O obchodnících na burze se někdy mluví jako o hráčích. Má to něco do sebe, on totiž prakticky každý obchodník je hráč, i když třeba prodává dům od domu vysavače. Je ale pravda, že na burze najdete typ hráče, jaký mezi jinými obchodníky není: totiž gamblera. Poučky říkají, že gambler je ten, kdo se pustí do tradingu, ale nemá „obchodní plán“. Co je obchodní plán podle mě?
Ředitelem peněz a rizik
Pokud máte obchodní plán, musíte mít jasně definovaná pravidla pro nákup i prodej (v oboru říkáme vstup do pozice a výstup z ní), tedy obchodní systém. O tom, jak se takový obchodní systém ladí a testuje, jsem už psal dřív:
Pak je potřeba mít rozmyšlené a stanovené do jakých trhů, s jakým obchodním systémem a jaké množství kapitálu budete investovat. Tomu říkáme money management, české ekvivalentyřízení peněz nebo kontrola peněz asi moc často neuslyšíte. Související disciplína je pak řízení rizik – risk management. Jeho smyslem připravit se na nejhorší, tedy vyhodnocovat investice a kvantifikovat potenciální ztráty. Kdo neví, o co hraje, dřív nebo později nutně prohrává.
Správný money management je největší tajemství úspěchu v tradingu. Proč tajemství? Protože málokdo ví, co to vlastně money management je. Někteří lide si myslí, že money management je risk management. Jiní si myslí, že jde o synonymum k diverzifikaci. Portfolio manažeři hedge a podílových fondů si často myslí, že jde o správu peněz jejich klientů.
Zkusím k vysvětlení svého chápání money managementu nejdřív osvětlit ještě jeden často používaný (a související) termín – position sizing. Position sizing je rozhodování, kolik peněz do toho kterého obchodu dát, s ohledem na to, o jaký trh jde. Díky odpovědi na otázku, kolik a kde máme v daný okamžik investovat, získáváme přehled o rizicích, která nám hrozí – a s těmito informacemi v ruce pak můžeme lépe řídit svůj kapitál a provádět svoje obchody
Tyto tři propojené disciplíny – tedy position sizing, risk management a money management – jsou základní nástroj k tomu, abyste dokázali plnit své požadavky na průměrný roční výnos při přiměřeném maximálním riziku. Je s podivem, že většina začínajících traderů nemá o těchto disciplínách ani páru. Příčin je několik: Od nedostatečného vzdělání v dané oblasti po neschopnost rizika kvantifikovat. Bez využití principů algoritmického tradingu a správného backtestování to totiž ani nejde.
Retailový David a institucionální Goliáš
Vezměme si index Barclay Hedge Fund Index, který zahrnul 3051 investičních fondů. Od roku 1997 do roku 2015 je průměrná roční výnosnost těchto fondů 9,37 procenta při nejhorší roční ztrátě -21,63 procenta. Na tento index obracím naši pozornost proto, že ho můžeme vnímat jako jakési zrcadlo finančního průmyslu hedge fondů, které zaměřují své strategie na obchodování do dlouhé či krátké pozice (tzv long/short obchodní systémy) různých typů – od intradenních, které jsou v pozici v rámci jednoho dne, až po dlouhodobé trendové systémy, které jsou v pozicích v řádech týdnů až měsíců. Dá se říci, že obchodování těchto fondů se podobá aktivnímu obchodování individuálních traderů. Proti tomu podílové fondy zpravidla preferují strategie typu „buy-and-hold“ – nakup vybrané aktivum a drž ho po velice dlouhou dobu někdy až v řádu desítek let.
Řeklo by se, že průměrný roční výnos 9,37 procenta při nejhorší roční ztrátě -21.63 procenta by pro individuálního tradera byl katastrofální výsledek. Jenže tohle není výsledek tradera, ale výsledek klienta hedge fondu, netto výnos. Je to zhodnocení očištěné o performance fee, tedy poplatek za výkonnost (ten bývá v průměru okolo dvaceti procent z celkového výnosu), a roční management fee (poplatek za řízení účtu). Trader, který obchoduje sám, žádné performance a management fee neplatí, spravuje svůj kapitál sám. Jestliže fond vydělal investorovi ze sta tisíc dolarů 9370 dolarů (oněch 9,37 procenta), připočtěme k tomu ještě dvouprocentní management fee a performance fee, které bývá okolo dvaceti procent z vydělané sumy: reálně fond zhodnotil prostředky o 13,72 procenta.
Zkuste sami obchodovat a mít osmnáct let průměrný výnos 13,72 procenta. Určitě zjistíte, že o nic jednoduchého se nejedná.
Hedge fondy mnohdy obchodují s futures s pomocí finanční páky – leverage. Díky pákovému efektu můžeme za nízkou marginální částku (v terminologii tradingu margin = záloha) mít pod kontrolou několikanásobně větší objem aktiv. Víc se o principu fungování pákového efektu můžete dozvědět v článku Obchodování s pákou. Pokud například obchodujeme s akciemi, s žádným pákovým efektem u většiny brokerů nemůžeme počítat. Jinými slovy, pokud bychom nakoupili akcie za nominální hodnotu sto tisíc dolarů, budeme muset tuto částku brokerovi dát. U modelace obchodování diverzifikovaného portfolia akcií pak často tradeři sice dosahují v procentuálních hodnotách jednociferných drawdownů, jejich výnos ale málokdy přesáhne průměrný roční výnos přes deset procent. U futures existuje právě díky marginu možnost kontrolovat větší nominální hodnotu za mnohem menší obnos peněz (dosahujeme páky nezřídka 1 : 20). Jinými slovy to znamená, že si můžeme díky marginu a v případě dostatečné kapitalizace přizpůsobovat výnosy vůči maximálnímu riziku. I to je jeden z důvodů, proč individuální tradeři, kteří vědí, co dělají, mohou dosahovat výnosů v řádech desítek procent ročně. Ovšem – taky přitom mnohonásobně víc riskují, páka stejnou měrou násobí investorovy možnosti i jeho rizika.
Proč tedy hedge fondy nedělají to samé, proč nepoužívají tak brutální páku? Jednoduše proto, že jejich běžný investor není ochotný rizika v řádech desítek procent akceptovat, raději má riziko víc pod kontrolou i za cenu mnohem nižších výnosů.
Nechám na vás, abyste si to v hlavě utřídili a zamysleli jste se nad mými argumenty. Pokud máte dost peněz, jinými slovy pokud jste dostatečně kapitalizovaní, máte v rukou obchodní strategie na diverzifikovaném portfoliu nekorelovaných trhů, k tomu máte pevné nervy z ocele a možnost obchodování s pákou, nevidím důvod, proč byste nemohli dosahovat velice zajímavých zhodnocení, na které většina hedge fondů kvůli kontrole rizika pro své klienty nikdy nedosáhne. Málokdy se ale stane, že by se všechny výš zmíněné požadavky, jasně související s kapitalizací, know-how a pevnou psychikou sešly u jedné jediné osoby. Ale i zázraky se občas dějou…
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
9. 12. 2015 9:56, Honza
"Hedge Fund Index ... Řeklo by se, že průměrný roční výnos 9,37 procenta při nejhorší roční ztrátě -21.63 procenta ... katastrofální výsledek."
Neřeklo, Já bych řekl, že průměr 9,37% je tak dobrý výsledek, že tomu v podstatě nevěřím. Rozumí tomu někdo a vysvětlí mi, kde je zakopán pes?
Např. 1. že to není geometrický průměr ročních zhodnocení? (Např. aritmetický průměr může vypadat hezky, i když to nakonec spadne na nulu.)
Nebo 2. že ten index je udělaný zpětně jen podle fondů, které nezkrachovaly.
Nebo ještě něco jiného? Tomu, že velké fondy jako celek poráží trh nevěřím, protože ony jsou v podstatě tím trhem a obchodují především proti sobě navzájem. Tj. hru, kde součet se rovná trh - náklady na režii.
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.