Zprávy z finančních trhů se v letošním roce nesou v duchu pesimismu, a to především kvůli výprodejům na akciových trzích. Ty v 1. čtvrtletí ztratily přibližně 15 - 20 procent. Mnozí investoři jsou proto letos lidově řečeno „v rejži“. Ovšem ti, kdo investovali do rýže (finančním slangem řečeno jsou „dlouzí v rejži“), se můžou cítit jako „ve vatě“, protože dolarová cena rýže od začátku roku vzrostla o více než 40 procent.
Komoditní trhy i přes propady na akciových trzích a turbulencí u dluhopisů zůstávají v letošním roce v býčím trendu. Hlavním tahounem jsou zemědělské komodity a technické kovy, které růstem cen s velkým přehledem překonávají ropu či zlato. Kromě již zmíněné rýže letos například stoupla cena kukuřice o 25 procent, měď posílila o 26 procent a hliník o 24 procent.
Technické kovy ženou vzhůru zejména výpadky na straně dodávek, vyvolané sněhovou kalamitou v Číně, výpadky energie v Jižní Africe a dřívějšími stávkami v Jižní Americe. Například zásoby mědi klesly na nejnižší úroveň od loňského srpna. Na hlavních burzách (Londýn, Šanghaj, New York) pokrývají 3,5 dne celosvětové spotřeby. Loni to bylo v průměru 4,9 dne. Tato rizika vyvažuje zpomalení americké poptávky, a to především propady ve stavebnictví.
U zemědělských komodit situaci ovlivňuje několik faktorů. Poptávka po zemědělských plodinách v poslední dekádě velmi výrazně roste. Bohatnutí lidnatých zemí Asie (Čína, Indie) nezvyšuje jen poptávku po ropě či kovech, ale výrazně zrychluje poptávku po všech zemědělských plodinách, jako jsou sója, pšenice, kukuřice, ale třeba i bavlna. Vedle toho americké i evropské vlády v posledních pěti letech stále více dotují výrobu biopaliv, což vede k výraznému zvyšování spotřeby „energetických“ surovin, jako jsou kukuřice či sója. Například v USA se loni více než 81 milionů tun kukuřice použilo pro výrobu etanolu, což představuje asi jednu třetinu z celkové spotřeby kukuřice v USA. Před pár lety to byla nula. Navíc nepřímým důsledkem rozšiřování biopaliv je pokles pěstování „neenergetických“ surovin.
K tomu loňský rok kromě růstu poptávky přinesl celosvětově slabší sklizně obilovin. Navíc je nutné si uvědomit, že zemědělství je nejvíce regulované odvětví, jinak řečeno velmi zkostnatělé a obtížně reagující na změny poptávky.
Tyto fundamentální faktory vedou k tomu, že zásoby řady plodin jsou kvůli vysoké spotřebě nejnižší od poloviny 70. let. Extrémem zůstává pšenice, u které zásoby propadly na nejnižší úrovně za posledních 60 let.
Teď se blíží osevní sezóna na severní polokouli a trh spekuluje, u které plodiny nejvíce vzrostou osevní plochy, a naopak u kterých poklesnou. V posledních 2 až 3 letech se kvůli biopalivům ve větší míře pěstovala kukuřice, na úkor ostatních plodin. Ovšem nyní je stav zásob téměř všech plodin problémový a bude klíčové, jak tento „boj o hektary“ pro jednotlivé plodiny dopadne.
Svou roli hraje v růstu cen i slábnoucí kurz amerického dolaru. Navíc investování do komodit díky předchozím ziskům prožívá největší renesanci po třiceti letech. Vedle dlouhodobějších investorů komodity včetně zemědělských plodin stále více lákají i spekulativní hráče v podobě hedgových fondů. Především tento poslední faktor přináší u zemědělských komodit nejen velké zisky, ale i značnou volatilitu. Například při vybírání zisků investory v předvelikonočním týdnu přesáhly mezitýdenní propady u některých plodin 20 procent.
Vzhledem ke stavu zásob je pravděpodobné, že zemědělské komodity i nadále zůstanou v býčím trendu. Největší hrozbou by bylo odstranění dotací biopaliv a celosvětová deregulace zemědělství. Vzhledem k síle zemědělské lobby podpořené průmyslem biopaliv se to však v dohledné době (2-3 roky) nezdá moc pravděpodobné.
Autor je hlavní ekonom Atlantik FT.
Jaké máte zkušenosti s investicemi do komodit?
Sdílejte článek, než ho smažem
