Šest let spala, teď cena zlata roste. Víme proč

Šest let byla se zlatem nuda. Jeho cena se převalovala kolem hranice 1200 dolarů za unci a kdykoliv to vypadalo, že by se mohla utrhnout, zarazila se nejpozději o strop kolem 1350 dolarů za unci. Potom zas klesla.

Minulý týden ale cena zlata tento strop konečně prorazila a roste výš. Dostala se už i nad 1400 dolarů za unci, což je od roku 2013 zatím nejvíc.

Samozřejmě až čas ukáže, jestli je to jen dočasný výkyv, po kterém se vzácný kov zase uklidí do nudného pásma Odnikudnikam, nebo jestli už se cena zlata na této vyšší úrovni udrží a třeba i dál poroste. Možné je i to, že se v dohledné době dočkáme nových rekordů.

Zatím bylo zlato historicky nejdražší v září roku 2011, kdy se cena vyhoupla přes 1850 dolarů za unci. Pokud by finanční trhy zachvátila nějaká nečekaná panika, klidně může v budoucnu pokořit i hranici 2000 dolarů za unci. Ale to jsou jen spekulativní „kdyby“.

Každý chce zlato

Proč cena zlata roste právě teď? Velmi stručně řečeno, protože roste poptávka. Po zlatu čím dál víc touží investoři, spekulantů, ale také centrální banky. Souvisí to pochopitelně s celkovou nervozitou na trzích a také s očekáváním, že centrální banky brzy začnou znovu ve větší míře „tisknout peníze“.

Posledních pět let panoval na trhu se zlatem převis nabídky nad poptávkou. To se možná právě tenhle rok mění. Ovšem zatím jsou to jen dohady, reálná data budeme znát až zpětně.

Když se na data mrkneme víc zblízka, vidíme, že strana nabídky je ve světovém měřítku velmi stabilní. Objem vytěženého zlata od roku 2010 konzistentně roste, v průměru zhruba o tři procenta ročně.

Zároveň ale za posledních deset let o 30 procent klesl objem recyklovaného zlata. Když obě složky na straně nabídky sečteme, celkový objem fyzického zlata dodávaného na trh je velmi stabilní.

To samé se ale nedá říct o světové poptávce po zlatu. Relativně stabilní je posledních šest let spotřeba zlata v průmyslu, ta dlouhodobě tvoří necelou desetinu globální poptávky.

Pozor na ně

Vysoký výnos a nízké riziko. O tom možná sníte, když uvažujete o investici do firemních dluhopisů.

Jedinečná šance, nebo past? Jak poznat rizikový dluhopis

Největší část zlata – zhruba polovinu z celku - každoročně požere šperkařství. I u něj je poptávka poměrně stabilní, od roku 2010 se zvedla o devět procent.

Další zhruba čtvrtinu světové produkce zlata každoročně vykoupí investoři ve formě zlatých mincí, slitků nebo cihliček. Posledních pět let, kdy se cena zlata nemohla zvednout ode dna, byla poptávka po investičním zlatu každý rok prakticky stejná, zhruba na úrovni 1050 až 1100 tun zlata ročně.

Ještě v roce 2013, kdy cena zlata na trzích prudce spadla dolů, nakoupili investoři 1730 tun zlata. Snažili se evidentně využít situace k „levným“ nákupům v naději, že cena „určitě“ brzy zase stoupne. Trvalo to sice šest let, ale teď se zdá, že zlato má nastartováno k dalšímu růstu, tak uvidíme, co to udělá s poptávkou ze strany investorů. Dá se očekávat, že poroste.

Trhem hýbou spekulanti

Vedle klasického investičního zlata, které zpravidla skupují investoři pro dlouhodobé držení, jsou tu ještě krátkodobí investoři a spekulanti, kteří do zlata investují prostřednictvím fondů a ETF, které fyzicky drží zlato. V delším časovém měřítku bere poptávka po zlatě ze strany těchto fondů zanedbatelnou porci světové produkce zlata.

Ale zájem spekulantů o zlato je pochopitelně velmi nestabilní, neustále se mění podle aktuálního vývoje na trzích a očekávání růstu či poklesu cen. Proto právě spekulanti dokážou nejvíc zamíchat kartami a rozhýbat cenu.

Kupříkladu v roce 2013 z fondů na zlato odteklo tolik kapitálu, že musely z trezorů prodat 900 tun zlata. V roce 2016 naopak díky tomuto spekulativnímu kapitálu fondy nakoupily 575 tun zlata. Tou dobou také cena zlata během půl roku vyletěla z 1050 dolarů za unci až na 1350 dolarů.

Od posledního čtvrtletí uplynulého roku začal do ETF fondů na zlato znovu přitékat větší kapitál. Jen za poslední dva kvartály musely ETF fondy pro rostoucí zájem spekulantů přikoupit do trezorů 160 tun zlata. To je stále relativně malá část světové produkce, ale i tak to může stačit na to, aby celková poptávka po zlatě byla nakonec letos větší než nabídka. A zcela jistě je to jeden z hlavních důvodů, proč cena zlata roste.

Centrální banky přikupují

A pak je tu ještě jedna složka poptávky, která k růstu cen zlata pravděpodobně silně přispívá. I tady jde zatím o víc či míň podložené domněnky, data o druhém čtvrtletí budou zveřejněna až začátkem srpna. Touto složkou jsou nákupy (a nebo prodeje) centrálních bank. Ty se svou kupní silou pochopitelně dokážou cenami výrazně zahýbat.

V letech 2016 a 2017 byly čisté nákupy ze strany centrálních bank silně podprůměrné, celkem nakoupily méně než 400 tun zlata. loni ale do svých rezerv nakoupily 657 tun zlata, nejvíc za posledních deset let. A trend, zdá se, zatím pokračuje. Hlavními kupci byly poslední dva kvartály Rusko a Čína. Ale zlato do rezerv začaly kupovat i některé evropské banky.

Může to částečně souviset se zavedením nových pravidel Basel III. Mezi obchodníky se zlatem se hodně diskutovalo, do jaké míry tyto nově nastavené požadavky na kapitálové krytí povedou banky k přeřazení zlata mezi „bezriziková“ aktiva Tier 1, nebo naopak mezi „riziková“ aktiva Tier 2. Technicky pod pokličku bank nevidím.

Každopádně nákupy zlata ze strany centrálních bank během posledního roku výrazně stouply, to je neoddiskutovatelné. A dost možná se brzy ukáže, že v červnu rozhýbal trh právě nějaký velký nákup ze strany některé centrální banky. Uvidíme. Sám jsem na data za poslední měsíce velmi zvědavý.

Poroste cena dál?

Z předchozích odstavců myslím jasně vyplývá, že předpovídat vývoj ceny zlata se prostě seriózně nedá. Nikdy nevíte, jak s trhem zahýbou centrální banky nebo jiní velcí hráči na trhu. A stejně tak nejde dost dobře předvídat, jak se zachovají spekulanti.

O autorovi

Jan Traxler je privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management.

Prosazuje férovou provizi podílem na zisku. Zastánce dlouhodobých strategií s value přístupem. Preferuje investice, které generují pravidelný výnos a jejich hodnota dlouhodobě roste, tedy zejména kvalitní nemovitosti a dividendové akcie. Všechny jeho publikace najdete na www.finez.cz.

Kontakt: jan.traxler@finez.cz

Když na finančních trzích převládá nejistota – a teď je právě ten okamžik – bývá to zpravidla dobré pro zlato. Když nejistotu vystřídá panika, bývá to vynikající pro zlato. Když se situace na trzích trochu zklidní, cena zase zpravidla padá dolů.

Takže pokud máte jasný názor, jak se bude vyvíjet ekonomická a geopolitická situace ve světě, klidně si na růst nebo pokles ceny zlata vsaďte, jestli chcete.

Já osobně nemám podobné krátkodobé spekulace rád. Ale budu samozřejmě vývoj ceny dál se zájmem sledovat, protože s mnoha klienty jsme v posledních letech do zlata v rámci vyvážení rizika malou část kapitálu investovali, respektive častěji spíše do akcií těžařů zlata. Zdá se, že to byl rozumný krok. Ale jak se říká – Nechval dne před večerem.

Jan Traxler

Privátní investiční poradce a partner Long Capital. Založil investiční fond Otakar. Je odborným garantem portálů Nemovitostní-fondy.cz a FKI-fondy.cz. Investičnímu poradenství se aktivně věnuje od roku 2004. Patří mezi průkopníky... Další články autora.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem