vzájemná souvislost pohybů na dolarovém a ropném trhu je stále těsnější, řada výkyvů na ropném trhu se dá vysvětlit jako čistě spekulativní investice.“
Předpovědi rostoucích cen tedy budou nejspíš obchodníkům ještě nějakou dobu vycházet. Naopak, v čem se analytici mýlili, byly předpovědi dopadu drahé ropy na ekonomiku. V roce 2004 předpovídala Mezinárodní energetické agentury (IEA), že když ceny ropy vzrostou o 10 dolarů (tehdy z 25 na 35 dolarů), v prvním a druhém roce vyšších cen světový hrubý domácí produkt poroste o 0,4 procentního bodu pomaleji Země eurozóny by rostly o 0,5 procentního bodu pomaleji.
Podle těchto předpokladů by svět letos po zdražení ropy na dvojnásobek musel připomínat boxera po knock-outu. Jenže výhledy na růst ve světě i jeho jednotlivých částech, kromě USA, vyznívá spíše optimisticky. Tempo hospodářského růstu se sice zpomalí, ale vliv drahé ropy na toto zpomalení bude zřejmě mnohem slabší, než vliv úvěrové a odbytové krize v USA. Je to tím, že ropa a ropné produkty v ekonomice vyspělých zemí, ačkoliv jejich spotřeba absolutně stoupá, mají čím dál nižší podíl na celkových nákladech. Jinak řečeno, na produkci jednotky HDP je zapotřebí stále méně energie, včetně ropy. To platí i o České republice. „Dělal jsem si propočet pro české hospodářství a vychází mi, že zvýšení cen ropy o sto dolarů by zkrátilo hrubý domácí produkt o jeden procentní bod,“ říká D. Marek.
David Marek soudí, že světové ceny by se měly brzy vrátit pod sto dolarů. V tom se shoduje mj. s Robertem Kaufmannem z Univerzity v Bostonu, který nicméně dodává, že nabídka se nezvýší, a tak jediným uklidňujícím faktorem bude zpomalení spotřeby. „Pod 60 nebo 70 dolarů se ale ropa už ale nejspíš nepodívá,“ dodává Kaufmann.
Je drahá ropa hrozbou pro českou ekonomiku? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
27. 5. 2008 10:40, Petr
Smysl by melo vztahovat cenu ropy k cene zlata (univerzalni platidlo vsech dob)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.